FT: Čína náhle a bez důvodu zrušila diplomatické schůzky s EU

Čína bez uvedení důvodu na poslední chvíli zrušila dvě důležité diplomatické schůzky se zástupci EU, které se měly konat tento měsíc v Pekingu. Zrušená jednání zahrnovala diskusi na ministerské úrovni o otázkách digitalizace a setkání za účasti náměstka generálního tajemníka diplomatické služby EU Olofa Skooga. Napsal to deník Financial Times (FT) s tím, že se už jedná o novém termínu. Stalo se tak na pozadí zesíleného napětí mezi oběma stranami kvůli prudkému nárůstu čínského vývozu do Unie.

O zrušení schůzek informovaly zasvěcené zdroje s tím, že Čína to nijak nezdůvodnila. Takovou taktiku nicméně obě strany používají často, aby daly najevo nespokojenost s politikou té druhé, podotkly FT. EU například loni odmítla uspořádat klíčové ekonomické setkání s Pekingem před červencovým summitem lídrů kvůli nedostatečnému pokroku v četných obchodních sporech.

Čína letos zahájila kampaň snažící se odradit Brusel od přijetí nových opatření zaměřených na omezení čínského vývozu, který mezi lednem a květnem meziročně vzrostl o 16,4 procenta. Velmi lobbuje proti navrhovanému unijnímu zákonu o průmyslovém akcelerátoru, který by některým čínským výrobkům zakázal být ve veřejných zakázkách a který by omezil převzetí evropských společností.

EU se brání čínským firmám

Evropská komise navíc nedávno představila úpravu právních předpisů o kybernetické bezpečnosti, která má vyloučit čínské společnosti jako je Huawei z telekomunikačních sítí a solárních energetických systémů. EU také zablokovala veřejné financování dovážených střídačů používaných k řízení solárních panelů a dalších energetických technologií, významného čínského produktu.

Minulý měsíc Komise označila rostoucí obchodní deficit, který nyní činí miliardu eur (přes 24 miliard korun) denně, za neudržitelný a pohrozila zavedením nových cel na čínské zboží kvůli ochraně unijního průmyslu.

„Peking nechce obchodní válku s EU, ale přijme rozhodná protiopatření, pokud se EU bude i nadále zaměřovat na čínské společnosti nebo produkty,“ uvedla čínská tisková agentura Nová Čína. „EU by si neměla a nemůže dovolit vést obchodní válku s Čínou,“ napsal zase list Global Times, který tlumočí stanoviska komunistické strany.

Peking se podle FT nejspíš snaží vyslat varování představitelům zemí EU před summitem EU příští týden v Bruselu, který bude jednat o přísnější politice vůči Číně. Úředníci EU navíc tvrdí, že Čína přímo lobbuje u členských států, aby se jim pokusila zabránit ve vytvoření společného postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled