Končí španělský „proces století“. Žádná vzpoura, jen neposlušnost, brání obhájci katalánské separatisty

Nahrávám video
Horizont ČT24: Blíží se konec procesu s katalánskými separatisty
Zdroj: ČT24

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

Katalánští politici zřejmě budou tvrdit, že šlo o symbolický akt

Ve středu dostanou prostor obžalovaní, každý z nich bude moci mluvit 15 minut. Hájit se budou zřejmě tím, že vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října 2017 bylo jen symbolické, že na uspořádání referenda nebyly použity státní finance a že nepodněcovali k násilí při referendu ani při demonstracích.

„Všichni obhájci tvrdí, že žádné použití násilí nebylo cílené, že to nebyla systémová věc. Tvrdí, že nejde o vzpouru, ale jen o neposlušnost, což je další obvinění, kterému tito lidé čelí. Většina obhájců toto obvinění v závěrečných řečech nepopírá,“ informoval reportér zahraniční redakce ČT Petr Zavadil.

Nahrávám video
Reportér ČT Zavadil: Prokuratura přirovnává případ k pokusu o vojenský puč
Zdroj: ČT24
Je to mimořádně sledovaný soud v celé zemi, je to nejdůležitější téma dnešního Španělska. Možná by to bylo srovnatelné se začátkem 80. let, kdy Španělé soudili účastníky tehdejšího pokusu o vojenský puč.
Petr Zavadil
reportér zahraniční redakce ČT

Katalánská organizace Ómnium Cultural, jejíž lídr Jordi Cuixart je rovněž obžalován ze vzpoury, plánuje na středu instalaci velkých obrazovek na náměstí několika měst v Katalánsku včetně Barcelony. Na závěrečný den procesu chystají separatisté vpodvečer demonstrace po celém regionu.

Podle prokuratury se separatisté dopustili pokusu o převrat. Žádá proto tresty 16 až 25 let vězení. Podle státního žalobce však obžalovaní nepodněcovali k násilí, tudíž se dopustili nižší formy vzpoury, za což žádá tresty od osmi do 12 let. Vůbec nejvyšší trest – 74 let vězení – chce pro katalánské politiky občanský žalobce, krajně pravicová strana Vox.

Prodlužování vazby kvůli obavám z násilností

Nejdelší trest vězení hrozí bývalému místopředsedovi katalánské vlády Oriolu Junquerasovi, který je ve vazbě od listopadu 2017. Celkem zůstává ve vazbě devět separatistů. „To, že se vazba prodlužuje, zdůvodnil soud tak, že pokud by byl propuštěn na kauci, mohl by se znovu pokusit podněcovat násilné demonstrace proti Španělsku, proti madridské vládě,“ podotkl Zavadil.

Junquerasův obhájce Andreu Van den Eynde řekl, že prokuratura zaměňuje termíny neposlušnost a vzpoura. „Je to všechno přehánění, rozruch a projevuje se to ve slovníku, který jsem zaznamenal po celou dobu procesu,“ prohlásil Van den Eynde. Žaloba podle něj používala výrazy jako „barikády, lidské štíty, nenávistné pohledy nebo ničení“. Tímto přeháněním podle něj žalobci pozbyli „veškerou věrohodnost“.

Advokát ale odmítá hovořit o provinění vzpourou, protože nebyly použity zbraně ani násilí. Podle něj se má debatovat jedině o neposlušnosti. Ta se ve Španělsku trestá pokutou a tříletým zákazem usilovat o volenou pozici. Advokát připomněl, že se referendu snažila zabránit policie a s ní se střetlo několik lidí. Tyto násilnosti „se dají počítat na prstech jedné ruky a nijak nesouvisejí s chováním mých klientů, kteří odmítají jakoukoli formu násilí,“
řekl Van den Eynde, který zastupuje ještě jednoho z obžalovaných.

Obhájce bývalého ministra vnitra Joaquima Forna argumentoval podobně jako jeho kolega. Pro exministra obžaloba žádá 16 let vězení. Jeho advokát Javier Melero řekl, že připouští, že Forn neuposlechl ústavní soud, který referendum zakázal. Obvinění z násilí a vzpoury ale odmítl.

Pět z uvězněných katalánských politiků bylo v dubnových volbách zvoleno do španělského parlamentu, který jim ale výkon mandátů pozastavil. Junqueras byl navíc minulý měsíc zvolen europoslancem. Expremiér Carles Puigdemont je na útěku v Belgii a souzen má být ve Španělsku v jiném procesu.

Proces skončí nejpozději ve čtvrtek, rozsudek ale bude znám až na podzim. Verdikt by měl podle deníku La Vanguaradia padnout před 16. říjnem, kdy vyprší dvouletá maximální lhůta pro držení ve vazbě dvěma z uvězněných Jordimu Sánchezovi a Cuixartovi.

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na západě Kanady je deset mrtvých

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 52 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 1 hhodinou

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 4 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...