Končí španělský „proces století“. Žádná vzpoura, jen neposlušnost, brání obhájci katalánské separatisty

Nahrávám video

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

Katalánští politici zřejmě budou tvrdit, že šlo o symbolický akt

Ve středu dostanou prostor obžalovaní, každý z nich bude moci mluvit 15 minut. Hájit se budou zřejmě tím, že vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října 2017 bylo jen symbolické, že na uspořádání referenda nebyly použity státní finance a že nepodněcovali k násilí při referendu ani při demonstracích.

„Všichni obhájci tvrdí, že žádné použití násilí nebylo cílené, že to nebyla systémová věc. Tvrdí, že nejde o vzpouru, ale jen o neposlušnost, což je další obvinění, kterému tito lidé čelí. Většina obhájců toto obvinění v závěrečných řečech nepopírá,“ informoval reportér zahraniční redakce ČT Petr Zavadil.

Nahrávám video
Je to mimořádně sledovaný soud v celé zemi, je to nejdůležitější téma dnešního Španělska. Možná by to bylo srovnatelné se začátkem 80. let, kdy Španělé soudili účastníky tehdejšího pokusu o vojenský puč.
Petr Zavadil
reportér zahraniční redakce ČT

Katalánská organizace Ómnium Cultural, jejíž lídr Jordi Cuixart je rovněž obžalován ze vzpoury, plánuje na středu instalaci velkých obrazovek na náměstí několika měst v Katalánsku včetně Barcelony. Na závěrečný den procesu chystají separatisté vpodvečer demonstrace po celém regionu.

Podle prokuratury se separatisté dopustili pokusu o převrat. Žádá proto tresty 16 až 25 let vězení. Podle státního žalobce však obžalovaní nepodněcovali k násilí, tudíž se dopustili nižší formy vzpoury, za což žádá tresty od osmi do 12 let. Vůbec nejvyšší trest – 74 let vězení – chce pro katalánské politiky občanský žalobce, krajně pravicová strana Vox.

Prodlužování vazby kvůli obavám z násilností

Nejdelší trest vězení hrozí bývalému místopředsedovi katalánské vlády Oriolu Junquerasovi, který je ve vazbě od listopadu 2017. Celkem zůstává ve vazbě devět separatistů. „To, že se vazba prodlužuje, zdůvodnil soud tak, že pokud by byl propuštěn na kauci, mohl by se znovu pokusit podněcovat násilné demonstrace proti Španělsku, proti madridské vládě,“ podotkl Zavadil.

Junquerasův obhájce Andreu Van den Eynde řekl, že prokuratura zaměňuje termíny neposlušnost a vzpoura. „Je to všechno přehánění, rozruch a projevuje se to ve slovníku, který jsem zaznamenal po celou dobu procesu,“ prohlásil Van den Eynde. Žaloba podle něj používala výrazy jako „barikády, lidské štíty, nenávistné pohledy nebo ničení“. Tímto přeháněním podle něj žalobci pozbyli „veškerou věrohodnost“.

Advokát ale odmítá hovořit o provinění vzpourou, protože nebyly použity zbraně ani násilí. Podle něj se má debatovat jedině o neposlušnosti. Ta se ve Španělsku trestá pokutou a tříletým zákazem usilovat o volenou pozici. Advokát připomněl, že se referendu snažila zabránit policie a s ní se střetlo několik lidí. Tyto násilnosti „se dají počítat na prstech jedné ruky a nijak nesouvisejí s chováním mých klientů, kteří odmítají jakoukoli formu násilí,“
řekl Van den Eynde, který zastupuje ještě jednoho z obžalovaných.

Obhájce bývalého ministra vnitra Joaquima Forna argumentoval podobně jako jeho kolega. Pro exministra obžaloba žádá 16 let vězení. Jeho advokát Javier Melero řekl, že připouští, že Forn neuposlechl ústavní soud, který referendum zakázal. Obvinění z násilí a vzpoury ale odmítl.

Pět z uvězněných katalánských politiků bylo v dubnových volbách zvoleno do španělského parlamentu, který jim ale výkon mandátů pozastavil. Junqueras byl navíc minulý měsíc zvolen europoslancem. Expremiér Carles Puigdemont je na útěku v Belgii a souzen má být ve Španělsku v jiném procesu.

Proces skončí nejpozději ve čtvrtek, rozsudek ale bude znám až na podzim. Verdikt by měl podle deníku La Vanguaradia padnout před 16. říjnem, kdy vyprší dvouletá maximální lhůta pro držení ve vazbě dvěma z uvězněných Jordimu Sánchezovi a Cuixartovi.

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 27 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 28 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 6 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Evropský pohled