V Madridu začal „proces století“. Katalánským politikům hrozí za vzpouru až 25 let vězení

Nahrávám video

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Soud začal jednat v 10:00 našeho času a neočekává se, že před ním v úterý obžalovaní promluví; zahájení procesu je vyhrazeno procedurálním záležitostem. Na místo před devátou hodinou dorazil katalánský premiér Quim Torra, který už dříve vyzval k osvobození obžalovaných. Na bezpečnost v okolí soudní budovy v centru Madridu dohlíží na 200 policistů.

Vstupu do budovy se domáhá stovka studentů práv a příznivců krajně pravicové strany Vox. Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných. Novinářů se do sálu dostane 20 a budou se po dni střídat. Asi padesát míst je vyhrazeno veřejnosti, dovnitř se dostanou ti, kteří se každý den co nejdříve postaví do fronty. 

Nahrávám video

Dva policejní vozy převážející sedm obžalovaných mužů vyrazily z věznice Soto del Real, která se nachází 40 kilometrů severně od hlavního města, za úsvitu. Před soudní budovou je vítali jejich příznivci, ale i odpůrci katalánské nezávislosti. Ti na ně křičeli „pučisté“ nebo „Ať žije Španělsko!“.

Dvojici žen – Carme Forcadellovou a Dolors Bassaovou – převezli z ženské věznice Alcalá-Meco na východ od Madridu, napsal list El Mundo. Další tři obvinění jsou souzeni na svobodě.

„Nastal čas pravdy“

Po návratu do věznice budou mít obžalovaní přístup k počítači bez připojení k internetu, aby mohli prostudovat dokumenty spojené s procesem, napsal deník El Mundo.

Bývalý šéf separatistické organizace Jordi Sánchez, jemuž hrozí za vzpouru 17 let, označil na
Twitteru proces za politický. „Nastal čas pravdy. Jsme připraveni a přišli jsme sem s hlavou vztyčenou a pevní a odhodlaní,“ komentovala začátek procesu bývalá šéfka katalánského parlamentu Forcadellová, jíž hrozí také 17 let vězení.

Proces se netýká Puigdemonta

Původně mělo před nejvyšším soudem v Madridu stanout 18 obžalovaných. Na sklonku minulého roku ale nejvyšší soud kauzu rozdělil na dvě části a šest katalánských politiků, kteří jsou obžalováni jen z ignorování zákonů, bude souzeno katalánským nejvyšším soudem v Barceloně.

Devět z obžalovaných je už řadu měsíců ve vazbě, tři jsou souzeni na svobodě. Devíti hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení, některým pak pokuta za zpronevěru. Proces se netýká katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii a má být souzen v odděleném procesu.

Kritici: Jde o politický proces a hrozí porušení lidských práv

Zastánci souzených označují katalánské politiky za politické vězně a stejně tak mají za politický i vlastní proces. „Svět se dívá na Madrid. Nechtějí vést proces, ale odsoudit na základě politických důvodů,“ prohlásil jeden z právních zástupců Olivier Peter. 

„Svoboda projevu a shromažďování, právo na protest a manifestace jsou jen některá z práv, která byla v této kauze porušena,“ uvedl obhájce Andreu Van den Eynde. Vláda toto nařčení odmítá. Tvrdí, že obžalovaní porušili zákon a soudci postupují v mezích právního řádu.

Katalánští separatisté vyzvali Katalánce, aby na protest v poledne přerušili práci a večer přišli na demonstraci v Barceloně. Další velký protest se má konat v sobotu a na příští středu je naplánována generální stávka. Za spravedlivý verdikt budeme považovat pouze zproštění obžaloby, řekl Puigdemont v Berlíně, kam přijel představit dokument společnosti Netflix nazvaný Dvě Katalánska.

Podle nevládní organizace Mezinárodní výbor právníků (ICJ) se sídlem v Ženevě hrozí v procesu omezení lidských práv a kauza by se mohla stát precedentem. „U obecně definovaných trestných činů podněcování ke vzpouře a vzpoura hrozí porušení zásady legality a svévolné zasahování do lidských práv,“ uvedla ICJ.

Na „proces století“ se akreditovalo přes šest set novinářů

Proces s katalánskými politiky je mediálně nejsledovanější kauzou v zemi za 12 let, od soudu kvůli atentátům z 11. března 2004 na madridské vlaky. Na nynější jednání soudu, které místní média nazývají „procesem století“, se akreditovalo více než 600 novinářů, včetně padesátky zahraničních. Většina jich přijela z Evropy, jsou ale mezi nimi i reportéři z Číny nebo USA.

Katalánští politici jsou obžalováni v souvislosti s událostmi z roku 2017 – kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska i přes verdikty ústavního soudu a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal předloni katalánský parlament.

Po přijetí této rezoluce v říjnu 2017 rozpustila bývalá španělská vláda pravicového premiéra Mariana Rajoye se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánský parlament a sesadila tamní regionální vládu. Její odvolané členy, bývalé vedení katalánského parlamentu a dva aktivisty pak španělská prokuratura obžalovala.

Proces začíná den předtím, než bude dolní komora španělského parlamentu hlasovat o rozpočtu na rok 2019. Menšinový kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze se potýká s problémy, aby pro podporu rozpočtu získal většinu. Je odkázán na hlasy menších stran, včetně katalánských separatistů, kteří uvedli, že budou proti. Spekuluje se o tom, že pokud návrh rozpočtu parlamentem neprojde, Sánchez vypíše předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 2 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 6 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 6 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 7 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...