Končí španělský „proces století“. Žádná vzpoura, jen neposlušnost, brání obhájci katalánské separatisty

3 minuty
Horizont ČT24: Blíží se konec procesu s katalánskými separatisty
Zdroj: ČT24

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

Katalánští politici zřejmě budou tvrdit, že šlo o symbolický akt

Ve středu dostanou prostor obžalovaní, každý z nich bude moci mluvit 15 minut. Hájit se budou zřejmě tím, že vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října 2017 bylo jen symbolické, že na uspořádání referenda nebyly použity státní finance a že nepodněcovali k násilí při referendu ani při demonstracích.

„Všichni obhájci tvrdí, že žádné použití násilí nebylo cílené, že to nebyla systémová věc. Tvrdí, že nejde o vzpouru, ale jen o neposlušnost, což je další obvinění, kterému tito lidé čelí. Většina obhájců toto obvinění v závěrečných řečech nepopírá,“ informoval reportér zahraniční redakce ČT Petr Zavadil.

11 minut
Reportér ČT Zavadil: Prokuratura přirovnává případ k pokusu o vojenský puč
Zdroj: ČT24
Je to mimořádně sledovaný soud v celé zemi, je to nejdůležitější téma dnešního Španělska. Možná by to bylo srovnatelné se začátkem 80. let, kdy Španělé soudili účastníky tehdejšího pokusu o vojenský puč.
Petr Zavadil
reportér zahraniční redakce ČT

Katalánská organizace Ómnium Cultural, jejíž lídr Jordi Cuixart je rovněž obžalován ze vzpoury, plánuje na středu instalaci velkých obrazovek na náměstí několika měst v Katalánsku včetně Barcelony. Na závěrečný den procesu chystají separatisté vpodvečer demonstrace po celém regionu.

Podle prokuratury se separatisté dopustili pokusu o převrat. Žádá proto tresty 16 až 25 let vězení. Podle státního žalobce však obžalovaní nepodněcovali k násilí, tudíž se dopustili nižší formy vzpoury, za což žádá tresty od osmi do 12 let. Vůbec nejvyšší trest – 74 let vězení – chce pro katalánské politiky občanský žalobce, krajně pravicová strana Vox.

Prodlužování vazby kvůli obavám z násilností

Nejdelší trest vězení hrozí bývalému místopředsedovi katalánské vlády Oriolu Junquerasovi, který je ve vazbě od listopadu 2017. Celkem zůstává ve vazbě devět separatistů. „To, že se vazba prodlužuje, zdůvodnil soud tak, že pokud by byl propuštěn na kauci, mohl by se znovu pokusit podněcovat násilné demonstrace proti Španělsku, proti madridské vládě,“ podotkl Zavadil.

Junquerasův obhájce Andreu Van den Eynde řekl, že prokuratura zaměňuje termíny neposlušnost a vzpoura. „Je to všechno přehánění, rozruch a projevuje se to ve slovníku, který jsem zaznamenal po celou dobu procesu,“ prohlásil Van den Eynde. Žaloba podle něj používala výrazy jako „barikády, lidské štíty, nenávistné pohledy nebo ničení“. Tímto přeháněním podle něj žalobci pozbyli „veškerou věrohodnost“.

Advokát ale odmítá hovořit o provinění vzpourou, protože nebyly použity zbraně ani násilí. Podle něj se má debatovat jedině o neposlušnosti. Ta se ve Španělsku trestá pokutou a tříletým zákazem usilovat o volenou pozici. Advokát připomněl, že se referendu snažila zabránit policie a s ní se střetlo několik lidí. Tyto násilnosti „se dají počítat na prstech jedné ruky a nijak nesouvisejí s chováním mých klientů, kteří odmítají jakoukoli formu násilí,“
řekl Van den Eynde, který zastupuje ještě jednoho z obžalovaných.

Obhájce bývalého ministra vnitra Joaquima Forna argumentoval podobně jako jeho kolega. Pro exministra obžaloba žádá 16 let vězení. Jeho advokát Javier Melero řekl, že připouští, že Forn neuposlechl ústavní soud, který referendum zakázal. Obvinění z násilí a vzpoury ale odmítl.

Pět z uvězněných katalánských politiků bylo v dubnových volbách zvoleno do španělského parlamentu, který jim ale výkon mandátů pozastavil. Junqueras byl navíc minulý měsíc zvolen europoslancem. Expremiér Carles Puigdemont je na útěku v Belgii a souzen má být ve Španělsku v jiném procesu.

Proces skončí nejpozději ve čtvrtek, rozsudek ale bude znám až na podzim. Verdikt by měl podle deníku La Vanguaradia padnout před 16. říjnem, kdy vyprší dvouletá maximální lhůta pro držení ve vazbě dvěma z uvězněných Jordimu Sánchezovi a Cuixartovi.

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 7 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...