V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Podle sdružení advokátů za lidská práva CHD turecká policie ke druhé hodině odpolední místního času (13:00 SELČ) zadržela 370 lidí, opoziční deník BirGün informuje o podobném počtu. Ve velké míře se jednalo právě o osoby, jež se chtěly dostat na náměstí Taksim, které se v uplynulých letech stalo symbolem protestů proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle tisku policie od brzkého rána obsadila ulice, které k náměstí vedou, aby příchodu demonstrantů zabránila.
Podle agentury AFP policie použila slzný plyn proti shromáždění marxistické Strany za osvobození lidu a místní média informují o dalších podobných policejních zásazích proti shromáždění jiných odborových a politických organizací. Odbory letos svolaly demonstrace ve více tureckých městech pod heslem Chléb, mír, svoboda. Chtějí mimo jiné upozornit na vysokou inflaci, která oficiálně dosahuje zhruba 30 procent. Údaj je však podle odborů a některých ekonomů zkreslený úpravami ve spotřebním koši.
Úřady zakázaly konání prvomájových demonstrací na náměstí Taksim i vloni. Tehdy policie zadržela v Istanbulu na čtyři stovky lidí.
Demonstrace proti drahým nájmům, dálnici i za svobodnou Palestinu
Už v noci na pátek se v Německu konala demonstrace Take Back the Night, kterou deník Berliner Morgenpost označil jako queer feministickou. Účastníci manifestovali za svobodnou Palestinu a při pochodu se střetli s jinou levicovou manifestací, která naopak vyjadřovala podporu Izraeli. Během pochodu zapaloval dav dělobuchy, což je v Německu až na výjimky během roku zakázané. Policie následně označila akci za poklidnou, ačkoli demonstranti poškodili nejméně čtyři auta.
Dopoledne pak od Braniborské brány v centru Berlína vyrazil průvod k satirické prvomájové demonstraci v Grunewaldu na západě hlavního města. Tématem této demonstrace jsou „explodující“ nájmy. Organizátoři proto ohlásili, že na setkání „řízeně odpálí sociální výbušninu“.
K průvodu od Braniborské brány se připojili příznivci řady iniciativ, mimo jiné Berlín bez aut, Berlín bez reklam a Pryč s A100. A100 je městská dálnice, která během rozdělení Berlína procházela jeho západní částí a později po znovusjednocení měla vytvořit vnitřní okruh metropole. Od okružních plánů město ustoupilo, dálnice se ale nadále rozšiřuje, s čímž část obyvatel nesouhlasí.
Demonstraci v Německu pořádá i Antifa
Berliner Morgenpost upozornil, že poprvé po letech v Berlíně pořádá demonstraci hnutí Antifa, které je označováno jako krajně levicové. Akci nazvanou Revoluční První máj hnutí svolalo na páteční večer do Kreuzbergu a Neuköllnu, očekávají se zde desítky tisíc lidí. Média v tomto případě nevylučují možné násilné střety s odpůrci Antify.
Úřady předem varovaly řidiče, aby v Berlíně kvůli uzavírkám pokud možno nevyjížděli. Policie rovněž upozornila, že doprava na západě hlavního města se odpoledne kvůli cyklistické demonstraci prakticky zastaví. Další protestní průvod zase zablokoval bulváry Kurfürstendamm či Tauentzienstrasse a přilehlé okolí.
Na možné střety s demonstranty se připravila nejen policie, ale také hasiči. Ti jsou při bezpečnostních zásazích běžně vybaveni kamerami na uniformách. Záznam z kamer se průběžně přemazává, pokud hasič nestiskne speciální tlačítko. Pro období od 30. dubna do 2. května se ale nastavení kamer změnilo tak, aby se při stisknutí zmíněného tlačítka uložila i předcházející minuta záznamu, běžně je to přitom třicet vteřin. Úřady si od toho slibují vyjasnění případných následných sporů a také lepší preventivní ochranu hasičů.
Ve Francii lidé protestují proti snahám vlády o úpravu pracovních podmínek
Tisíce lidí vyšly do ulic také ve Francii. Protesty jsou namířené proti snahám vlády upravit pracovní podmínky pro některé zaměstnance. Podle vládního návrhu by pekaři a květináři mohli od příštího roku nechat své zaměstnance pracovat i 1. května.
Pět hlavních odborových svazů vydalo k návrhu zákona negativní stanovisko.
Filipíny, Indonésie nebo africké státy
Další prvomájové protesty se uskutečnily mimo jiné ve filipínské Manile, kde lidé požadovali vyšší mzdy, nižší daně a odsuzovali roli USA v konfliktu s Íránem, či v indonéské Jakartě, kde desítky tisíc účastníků pozdravil i prezident Prabowo Subianto.
Svátek práce si připomněli také lidé v řadě afrických zemí. Například představitelé jihoafrických odborů na demonstraci kritizovali rostoucí ceny potravin, energie, dopravy a zdravotní péče, v Maroku zase taxikáři a řidiči autobusů protestovali proti zdražování pohonných hmot.
Ve Spojených státech koalice odborů a aktivistů vyzvala k protestům pod heslem „pracující nad miliardáři“, jejichž cílem je vyšší zdanění bohatých a ukončení protiimigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
První máj jako Mezinárodní den pracujících má kořeny v 80. letech 19. století, kdy americké odbory usilovaly o osmihodinový pracovní den. V květnu 1886 se chicagský protest změnil v tragédii, když při něm vybuchla bomba a policie odpověděla střelbou. Několik odborových aktivistů bylo odsouzeno a popraveno. Na památku těchto událostí vyhlásila v roce 1889 Druhá internacionála v Paříži 1. květen jako Mezinárodní svátek práce.
