Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.

Na americkou Akademii filmového umění a věd, která Oscary uděluje, se obrátila Ruská rada pro lidská práva působící při kremelském vládci Vladimiru Putinovi. Žádá, aby americká filmová akademie prověřila, zda je dílo v souladu s etickými a právními normami uplatňovanými při udělování cen. Svůj nesouhlas s dokumentem a jeho oceněním adresovala rada i generálnímu řediteli UNESCO, tedy organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. Má za to, že „při tvorbě a distribuci filmu byly porušeny mezinárodní standardy ochrany práv dítěte“.

Podle rady byly záběry nezletilých použity bez souhlasu rodičů či zákonných zástupců dětí, ti se prý obrátili na ruské úřady, aby chránili práva svých potomků. Navíc mělo jít o záznam školních aktivit pro potřeby vzdělávání, ne pro „komerční účely“.

Čeští producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt ujišťují, že dokument vznikl podle nejvyšších standardů dokumentární tvorby. „Celý proces vzniku filmu byl po právní i etické stránce pod pečlivým dohledem mezinárodních odborníků. Při práci v prostředí nesvobody a represivního režimu je primárním etickým standardem ochrana bezpečnosti všech zúčastněných, tedy i dětí a jejich rodin,“ uvedli.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Dodali, že ruská tvrzení odrážejí všudypřítomnou propagandu v zemi a snahu tamního režimu odvádět pozornost od skutečných problémů. Producenti také uvedli, že snahou tvůrců filmu bylo, aby aktéři nebyli vystaveni riziku postihu ze strany státní moci, a zároveň se snažili naplnit veřejný zájem na odhalení pravdy o zneužívání nezletilých k propagandě.

Ruské státní agentury Oscara pro film ignorovaly

Zpráva ruské rady byla podle agentury AFP první oficiální reakcí Moskvy na tento dokument. „Ten film jsem neviděl,“ tvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí poté, co snímek obdržel Oscara. V přehledu výsledků, zveřejněných ruskými státními agenturami, chyběl. Uvádí to kremelským režimem kritizovaný, původně ruský zpravodajský server Meduza.

Pokud už se na oficiálních ruských webech či sociálních sítích zmínka o filmu objevila, informovala o něm podle severu Novaja Gazeta Evropa jako o snímku, který „pojednává o změnách v ruské škole, k nimž došlo po zahájení speciální vojenské operace“, a ve kterém „jsou kritizovány kroky ruských úřadů směřující ke kontrole veřejného mínění“. Propagandistický konzervativní deník Cargrad dokonce publikoval článek s titulkem „Film o prezidentovi Vladimiru Putinovi získal Oscara“, ale následně ho smazal.

Případně se o filmu psalo jako o „protiruském“. „I o mně se mluví jako o zrádci, ale chtěl bych říct, že můžeš milovat svoji zemi, ale máš právo nemít rád lidi, kteří tu zemi vedou. A pro ruskou propagandu je něco takového zločinem, protože oni dělají rovnítko mezi láskou k Rusku a láskou k Putinovi,“ uvedl v Událostech, komentářích režisér a jeden z protagonistů dokumentu Pavel Talankin.

Učitel, který nechtěl být součástí propagandy

Právě Talankin záběry do filmu pořídil v době, kdy pracoval jako učitel v ruském městě Karabaš. V době vojenské agrese vůči Ukrajině byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Rozhodl se dokumentovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni.

Natočený materiál se mu podařilo dostat ze země, kterou následně opustil i on a v současnosti žije v Česku. Českou koprodukci má i výsledný dokument, který vznikl ještě ve spolupráci s režisérem Davidem Borensteinem, americkým filmařem žijícím v Dánsku.

Pavel Talankin v dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/František Svatoš

Zahraniční recenze povětšinou vyzdvihují Pašovu, jak je učitel zdrobněle oslovován, odvahu a oceňují přímé svědectví o propagandistickém formování školáků, kteří se v budoucnu mohou stát vojáky vyslanými Ruskem na frontu. Ale třeba kritika z britského deníku The Independent zarazilo, že Talankinem pořízené záběry spíše než vzdor ukazují lhostejnost a poslušnost vůči putinovské politice, což přispívá k udržení režimu.

Málo vzdoru, málo řečí o Ukrajině, vadí některým Ukrajincům

Dostatečnou snahu o odpor ve filmu postrádá například i reportérka listu Kyiv Independent. Tu – podobně jako další ukrajinské diváky – udivilo, že Talankin omlouvá přístup svého učitelského kolegy, horlivého propagátora státem schváleného učebního plánu, který opakuje kremelské narativy o hladu na Západě a oprávněnosti ruské invaze na Ukrajinu. Talankin pedagogovo přitakávání režimu vysvětluje jako výsledek vymývání mozků propagandou.

Autorce článku ale nepřijde správné, aby z podobných učitelů režisér dělal „rukojmí systému“, jakkoliv si je prý na základě své novinářské práce vědoma, jak „agresivní a systematické mohou být kroky Ruska ve školství“. Obává se, že takový pohled oslabuje nutnost hovořit o kolektivní odpovědnosti ruského národa a jeho dluzích vůči Ukrajincům.

Kritické ukrajinské hlasy rovněž postrádaly zmínku o Ukrajině jak ve filmu, tak v projevu tvůrců při přebírání ceny Oscar. „Projev byl velmi vágní – o válkách obecně, ale o žádné konkrétní válce. Tento postoj zbavuje odpovědnosti Rusko, Putina, Kreml a obyčejné Rusy, kteří tyto rozkazy plní,“ míní například novinářka a mediální poradkyně v americké organizace Razom for Ukraine Kateryna Lisunova.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Podobné ohlasy se objevily už poté, co snímek Pan Nikdo proti Putinovi získal britskou filmovou cenu BAFTA. Zatímco dokument 2000 metrů do Andrijivky o bitvě o strategicky významnou vesnici na východě Ukrajiny zůstal bez ceny. Podle ukrajinského zpravodajského webu Kanál 24 to mnozí vnímají jako nebezpečné posunutí důrazu od příběhů obětí války k příběhům „Rusů, kteří údajně trpí kvůli systému“.

Zmíněný snímek z Andrijivky natočil Mstyslav Černov, předloňský vítěz dokumentárního Oscara za snímek 20 dní v Mariupolu.

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi má za sebou uvedení na řadě zahraničních festivalů, cenu má už ze Sundance, a loni v listopadu ho promítala i tuzemská kina. Česká televize oscarový snímek, na němž se podílela, ve svém vysílání nabídne 5. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 5 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 11 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 14 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...