V Madridu zasedl nový parlament. Poprvé v historii přivezli na ustavující schůzi poslance z vězení

Nahrávám video
Události ČT: První zasedání nového španělského parlamentu
Zdroj: ČT24

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Čtyři katalánští poslanci (Oriol Junqueras, Jordi Turull, Josep Rull a Jordi Sánchez) a jeden senátor (Raül Romeva), kteří jsou ve vazbě už víc než rok, jsou souzeni spolu s dalšími katalánskými politiky za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti. Podle deníku El País se stalo poprvé, že na ustavující zasedání parlamentu přijeli zvolení politici z vězení.

Prvním úkolem nového vedení dolní komory parlamentu bude právě rozhodnout o pozastavení mandátů čtyř souzených katalánských poslanců, což vyplývá z parlamentního řádu a ze zákona. Pokud vedení mandáty  pozastaví a oni se mandátů nevzdají ve prospěch náhradníků z kandidátek, sníží se absolutní většina pro hlasování v dolní komoře. 

To by podle místních médií mohlo usnadnit vyslovení důvěry šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, jehož zřejmě král po jednání s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra.

Vítězní socialisté nemají se 123 křesly v 350členném Kongresu poslanců absolutní většinu. Zřejmě je podpoří levicová koalice Unidas Podemos (42 mandátů), další hlasy musí hledat u regionálních stran.

  • V prvním kole hlasování je potřeba absolutní většina, v případném druhém kole po dvou dnech už stačí většina prostá. Pokud kandidát na předsedu vlády neuspěje ani poté, může král navrhnout někoho jiného.
  • Když se nepovede premiéra schválit do dvou měsíců od prvního kola hlasování o důvěře, král rozpustí parlament a budou se konat nové volby, jako se to stalo v roce 2016.
  • Zdroj: ČTK

V čele parlamentu stanuli katalánští socialisté

Sánchez nabízí katalánské regionální vládě, složené ze separatistů, už od loňska jednání o širší autonomii. Zatímco Junqueras, šéf jedné z katalánských separatistických stran, mluví o potřebě jednání, katalánský premiér Quim Torra, který není z Junquerasovy strany, vystupuje jako separatista radikálněji.

Jako gesto vyjadřující zájem o znovuotevření jednání navrhli socialisté do čela obou komor Katalánce, ale ze socialistické strany. Předsedkyní Kongresu poslanců byla zvolena dosavadní ministryně Sánchezovy vlády Meritxell Batetová a předsedou Senátu se stal Manuel Cruz, který přednáší na barcelonské univerzitě.

Cruz v projevu senátory mimo jiné vyzval, aby navrhli nový systém financování autonomních regionů. Právě to jedním z důvodů, proč chce zhruba polovina Katalánců nezávislost. Nelíbí se jim, že jako jeden z nejbohatších regionů příliš dotují chudší oblasti.

Média: Volba předsedů může naznačit důvěru v premiéra

Batetová byla zvolena až ve druhém kole, což podle španělských médií naznačilo, jak může za pár týdnů vypadat hlasování o důvěře premiérovi. Kromě volebních vítězů ji podpořila také levicová koalice Unidas Podemos, která vznikla kolem populistické strany Podemos, Baskická národní strana (PNV), jeden valencijský poslanec, dva poslanci z Kanárské koalice a jeden kantábrijský poslanec.

Nehlasovali pro ni lidovci, liberální středová strana Ciudadanos, krajně pravicová Vox ani katalánští separatisté, kteří při prvním kole vhodili neplatné lístky. Namalovali na ně totiž žlutou stužku, symbol solidarity s uvězněnými katalánskými politiky.

Poslanci zvolili i další členy vedení dolní komory, v němž usedli socialisté, lidovci, Ciudadanos a Podemos. Krajně pravicová strana Vox, která má v novém parlamentu 24 poslanců, zastoupení ve vedení nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra byl propuštěn z vězení

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra, jedna z nejvýraznějších postav thajské politiky, byl v pondělí propuštěn z vězení v Bangkoku. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
před 48 mminutami

Podle Trumpa je íránská odpověď na návrh na ukončení války absolutně nepřijatelná

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Pákistán sdělení předal. Írán v něm podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loď s hantavirem opustilo 94 lidí

Pasažéři a někteří členové posádky výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, se podle agentury Reuters evakuují do svých zemí. Proces začal v neděli ráno zakotvením u přístavu Granadilla španělského ostrova Tenerife a má trvat až do pondělí. V neděli kolem 19. hodiny byla evakuace do dalšího dne přerušena. Na palubu nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu, později agentury informovaly o zahájení transferu lidí, které vyzvedávají repatriační letouny. Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že loď opustilo 94 lidí. U jednoho se projevily příznaky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské úřady informují o zabitých a zraněných při ruských útocích

Ukrajinské úřady informují o dvou zabitých a několika zraněných při ruských útocích během tohoto víkendu. Mezi Moskvou a Kyjevem přitom platí třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k nedělnímu odpoledni uvedl, že Rusko se během příměří zdrželo masivních leteckých a raketových úderů na Ukrajinu, ale nezastavilo útoky podél frontové linie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump mění Washington. Kritiku vyvolalo i natření nádrže

Kontroverze provázejí i další projekt prezidenta USA Donalda Trumpa ve Washingtonu. Prezident nechal natřít zrcadlící nádrž před Lincolnovým památníkem. Podle zjištění deníku The New York Times zakázku v přepočtu za 150 milionů korun dal bez výběrového řízení firmě, která pro něj v minulosti dělala bazény. Charles Birnbaum pomáhal tvořit pravidla správy kulturního dědictví. Říká, že zatímco v prvním funkčním období se jimi Donald Trump řídil, nyní zavedené normy ignoruje. Trump kritiku odmítá a plánuje dosud největší projekt – osmdesátimetrový vítězný oblouk naproti Lincolnovu památníku. Odpůrci doufají, že plán zůstane na papíře.
před 7 hhodinami

Bývalý polský ministr Ziobro dle médií uprchl z Maďarska do USA

Bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je ve vlasti stíhán kvůli podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, uprchl z Maďarska do Spojených států, uvedla v neděli místní média. Polské úřady podle agentury AFP tyto informace zatím ověřují. Maďarská vláda bývalého premiéra Viktora Orbána udělila Ziobrovi v loňském roce politický azyl.
před 11 hhodinami

Kuvajt a Spojené arabské emiráty hlásí útoky dronů

Kuvajtská armáda uvedla, že v neděli na Kuvajt zaútočily nepřátelské drony. Neupřesnila, odkud bezpilotní prostředky přiletěly. Dronovému útoku později čelily také Spojené arabské emiráty (SAE), které z něj obvinily Írán. Informovaly o tom agentury. Incidenty se odehrály v době křehkého příměří z 8. dubna, které zastavilo boje mezi Spojenými státy a Íránem.
před 14 hhodinami

VideoSabotáží spojovaných s Ruskem přibývá. Kreml hledá útočníky i na internetu, říká expertka

V Evropě přibývá sabotážních útoků spojovaných s Ruskem. Zatímco u několika posledních případů je napojení na Moskvu teprve vyšetřováno, jiné, jako například žhářský útok v Londýně z března 2024, mají ruský původ prokazatelně. Podle typického scénáře hledají ruské tajné služby pro jednorázové sabotážní akce i dlouhodobější spolupráci na sociálních sítích jedince, kteří mají díky svým pasům snadný přístup do zemí NATO, vysvětlila v Zóně ČT24 expertka na zpravodajské služby z londýnské King's College Daniela Richterová. Jimi prováděné sabotáže na širokou škálu civilních nebo vojenských cílů mohou mít dle expertky za účel vytvořit tlak na členské země NATO, podlomit ochotu podporovat Ukrajinu, vyvolat chaos, způsobit ekonomickou škodu nebo testovat limity a sledovat reakci v dané zemi.
před 18 hhodinami
Načítání...