V Madridu zasedl nový parlament. Poprvé v historii přivezli na ustavující schůzi poslance z vězení

2 minuty
Události ČT: První zasedání nového španělského parlamentu
Zdroj: ČT24

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Čtyři katalánští poslanci (Oriol Junqueras, Jordi Turull, Josep Rull a Jordi Sánchez) a jeden senátor (Raül Romeva), kteří jsou ve vazbě už víc než rok, jsou souzeni spolu s dalšími katalánskými politiky za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti. Podle deníku El País se stalo poprvé, že na ustavující zasedání parlamentu přijeli zvolení politici z vězení.

Prvním úkolem nového vedení dolní komory parlamentu bude právě rozhodnout o pozastavení mandátů čtyř souzených katalánských poslanců, což vyplývá z parlamentního řádu a ze zákona. Pokud vedení mandáty  pozastaví a oni se mandátů nevzdají ve prospěch náhradníků z kandidátek, sníží se absolutní většina pro hlasování v dolní komoře. 

To by podle místních médií mohlo usnadnit vyslovení důvěry šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, jehož zřejmě král po jednání s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra.

Vítězní socialisté nemají se 123 křesly v 350členném Kongresu poslanců absolutní většinu. Zřejmě je podpoří levicová koalice Unidas Podemos (42 mandátů), další hlasy musí hledat u regionálních stran.

  • V prvním kole hlasování je potřeba absolutní většina, v případném druhém kole po dvou dnech už stačí většina prostá. Pokud kandidát na předsedu vlády neuspěje ani poté, může král navrhnout někoho jiného.
  • Když se nepovede premiéra schválit do dvou měsíců od prvního kola hlasování o důvěře, král rozpustí parlament a budou se konat nové volby, jako se to stalo v roce 2016.
  • Zdroj: ČTK

V čele parlamentu stanuli katalánští socialisté

Sánchez nabízí katalánské regionální vládě, složené ze separatistů, už od loňska jednání o širší autonomii. Zatímco Junqueras, šéf jedné z katalánských separatistických stran, mluví o potřebě jednání, katalánský premiér Quim Torra, který není z Junquerasovy strany, vystupuje jako separatista radikálněji.

Jako gesto vyjadřující zájem o znovuotevření jednání navrhli socialisté do čela obou komor Katalánce, ale ze socialistické strany. Předsedkyní Kongresu poslanců byla zvolena dosavadní ministryně Sánchezovy vlády Meritxell Batetová a předsedou Senátu se stal Manuel Cruz, který přednáší na barcelonské univerzitě.

Cruz v projevu senátory mimo jiné vyzval, aby navrhli nový systém financování autonomních regionů. Právě to jedním z důvodů, proč chce zhruba polovina Katalánců nezávislost. Nelíbí se jim, že jako jeden z nejbohatších regionů příliš dotují chudší oblasti.

Média: Volba předsedů může naznačit důvěru v premiéra

Batetová byla zvolena až ve druhém kole, což podle španělských médií naznačilo, jak může za pár týdnů vypadat hlasování o důvěře premiérovi. Kromě volebních vítězů ji podpořila také levicová koalice Unidas Podemos, která vznikla kolem populistické strany Podemos, Baskická národní strana (PNV), jeden valencijský poslanec, dva poslanci z Kanárské koalice a jeden kantábrijský poslanec.

Nehlasovali pro ni lidovci, liberální středová strana Ciudadanos, krajně pravicová Vox ani katalánští separatisté, kteří při prvním kole vhodili neplatné lístky. Namalovali na ně totiž žlutou stužku, symbol solidarity s uvězněnými katalánskými politiky.

Poslanci zvolili i další členy vedení dolní komory, v němž usedli socialisté, lidovci, Ciudadanos a Podemos. Krajně pravicová strana Vox, která má v novém parlamentu 24 poslanců, zastoupení ve vedení nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...