Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
Demisi podalo všech pět členek poroty, kterou vedla brazilská kurátorka Solange Oliveiraová Farkasová, uvedlo ve čtvrtek vedení bienále. Porota měla udělit dvě hlavní ceny – Zlatého lva za nejlepší národní expozici a nejlepšímu účastníkovi hlavní expozice In Minor Keys.
Porotkyně již dříve daly najevo, že nebudou hodnotit národní expozice zemí, jejichž vůdci čelí podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. Toto bylo spojováno s Ruskem a Izraelem. Italská tisková agentura Adnkronos nyní uvedla, že k demisi poroty přispěl velkou měrou postoj právního oddělení vedení bienále. Podle jeho názoru by porotkyně mohly finančně zodpovídat za možné škody způsobené svým rozhodnutím vyřadit Izrael a Rusko z oceňování. Nejméně jeden izraelský umělec totiž avizoval, že by se kvůli faktickému vyloučení své země z udělování hlavní ceny mohl soudit.
Vedení přehlídky ve čtvrtek rovněž oznámilo, že letos hlavní ceny udělí na základě hlasování návštěvníků. Ceremoniál předání cen byl proto odložený z 9. května na 22. listopadu, kdy bienále končí. Se zjevnou narážkou na předchozí rozhodnutí poroty vedení akce uvedlo, že o Zlatého lva za nejlepší národní expozici soutěží všechny státy uvedené v oficiálním seznamu, tudíž i Rusko a Izrael.
Kritika kvůli účasti Ruska
Právě ruská národní účast vyvolala kvůli pokračující dobyvačné válce na Ukrajině silnou kritiku. Přítomnost umělců vybraných ruskými státními institucemi kritizovali ministři kultury dvou desítek evropských zemí. Evropská komise pohrozila bienále odebráním unijních fondů a italské ministerstvo kultury, které nemá přímý vliv na řízení přehlídky, vyslalo do Benátek inspekci.
Ve čtvrtek italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že vláda rozhodnutí ohledně ruského pavilonu nesdílí. „Já bych toto rozhodnutí neučinila,“ prohlásila o ruské účasti.
Za zbabělé v pátek označil rozhodnutí bienále připustit ruskou národní účast ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Agresorova kultura není v dobách války nikdy neutrální,“ napsal Sybiha na síti X, přičemž znovu vyzval vedení přehlídky, aby změnilo své rozhodnutí a ruské účasti zabránilo. Bienále se účastní i Ukrajina, její národní expozice se ale nachází v jiné oblasti než ruský národní pavilon.
Rusko na minulých dvou ročnících bienále chybělo. V roce 2022 se nezúčastnilo kvůli demisi kurátora a umělců v reakci na začátek invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V roce 2024 pak Moskva svůj pavilon poskytla národní expozici Bolívie. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na ruského vládce Vladimira Putina kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska a předloni zatykač vydal také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství v souvislosti s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti během války v Pásmu Gazy.
Česko a Slovensko mají ještě z dob Československa v parku Giardini společný pavilon. Pro letošní bienále obě národní galerie společně vybraly projekt nazvaný The Silence of the Mole (Krtkovo ticho), za kterým stojí slovenská umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, český umělec Jakub Jansa a kurátor Peter Sit.
