Když ne za vzpouru, tak vůbec. Španělský soudce zrušil eurozatykače na Puigdemonta a další separatisty

Soudce španělského nejvyššího soudu zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky včetně expremiéra Carlese Puigdemonta. Zároveň odmítl nedávný verdikt německého soudu, který umožnil vydat Puigdemonta do Španělska jen za zpronevěru veřejných peněz, a nikoli za vzpouru.

Soudce Pablo Llarena zrušil eurozatykač a mezinárodní zatykač na uprchlé katalánské politiky, které sám vydal. V platnosti ponechal jen zatykače národní. Dotyčným tedy stále hrozí zatčení ve Španělsku.

Důvodem pro odvolání zahraničních zatykačů je verdikt německého soudu ohledně Puigdemonta. Pokud by totiž Llarena tento verdikt přijal, katalánský expremiér by mohl být ve Španělsku souzen pouze za zpronevěru, a nikoli za vzpouru.

Nižší trest pro uprchlé separatisty by byl nefér, rozhodl soudce

Mohla by tak vzniknout situace, že Puigdemont by dostal trest několik let vězení za zpronevěru a členové jeho bývalé vlády by mohli být odsouzeni za vzpouru, za kterou hrozí až 30 let, pokud byla ozbrojená. V jejich případě tedy až 25 let.

Llarena považuje Puigdemonta za hlavního aktéra procesu, v němž má být souzeno zřejmě na podzim bývalé katalánské vedení za snahu o odtržení od autonomního regionu od Španělska.

Zpronevěry se měli dopustit uspořádáním říjnového referenda o nezávislosti Katalánska, které Madrid označuje za protiústavní. Kvůli němu bývalá španělská vláda katalánské vedení koncem října sesadila a španělská prokuratura ho pak obvinila ze vzpoury.

Zrušení eurozatykače se týká kromě Puigdemonta také ministrů jeho bývalé vlády Antonia Comína, Lluise Puige, Meritxell Serretové, Clary Ponsatíové a separatistické političky Marty Roviraové. Comín, Puig a Serretová jsou v Belgii, Ponsatíová ve Skotsku a Roviarová ve Švýcarsku.

Puigdemont žádá svobodu pro politické vězně

Puigdemont verdikt soudce Llareny přivítal a vyzval k propuštění katalánských politiků. „Dnes musíme ještě s větší razancí než kdy jindy žádat svobodu pro politické vězně a vězenkyně. Zrušení eurozatykače a žádost o vydání dokazuje chabost celé kauzy a ukazuje, že španělská justice se začala chovat jako evropská,“ napsal na Twitteru.

Katalánský deník El Nacional uvedl, že Puigdemont se asi „během několika dní“ vrátí do Belgie, kam loni s několika exministry uprchl. I tamní justice měla tehdy rozhodovat o jejich vydání, ještě předtím ale soudce Llarena v prosinci eurozatykače na Puigdemonta i exministry zrušil. Podle některých médií se obával, že je Belgie rovněž nevydá kvůli obvinění ze vzpoury, ale možná jen kvůli zpronevěře.

Nové eurozatykače vydal letos. Exministry v Belgii tamní soud v květnu odmítl vydat, jako důvod uvedl formální chybu ve španělské žádosti. Puigdemont byl letos v březnu zatčen v Německu, když se vracel do Belgie z konference ve Finsku. Od dubna pobývá v Německu na svobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami
Načítání...