V Madridu zasedl nový parlament. Poprvé v historii přivezli na ustavující schůzi poslance z vězení

2 minuty
Události ČT: První zasedání nového španělského parlamentu
Zdroj: ČT24

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Čtyři katalánští poslanci (Oriol Junqueras, Jordi Turull, Josep Rull a Jordi Sánchez) a jeden senátor (Raül Romeva), kteří jsou ve vazbě už víc než rok, jsou souzeni spolu s dalšími katalánskými politiky za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti. Podle deníku El País se stalo poprvé, že na ustavující zasedání parlamentu přijeli zvolení politici z vězení.

Prvním úkolem nového vedení dolní komory parlamentu bude právě rozhodnout o pozastavení mandátů čtyř souzených katalánských poslanců, což vyplývá z parlamentního řádu a ze zákona. Pokud vedení mandáty  pozastaví a oni se mandátů nevzdají ve prospěch náhradníků z kandidátek, sníží se absolutní většina pro hlasování v dolní komoře. 

To by podle místních médií mohlo usnadnit vyslovení důvěry šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, jehož zřejmě král po jednání s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra.

Vítězní socialisté nemají se 123 křesly v 350členném Kongresu poslanců absolutní většinu. Zřejmě je podpoří levicová koalice Unidas Podemos (42 mandátů), další hlasy musí hledat u regionálních stran.

  • V prvním kole hlasování je potřeba absolutní většina, v případném druhém kole po dvou dnech už stačí většina prostá. Pokud kandidát na předsedu vlády neuspěje ani poté, může král navrhnout někoho jiného.
  • Když se nepovede premiéra schválit do dvou měsíců od prvního kola hlasování o důvěře, král rozpustí parlament a budou se konat nové volby, jako se to stalo v roce 2016.
  • Zdroj: ČTK

V čele parlamentu stanuli katalánští socialisté

Sánchez nabízí katalánské regionální vládě, složené ze separatistů, už od loňska jednání o širší autonomii. Zatímco Junqueras, šéf jedné z katalánských separatistických stran, mluví o potřebě jednání, katalánský premiér Quim Torra, který není z Junquerasovy strany, vystupuje jako separatista radikálněji.

Jako gesto vyjadřující zájem o znovuotevření jednání navrhli socialisté do čela obou komor Katalánce, ale ze socialistické strany. Předsedkyní Kongresu poslanců byla zvolena dosavadní ministryně Sánchezovy vlády Meritxell Batetová a předsedou Senátu se stal Manuel Cruz, který přednáší na barcelonské univerzitě.

Cruz v projevu senátory mimo jiné vyzval, aby navrhli nový systém financování autonomních regionů. Právě to jedním z důvodů, proč chce zhruba polovina Katalánců nezávislost. Nelíbí se jim, že jako jeden z nejbohatších regionů příliš dotují chudší oblasti.

Média: Volba předsedů může naznačit důvěru v premiéra

Batetová byla zvolena až ve druhém kole, což podle španělských médií naznačilo, jak může za pár týdnů vypadat hlasování o důvěře premiérovi. Kromě volebních vítězů ji podpořila také levicová koalice Unidas Podemos, která vznikla kolem populistické strany Podemos, Baskická národní strana (PNV), jeden valencijský poslanec, dva poslanci z Kanárské koalice a jeden kantábrijský poslanec.

Nehlasovali pro ni lidovci, liberální středová strana Ciudadanos, krajně pravicová Vox ani katalánští separatisté, kteří při prvním kole vhodili neplatné lístky. Namalovali na ně totiž žlutou stužku, symbol solidarity s uvězněnými katalánskými politiky.

Poslanci zvolili i další členy vedení dolní komory, v němž usedli socialisté, lidovci, Ciudadanos a Podemos. Krajně pravicová strana Vox, která má v novém parlamentu 24 poslanců, zastoupení ve vedení nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 29 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 59 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...