Končí španělský „proces století“. Žádná vzpoura, jen neposlušnost, brání obhájci katalánské separatisty

3 minuty
Horizont ČT24: Blíží se konec procesu s katalánskými separatisty
Zdroj: ČT24

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

Katalánští politici zřejmě budou tvrdit, že šlo o symbolický akt

Ve středu dostanou prostor obžalovaní, každý z nich bude moci mluvit 15 minut. Hájit se budou zřejmě tím, že vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října 2017 bylo jen symbolické, že na uspořádání referenda nebyly použity státní finance a že nepodněcovali k násilí při referendu ani při demonstracích.

„Všichni obhájci tvrdí, že žádné použití násilí nebylo cílené, že to nebyla systémová věc. Tvrdí, že nejde o vzpouru, ale jen o neposlušnost, což je další obvinění, kterému tito lidé čelí. Většina obhájců toto obvinění v závěrečných řečech nepopírá,“ informoval reportér zahraniční redakce ČT Petr Zavadil.

11 minut
Reportér ČT Zavadil: Prokuratura přirovnává případ k pokusu o vojenský puč
Zdroj: ČT24
Je to mimořádně sledovaný soud v celé zemi, je to nejdůležitější téma dnešního Španělska. Možná by to bylo srovnatelné se začátkem 80. let, kdy Španělé soudili účastníky tehdejšího pokusu o vojenský puč.
Petr Zavadil
reportér zahraniční redakce ČT

Katalánská organizace Ómnium Cultural, jejíž lídr Jordi Cuixart je rovněž obžalován ze vzpoury, plánuje na středu instalaci velkých obrazovek na náměstí několika měst v Katalánsku včetně Barcelony. Na závěrečný den procesu chystají separatisté vpodvečer demonstrace po celém regionu.

Podle prokuratury se separatisté dopustili pokusu o převrat. Žádá proto tresty 16 až 25 let vězení. Podle státního žalobce však obžalovaní nepodněcovali k násilí, tudíž se dopustili nižší formy vzpoury, za což žádá tresty od osmi do 12 let. Vůbec nejvyšší trest – 74 let vězení – chce pro katalánské politiky občanský žalobce, krajně pravicová strana Vox.

Prodlužování vazby kvůli obavám z násilností

Nejdelší trest vězení hrozí bývalému místopředsedovi katalánské vlády Oriolu Junquerasovi, který je ve vazbě od listopadu 2017. Celkem zůstává ve vazbě devět separatistů. „To, že se vazba prodlužuje, zdůvodnil soud tak, že pokud by byl propuštěn na kauci, mohl by se znovu pokusit podněcovat násilné demonstrace proti Španělsku, proti madridské vládě,“ podotkl Zavadil.

Junquerasův obhájce Andreu Van den Eynde řekl, že prokuratura zaměňuje termíny neposlušnost a vzpoura. „Je to všechno přehánění, rozruch a projevuje se to ve slovníku, který jsem zaznamenal po celou dobu procesu,“ prohlásil Van den Eynde. Žaloba podle něj používala výrazy jako „barikády, lidské štíty, nenávistné pohledy nebo ničení“. Tímto přeháněním podle něj žalobci pozbyli „veškerou věrohodnost“.

Advokát ale odmítá hovořit o provinění vzpourou, protože nebyly použity zbraně ani násilí. Podle něj se má debatovat jedině o neposlušnosti. Ta se ve Španělsku trestá pokutou a tříletým zákazem usilovat o volenou pozici. Advokát připomněl, že se referendu snažila zabránit policie a s ní se střetlo několik lidí. Tyto násilnosti „se dají počítat na prstech jedné ruky a nijak nesouvisejí s chováním mých klientů, kteří odmítají jakoukoli formu násilí,“
řekl Van den Eynde, který zastupuje ještě jednoho z obžalovaných.

Obhájce bývalého ministra vnitra Joaquima Forna argumentoval podobně jako jeho kolega. Pro exministra obžaloba žádá 16 let vězení. Jeho advokát Javier Melero řekl, že připouští, že Forn neuposlechl ústavní soud, který referendum zakázal. Obvinění z násilí a vzpoury ale odmítl.

Pět z uvězněných katalánských politiků bylo v dubnových volbách zvoleno do španělského parlamentu, který jim ale výkon mandátů pozastavil. Junqueras byl navíc minulý měsíc zvolen europoslancem. Expremiér Carles Puigdemont je na útěku v Belgii a souzen má být ve Španělsku v jiném procesu.

Proces skončí nejpozději ve čtvrtek, rozsudek ale bude znám až na podzim. Verdikt by měl podle deníku La Vanguaradia padnout před 16. říjnem, kdy vyprší dvouletá maximální lhůta pro držení ve vazbě dvěma z uvězněných Jordimu Sánchezovi a Cuixartovi.

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začalo další pátrání po zmizelém letu MH370

Americká firma Ocean Infinity po několika měsících obnovila pátrání po letadle společnosti Malaysia Airlines, které před jedenácti lety za dosud neznámých okolností zmizelo v Indickém oceánu při letu MH370. Na palubě bylo 239 lidí původem nejen z Malajsie, ale také z Číny, Indonésie, Austrálie, Francie, Kanady nebo Ukrajiny.
před 9 mminutami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho později odpoledne začala obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
06:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 4 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 4 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 6 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 8 hhodinami
Načítání...