V Madridu začal „proces století“. Katalánským politikům hrozí za vzpouru až 25 let vězení

3 minuty
Začal soud s katalánskými politiky obviněnými ze vzpoury
Zdroj: ČT24

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Soud začal jednat v 10:00 našeho času a neočekává se, že před ním v úterý obžalovaní promluví; zahájení procesu je vyhrazeno procedurálním záležitostem. Na místo před devátou hodinou dorazil katalánský premiér Quim Torra, který už dříve vyzval k osvobození obžalovaných. Na bezpečnost v okolí soudní budovy v centru Madridu dohlíží na 200 policistů.

Vstupu do budovy se domáhá stovka studentů práv a příznivců krajně pravicové strany Vox. Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných. Novinářů se do sálu dostane 20 a budou se po dni střídat. Asi padesát míst je vyhrazeno veřejnosti, dovnitř se dostanou ti, kteří se každý den co nejdříve postaví do fronty. 

8 minut
Spolupracovnice ČRo: U obvinění ze vzpoury bude klíčové, zda došlo k násilí
Zdroj: ČT24

Dva policejní vozy převážející sedm obžalovaných mužů vyrazily z věznice Soto del Real, která se nachází 40 kilometrů severně od hlavního města, za úsvitu. Před soudní budovou je vítali jejich příznivci, ale i odpůrci katalánské nezávislosti. Ti na ně křičeli „pučisté“ nebo „Ať žije Španělsko!“.

Dvojici žen – Carme Forcadellovou a Dolors Bassaovou – převezli z ženské věznice Alcalá-Meco na východ od Madridu, napsal list El Mundo. Další tři obvinění jsou souzeni na svobodě.

„Nastal čas pravdy“

Po návratu do věznice budou mít obžalovaní přístup k počítači bez připojení k internetu, aby mohli prostudovat dokumenty spojené s procesem, napsal deník El Mundo.

Bývalý šéf separatistické organizace Jordi Sánchez, jemuž hrozí za vzpouru 17 let, označil na
Twitteru proces za politický. „Nastal čas pravdy. Jsme připraveni a přišli jsme sem s hlavou vztyčenou a pevní a odhodlaní,“ komentovala začátek procesu bývalá šéfka katalánského parlamentu Forcadellová, jíž hrozí také 17 let vězení.

Proces se netýká Puigdemonta

Původně mělo před nejvyšším soudem v Madridu stanout 18 obžalovaných. Na sklonku minulého roku ale nejvyšší soud kauzu rozdělil na dvě části a šest katalánských politiků, kteří jsou obžalováni jen z ignorování zákonů, bude souzeno katalánským nejvyšším soudem v Barceloně.

Devět z obžalovaných je už řadu měsíců ve vazbě, tři jsou souzeni na svobodě. Devíti hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení, některým pak pokuta za zpronevěru. Proces se netýká katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii a má být souzen v odděleném procesu.

Kritici: Jde o politický proces a hrozí porušení lidských práv

Zastánci souzených označují katalánské politiky za politické vězně a stejně tak mají za politický i vlastní proces. „Svět se dívá na Madrid. Nechtějí vést proces, ale odsoudit na základě politických důvodů,“ prohlásil jeden z právních zástupců Olivier Peter. 

„Svoboda projevu a shromažďování, právo na protest a manifestace jsou jen některá z práv, která byla v této kauze porušena,“ uvedl obhájce Andreu Van den Eynde. Vláda toto nařčení odmítá. Tvrdí, že obžalovaní porušili zákon a soudci postupují v mezích právního řádu.

Katalánští separatisté vyzvali Katalánce, aby na protest v poledne přerušili práci a večer přišli na demonstraci v Barceloně. Další velký protest se má konat v sobotu a na příští středu je naplánována generální stávka. Za spravedlivý verdikt budeme považovat pouze zproštění obžaloby, řekl Puigdemont v Berlíně, kam přijel představit dokument společnosti Netflix nazvaný Dvě Katalánska.

Podle nevládní organizace Mezinárodní výbor právníků (ICJ) se sídlem v Ženevě hrozí v procesu omezení lidských práv a kauza by se mohla stát precedentem. „U obecně definovaných trestných činů podněcování ke vzpouře a vzpoura hrozí porušení zásady legality a svévolné zasahování do lidských práv,“ uvedla ICJ.

Na „proces století“ se akreditovalo přes šest set novinářů

Proces s katalánskými politiky je mediálně nejsledovanější kauzou v zemi za 12 let, od soudu kvůli atentátům z 11. března 2004 na madridské vlaky. Na nynější jednání soudu, které místní média nazývají „procesem století“, se akreditovalo více než 600 novinářů, včetně padesátky zahraničních. Většina jich přijela z Evropy, jsou ale mezi nimi i reportéři z Číny nebo USA.

Katalánští politici jsou obžalováni v souvislosti s událostmi z roku 2017 – kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska i přes verdikty ústavního soudu a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal předloni katalánský parlament.

Po přijetí této rezoluce v říjnu 2017 rozpustila bývalá španělská vláda pravicového premiéra Mariana Rajoye se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánský parlament a sesadila tamní regionální vládu. Její odvolané členy, bývalé vedení katalánského parlamentu a dva aktivisty pak španělská prokuratura obžalovala.

Proces začíná den předtím, než bude dolní komora španělského parlamentu hlasovat o rozpočtu na rok 2019. Menšinový kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze se potýká s problémy, aby pro podporu rozpočtu získal většinu. Je odkázán na hlasy menších stran, včetně katalánských separatistů, kteří uvedli, že budou proti. Spekuluje se o tom, že pokud návrh rozpočtu parlamentem neprojde, Sánchez vypíše předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 58 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...