Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.

Na americkou Akademii filmového umění a věd, která Oscary uděluje, se obrátila Ruská rada pro lidská práva působící při kremelském vládci Vladimiru Putinovi. Žádá, aby americká filmová akademie prověřila, zda je dílo v souladu s etickými a právními normami uplatňovanými při udělování cen. Svůj nesouhlas s dokumentem a jeho oceněním adresovala rada i generálnímu řediteli UNESCO, tedy organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. Má za to, že „při tvorbě a distribuci filmu byly porušeny mezinárodní standardy ochrany práv dítěte“.

Podle rady byly záběry nezletilých použity bez souhlasu rodičů či zákonných zástupců dětí, ti se prý obrátili na ruské úřady, aby chránili práva svých potomků. Navíc mělo jít o záznam školních aktivit pro potřeby vzdělávání, ne pro „komerční účely“.

Čeští producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt ujišťují, že dokument vznikl podle nejvyšších standardů dokumentární tvorby. „Celý proces vzniku filmu byl po právní i etické stránce pod pečlivým dohledem mezinárodních odborníků. Při práci v prostředí nesvobody a represivního režimu je primárním etickým standardem ochrana bezpečnosti všech zúčastněných, tedy i dětí a jejich rodin,“ uvedli.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Dodali, že ruská tvrzení odrážejí všudypřítomnou propagandu v zemi a snahu tamního režimu odvádět pozornost od skutečných problémů. Producenti také uvedli, že snahou tvůrců filmu bylo, aby aktéři nebyli vystaveni riziku postihu ze strany státní moci, a zároveň se snažili naplnit veřejný zájem na odhalení pravdy o zneužívání nezletilých k propagandě.

Ruské státní agentury Oscara pro film ignorovaly

Zpráva ruské rady byla podle agentury AFP první oficiální reakcí Moskvy na tento dokument. „Ten film jsem neviděl,“ tvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí poté, co snímek obdržel Oscara. V přehledu výsledků, zveřejněných ruskými státními agenturami, chyběl. Uvádí to kremelským režimem kritizovaný, původně ruský zpravodajský server Meduza.

Pokud už se na oficiálních ruských webech či sociálních sítích zmínka o filmu objevila, informovala o něm podle severu Novaja Gazeta Evropa jako o snímku, který „pojednává o změnách v ruské škole, k nimž došlo po zahájení speciální vojenské operace“, a ve kterém „jsou kritizovány kroky ruských úřadů směřující ke kontrole veřejného mínění“. Propagandistický konzervativní deník Cargrad dokonce publikoval článek s titulkem „Film o prezidentovi Vladimiru Putinovi získal Oscara“, ale následně ho smazal.

Případně se o filmu psalo jako o „protiruském“. „I o mně se mluví jako o zrádci, ale chtěl bych říct, že můžeš milovat svoji zemi, ale máš právo nemít rád lidi, kteří tu zemi vedou. A pro ruskou propagandu je něco takového zločinem, protože oni dělají rovnítko mezi láskou k Rusku a láskou k Putinovi,“ uvedl v Událostech, komentářích režisér a jeden z protagonistů dokumentu Pavel Talankin.

Učitel, který nechtěl být součástí propagandy

Právě Talankin záběry do filmu pořídil v době, kdy pracoval jako učitel v ruském městě Karabaš. V době vojenské agrese vůči Ukrajině byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Rozhodl se dokumentovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni.

Natočený materiál se mu podařilo dostat ze země, kterou následně opustil i on a v současnosti žije v Česku. Českou koprodukci má i výsledný dokument, který vznikl ještě ve spolupráci s režisérem Davidem Borensteinem, americkým filmařem žijícím v Dánsku.

Pavel Talankin v dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/František Svatoš

Zahraniční recenze povětšinou vyzdvihují Pašovu, jak je učitel zdrobněle oslovován, odvahu a oceňují přímé svědectví o propagandistickém formování školáků, kteří se v budoucnu mohou stát vojáky vyslanými Ruskem na frontu. Ale třeba kritika z britského deníku The Independent zarazilo, že Talankinem pořízené záběry spíše než vzdor ukazují lhostejnost a poslušnost vůči putinovské politice, což přispívá k udržení režimu.

Málo vzdoru, málo řečí o Ukrajině, vadí některým Ukrajincům

Dostatečnou snahu o odpor ve filmu postrádá například i reportérka listu Kyiv Independent. Tu – podobně jako další ukrajinské diváky – udivilo, že Talankin omlouvá přístup svého učitelského kolegy, horlivého propagátora státem schváleného učebního plánu, který opakuje kremelské narativy o hladu na Západě a oprávněnosti ruské invaze na Ukrajinu. Talankin pedagogovo přitakávání režimu vysvětluje jako výsledek vymývání mozků propagandou.

Autorce článku ale nepřijde správné, aby z podobných učitelů režisér dělal „rukojmí systému“, jakkoliv si je prý na základě své novinářské práce vědoma, jak „agresivní a systematické mohou být kroky Ruska ve školství“. Obává se, že takový pohled oslabuje nutnost hovořit o kolektivní odpovědnosti ruského národa a jeho dluzích vůči Ukrajincům.

Kritické ukrajinské hlasy rovněž postrádaly zmínku o Ukrajině jak ve filmu, tak v projevu tvůrců při přebírání ceny Oscar. „Projev byl velmi vágní – o válkách obecně, ale o žádné konkrétní válce. Tento postoj zbavuje odpovědnosti Rusko, Putina, Kreml a obyčejné Rusy, kteří tyto rozkazy plní,“ míní například novinářka a mediální poradkyně v americké organizace Razom for Ukraine Kateryna Lisunova.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Podobné ohlasy se objevily už poté, co snímek Pan Nikdo proti Putinovi získal britskou filmovou cenu BAFTA. Zatímco dokument 2000 metrů do Andrijivky o bitvě o strategicky významnou vesnici na východě Ukrajiny zůstal bez ceny. Podle ukrajinského zpravodajského webu Kanál 24 to mnozí vnímají jako nebezpečné posunutí důrazu od příběhů obětí války k příběhům „Rusů, kteří údajně trpí kvůli systému“.

Zmíněný snímek z Andrijivky natočil Mstyslav Černov, předloňský vítěz dokumentárního Oscara za snímek 20 dní v Mariupolu.

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi má za sebou uvedení na řadě zahraničních festivalů, cenu má už ze Sundance, a loni v listopadu ho promítala i tuzemská kina. Česká televize oscarový snímek, na němž se podílela, ve svém vysílání nabídne 5. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

NHL stáhla hokejové romance. Fanynky spíš dopálily, než rozpálily

Americko-kanadská Národní hokejová liga (NHL) se rozhodla svézt na vlně zájmu o hokejové romance, kterou před pár měsíci eskaloval kanadský seriál Spalující rivalita. Romantické audiopříběhy z prostředí hokejové profesionální soutěže ale NHL po týdnu smazala. Mnohé svými příběhy sice rozpálila, ale jinak, než si představovala.
před 9 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 13 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 15 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
11. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.