Končí španělský „proces století“. Žádná vzpoura, jen neposlušnost, brání obhájci katalánské separatisty

3 minuty
Horizont ČT24: Blíží se konec procesu s katalánskými separatisty
Zdroj: ČT24

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

Katalánští politici zřejmě budou tvrdit, že šlo o symbolický akt

Ve středu dostanou prostor obžalovaní, každý z nich bude moci mluvit 15 minut. Hájit se budou zřejmě tím, že vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října 2017 bylo jen symbolické, že na uspořádání referenda nebyly použity státní finance a že nepodněcovali k násilí při referendu ani při demonstracích.

„Všichni obhájci tvrdí, že žádné použití násilí nebylo cílené, že to nebyla systémová věc. Tvrdí, že nejde o vzpouru, ale jen o neposlušnost, což je další obvinění, kterému tito lidé čelí. Většina obhájců toto obvinění v závěrečných řečech nepopírá,“ informoval reportér zahraniční redakce ČT Petr Zavadil.

11 minut
Reportér ČT Zavadil: Prokuratura přirovnává případ k pokusu o vojenský puč
Zdroj: ČT24
Je to mimořádně sledovaný soud v celé zemi, je to nejdůležitější téma dnešního Španělska. Možná by to bylo srovnatelné se začátkem 80. let, kdy Španělé soudili účastníky tehdejšího pokusu o vojenský puč.
Petr Zavadil
reportér zahraniční redakce ČT

Katalánská organizace Ómnium Cultural, jejíž lídr Jordi Cuixart je rovněž obžalován ze vzpoury, plánuje na středu instalaci velkých obrazovek na náměstí několika měst v Katalánsku včetně Barcelony. Na závěrečný den procesu chystají separatisté vpodvečer demonstrace po celém regionu.

Podle prokuratury se separatisté dopustili pokusu o převrat. Žádá proto tresty 16 až 25 let vězení. Podle státního žalobce však obžalovaní nepodněcovali k násilí, tudíž se dopustili nižší formy vzpoury, za což žádá tresty od osmi do 12 let. Vůbec nejvyšší trest – 74 let vězení – chce pro katalánské politiky občanský žalobce, krajně pravicová strana Vox.

Prodlužování vazby kvůli obavám z násilností

Nejdelší trest vězení hrozí bývalému místopředsedovi katalánské vlády Oriolu Junquerasovi, který je ve vazbě od listopadu 2017. Celkem zůstává ve vazbě devět separatistů. „To, že se vazba prodlužuje, zdůvodnil soud tak, že pokud by byl propuštěn na kauci, mohl by se znovu pokusit podněcovat násilné demonstrace proti Španělsku, proti madridské vládě,“ podotkl Zavadil.

Junquerasův obhájce Andreu Van den Eynde řekl, že prokuratura zaměňuje termíny neposlušnost a vzpoura. „Je to všechno přehánění, rozruch a projevuje se to ve slovníku, který jsem zaznamenal po celou dobu procesu,“ prohlásil Van den Eynde. Žaloba podle něj používala výrazy jako „barikády, lidské štíty, nenávistné pohledy nebo ničení“. Tímto přeháněním podle něj žalobci pozbyli „veškerou věrohodnost“.

Advokát ale odmítá hovořit o provinění vzpourou, protože nebyly použity zbraně ani násilí. Podle něj se má debatovat jedině o neposlušnosti. Ta se ve Španělsku trestá pokutou a tříletým zákazem usilovat o volenou pozici. Advokát připomněl, že se referendu snažila zabránit policie a s ní se střetlo několik lidí. Tyto násilnosti „se dají počítat na prstech jedné ruky a nijak nesouvisejí s chováním mých klientů, kteří odmítají jakoukoli formu násilí,“
řekl Van den Eynde, který zastupuje ještě jednoho z obžalovaných.

Obhájce bývalého ministra vnitra Joaquima Forna argumentoval podobně jako jeho kolega. Pro exministra obžaloba žádá 16 let vězení. Jeho advokát Javier Melero řekl, že připouští, že Forn neuposlechl ústavní soud, který referendum zakázal. Obvinění z násilí a vzpoury ale odmítl.

Pět z uvězněných katalánských politiků bylo v dubnových volbách zvoleno do španělského parlamentu, který jim ale výkon mandátů pozastavil. Junqueras byl navíc minulý měsíc zvolen europoslancem. Expremiér Carles Puigdemont je na útěku v Belgii a souzen má být ve Španělsku v jiném procesu.

Proces skončí nejpozději ve čtvrtek, rozsudek ale bude znám až na podzim. Verdikt by měl podle deníku La Vanguaradia padnout před 16. říjnem, kdy vyprší dvouletá maximální lhůta pro držení ve vazbě dvěma z uvězněných Jordimu Sánchezovi a Cuixartovi.

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
před 17 mminutami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 8 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...