V Madridu začal „proces století“. Katalánským politikům hrozí za vzpouru až 25 let vězení

3 minuty
Začal soud s katalánskými politiky obviněnými ze vzpoury
Zdroj: ČT24

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Soud začal jednat v 10:00 našeho času a neočekává se, že před ním v úterý obžalovaní promluví; zahájení procesu je vyhrazeno procedurálním záležitostem. Na místo před devátou hodinou dorazil katalánský premiér Quim Torra, který už dříve vyzval k osvobození obžalovaných. Na bezpečnost v okolí soudní budovy v centru Madridu dohlíží na 200 policistů.

Vstupu do budovy se domáhá stovka studentů práv a příznivců krajně pravicové strany Vox. Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných. Novinářů se do sálu dostane 20 a budou se po dni střídat. Asi padesát míst je vyhrazeno veřejnosti, dovnitř se dostanou ti, kteří se každý den co nejdříve postaví do fronty. 

8 minut
Spolupracovnice ČRo: U obvinění ze vzpoury bude klíčové, zda došlo k násilí
Zdroj: ČT24

Dva policejní vozy převážející sedm obžalovaných mužů vyrazily z věznice Soto del Real, která se nachází 40 kilometrů severně od hlavního města, za úsvitu. Před soudní budovou je vítali jejich příznivci, ale i odpůrci katalánské nezávislosti. Ti na ně křičeli „pučisté“ nebo „Ať žije Španělsko!“.

Dvojici žen – Carme Forcadellovou a Dolors Bassaovou – převezli z ženské věznice Alcalá-Meco na východ od Madridu, napsal list El Mundo. Další tři obvinění jsou souzeni na svobodě.

„Nastal čas pravdy“

Po návratu do věznice budou mít obžalovaní přístup k počítači bez připojení k internetu, aby mohli prostudovat dokumenty spojené s procesem, napsal deník El Mundo.

Bývalý šéf separatistické organizace Jordi Sánchez, jemuž hrozí za vzpouru 17 let, označil na
Twitteru proces za politický. „Nastal čas pravdy. Jsme připraveni a přišli jsme sem s hlavou vztyčenou a pevní a odhodlaní,“ komentovala začátek procesu bývalá šéfka katalánského parlamentu Forcadellová, jíž hrozí také 17 let vězení.

Proces se netýká Puigdemonta

Původně mělo před nejvyšším soudem v Madridu stanout 18 obžalovaných. Na sklonku minulého roku ale nejvyšší soud kauzu rozdělil na dvě části a šest katalánských politiků, kteří jsou obžalováni jen z ignorování zákonů, bude souzeno katalánským nejvyšším soudem v Barceloně.

Devět z obžalovaných je už řadu měsíců ve vazbě, tři jsou souzeni na svobodě. Devíti hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení, některým pak pokuta za zpronevěru. Proces se netýká katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii a má být souzen v odděleném procesu.

Kritici: Jde o politický proces a hrozí porušení lidských práv

Zastánci souzených označují katalánské politiky za politické vězně a stejně tak mají za politický i vlastní proces. „Svět se dívá na Madrid. Nechtějí vést proces, ale odsoudit na základě politických důvodů,“ prohlásil jeden z právních zástupců Olivier Peter. 

„Svoboda projevu a shromažďování, právo na protest a manifestace jsou jen některá z práv, která byla v této kauze porušena,“ uvedl obhájce Andreu Van den Eynde. Vláda toto nařčení odmítá. Tvrdí, že obžalovaní porušili zákon a soudci postupují v mezích právního řádu.

Katalánští separatisté vyzvali Katalánce, aby na protest v poledne přerušili práci a večer přišli na demonstraci v Barceloně. Další velký protest se má konat v sobotu a na příští středu je naplánována generální stávka. Za spravedlivý verdikt budeme považovat pouze zproštění obžaloby, řekl Puigdemont v Berlíně, kam přijel představit dokument společnosti Netflix nazvaný Dvě Katalánska.

Podle nevládní organizace Mezinárodní výbor právníků (ICJ) se sídlem v Ženevě hrozí v procesu omezení lidských práv a kauza by se mohla stát precedentem. „U obecně definovaných trestných činů podněcování ke vzpouře a vzpoura hrozí porušení zásady legality a svévolné zasahování do lidských práv,“ uvedla ICJ.

Na „proces století“ se akreditovalo přes šest set novinářů

Proces s katalánskými politiky je mediálně nejsledovanější kauzou v zemi za 12 let, od soudu kvůli atentátům z 11. března 2004 na madridské vlaky. Na nynější jednání soudu, které místní média nazývají „procesem století“, se akreditovalo více než 600 novinářů, včetně padesátky zahraničních. Většina jich přijela z Evropy, jsou ale mezi nimi i reportéři z Číny nebo USA.

Katalánští politici jsou obžalováni v souvislosti s událostmi z roku 2017 – kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska i přes verdikty ústavního soudu a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal předloni katalánský parlament.

Po přijetí této rezoluce v říjnu 2017 rozpustila bývalá španělská vláda pravicového premiéra Mariana Rajoye se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánský parlament a sesadila tamní regionální vládu. Její odvolané členy, bývalé vedení katalánského parlamentu a dva aktivisty pak španělská prokuratura obžalovala.

Proces začíná den předtím, než bude dolní komora španělského parlamentu hlasovat o rozpočtu na rok 2019. Menšinový kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze se potýká s problémy, aby pro podporu rozpočtu získal většinu. Je odkázán na hlasy menších stran, včetně katalánských separatistů, kteří uvedli, že budou proti. Spekuluje se o tom, že pokud návrh rozpočtu parlamentem neprojde, Sánchez vypíše předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...