V Madridu zasedl nový parlament. Poprvé v historii přivezli na ustavující schůzi poslance z vězení

Nahrávám video

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Čtyři katalánští poslanci (Oriol Junqueras, Jordi Turull, Josep Rull a Jordi Sánchez) a jeden senátor (Raül Romeva), kteří jsou ve vazbě už víc než rok, jsou souzeni spolu s dalšími katalánskými politiky za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti. Podle deníku El País se stalo poprvé, že na ustavující zasedání parlamentu přijeli zvolení politici z vězení.

Prvním úkolem nového vedení dolní komory parlamentu bude právě rozhodnout o pozastavení mandátů čtyř souzených katalánských poslanců, což vyplývá z parlamentního řádu a ze zákona. Pokud vedení mandáty  pozastaví a oni se mandátů nevzdají ve prospěch náhradníků z kandidátek, sníží se absolutní většina pro hlasování v dolní komoře. 

To by podle místních médií mohlo usnadnit vyslovení důvěry šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, jehož zřejmě král po jednání s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra.

Vítězní socialisté nemají se 123 křesly v 350členném Kongresu poslanců absolutní většinu. Zřejmě je podpoří levicová koalice Unidas Podemos (42 mandátů), další hlasy musí hledat u regionálních stran.

  • V prvním kole hlasování je potřeba absolutní většina, v případném druhém kole po dvou dnech už stačí většina prostá. Pokud kandidát na předsedu vlády neuspěje ani poté, může král navrhnout někoho jiného.
  • Když se nepovede premiéra schválit do dvou měsíců od prvního kola hlasování o důvěře, král rozpustí parlament a budou se konat nové volby, jako se to stalo v roce 2016.
  • Zdroj: ČTK

V čele parlamentu stanuli katalánští socialisté

Sánchez nabízí katalánské regionální vládě, složené ze separatistů, už od loňska jednání o širší autonomii. Zatímco Junqueras, šéf jedné z katalánských separatistických stran, mluví o potřebě jednání, katalánský premiér Quim Torra, který není z Junquerasovy strany, vystupuje jako separatista radikálněji.

Jako gesto vyjadřující zájem o znovuotevření jednání navrhli socialisté do čela obou komor Katalánce, ale ze socialistické strany. Předsedkyní Kongresu poslanců byla zvolena dosavadní ministryně Sánchezovy vlády Meritxell Batetová a předsedou Senátu se stal Manuel Cruz, který přednáší na barcelonské univerzitě.

Cruz v projevu senátory mimo jiné vyzval, aby navrhli nový systém financování autonomních regionů. Právě to jedním z důvodů, proč chce zhruba polovina Katalánců nezávislost. Nelíbí se jim, že jako jeden z nejbohatších regionů příliš dotují chudší oblasti.

Média: Volba předsedů může naznačit důvěru v premiéra

Batetová byla zvolena až ve druhém kole, což podle španělských médií naznačilo, jak může za pár týdnů vypadat hlasování o důvěře premiérovi. Kromě volebních vítězů ji podpořila také levicová koalice Unidas Podemos, která vznikla kolem populistické strany Podemos, Baskická národní strana (PNV), jeden valencijský poslanec, dva poslanci z Kanárské koalice a jeden kantábrijský poslanec.

Nehlasovali pro ni lidovci, liberální středová strana Ciudadanos, krajně pravicová Vox ani katalánští separatisté, kteří při prvním kole vhodili neplatné lístky. Namalovali na ně totiž žlutou stužku, symbol solidarity s uvězněnými katalánskými politiky.

Poslanci zvolili i další členy vedení dolní komory, v němž usedli socialisté, lidovci, Ciudadanos a Podemos. Krajně pravicová strana Vox, která má v novém parlamentu 24 poslanců, zastoupení ve vedení nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 hhodinou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 hhodinou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 22 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...