Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
„Soška Oscara se nalezla a je bezpečně v naší péči ve Frankfurtu,“ sdělily v pátek odpoledne aerolinky. Dodaly, že s Talankinem jsou v kontaktu a ocenění mu co nejrychleji předají. Sdělily také, že zahájily vnitřní vyšetřování události a že se za incident omlouvají.
Při středeční kontrole na newyorském letišti pracovníci Úřadu pro bezpečnost v dopravě (TSA) z bezpečnostních důvodů Talankinovi nepovolili mít Oscara u sebe během letu kvůli tomu, že by údajně mohl být použit jako zbraň.
Jelikož Talankin neměl žádné mimokabinové zavazadlo, do kterého by mohl sošku uložit, byl nucen Oscara odbavit samostatně. BBC zhlédla video, na kterém zaměstnanci letecké společnosti Lufthansa cenu balí do bublinkové fólie a ukládají do krabice.
Americký režisér David Borenstein, který je společně s Talankinem pod dokumentem podepsán, na instagramu zveřejnil fotografii krabice pořízenou Talankinem. Soška, jak uvedla BBC, měří na výšku 34 centimetrů, váží 3,9 kilogramu a její výroba stojí až tisíc dolarů (21 tisíc korun).
Lufthansa dříve sdělila, že se incidentu věnuje s nejvyšší péčí a naléhavostí a že provádí zevrubné vnitřní vyšetřování, aby se soška co nejdříve našla. „Této situace hluboce litujeme,“ uvedly aerolinky v prohlášení.
Výkonná producentka filmu Robin Hessmanová telefonicky pomáhala Talankinovi jednat v New Yorku s letištní ostrahou, protože režisér nemluví plynně anglicky. Zároveň poukázala na to, že Talankin až dosud létal s Oscarem v příručním zavazadle bez potíží na mezinárodních i vnitroamerických letech a že americkému herci Leonardu DiCapriovi „by se něco takového na letišti nestalo“.
Borenstein se podobně jako Hessmanová pozastavil nad tím, že držitel Oscara nesměl s cenou na palubu. „Hledám a nemohu najít jediný případ, kdy by někdo byl nucen odbavit Oscara. Zacházeli by takhle s Pavlem, kdyby to byl nějaký slavný herec?“ položil si otázku režisér.
S odbavením měl Talankin potíže jako jediný, ale i slavní herci v minulosti o svou sošku dočasně nebo i trvale přišli. Jared Leto a Angelina Jolie ji někam založili a Colin Firth Oscara za film Králova řeč zapomněl na toaletách během oslav.
Dokument o válečné propagandě na ruských školách
Talankin, který se v New Yorku zúčastnil promítání snímku a debaty se studenty, režíroval film společně právě s Borensteinem. Dokument sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Moskva vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Talankin, který žil v desetitisícovém ruském městě Karabaš.
Talankin pracoval jako učitel na tamní základní škole a se začátkem plnohodnotné ruské agrese se náplň jeho práce proměnila, když byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Vše zároveň musel dokumentovat na kameru a materiál odesílat ministerstvu školství.
Frustrovaný učitel se rozhodl kameru nevypínat a zachycovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni. Ve stejnou dobu se také seznámil s Borensteinem a společně našli způsob, jak natočený materiál dostat ze země.
Snímek letos dostal vedle amerického Oscara za nejlepší dokumentární celovečerní film také například britskou cenu BAFTA za nejlepší celovečerní dokument. Česká televize se ho chystá vysílat 5. května od 21 hodin na programu ČT2.
Film vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a tuzemské společnosti PINK. Tuzemský koproducent se podílel na zvukové a obrazové postprodukci snímku a stal se klíčovým partnerem pro zajištění bezpečnosti protagonisty filmu.
Ruské ministerstvo spravedlnosti Talankina v březnu zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů. Tamní zákon o zahraničních agentech přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo a zpřísnilo. Označení zahraniční agent, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší mimo jiné další vládní kontrolu a je považováno za jeden z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu vládce Vladimira Putina.
