Bývalý premiér Katalánska Puigdemont byl zadržen v Německu, desetitisíce lidí protestují

Nahrávám video

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se vyhýbá španělské justici, byl zadržen v Německu, uvádí agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Zadržení už podle DPA potvrdila i německá policie. Podle právníka zadržela Puigdemonta policie, když překročil dánsko-německé hranice. Kvůli snahám o odtržení Katalánska je na něj totiž vydán mezinárodní zatykač. Politik se vracel z Finska do Belgie, kde žije v exilu.

Podle agentury DPA převezla Puigdemonta po zadržení policie do věznice ve městě Neumünster. Soud by měl zřejmě v pondělí rozhodnout o tom, zda bude expremiér po dobu zvažování španělské žádosti o vydání umístěn ve vazbě.

Ve Španělsku je bývalý katalánský premiér obžalován ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Puigdemont byl od čtvrtka na návštěvě Finska kvůli setkání se zákonodárci a účasti na konferenci.

Tam ho také zastihlo páteční rozhodnutí španělské justice, která jej spolu s 12 dalšími politiky obžalovala ze vzpoury. Jakmile severská země obdržela od Španělska mezinárodní zatykač, Puigdemont z Finska odjel. Přes Dánsko a Německo se chtěl údajně dostat do Belgie, kde od loňska žije v exilu.

Německý policejní mluvčí uvedl, že na základě evropského zatykače vydaného Španělskem byl Puigdemont „zadržen dnes v 11:19 dálniční policií ze Šlesvicka-Holštýnska“. Policisté ho zadrželi nedaleko dálnice A7, která vede z Dánska do Německa. 

Tvrdé střety s policií v Barceloně

Informace o zadržení expremiéra ovšem vyvolala masové protesty v Katalánsku. Desetitisíce lidí vyrazily v neděli do ulic Barcelony i dalších katalánských měst. Část demonstrantů se v Barceloně střetla s policejními těžkooděnci ve snaze dostat se k sídlům úřadů. Informoval o tom list La Vanguardia, podle něhož bylo nejméně 17 lidí při demonstracích zraněno.

Lidé s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění Puigdemonta a dalších „politických vězňů“ se vydali k barcelonským sídlům evropských institucí a k německému konzulátu. Právě německá policie dnes dopoledne Puigdemonta zadržela, když zemí projížděl na cestě z Finska do Belgie. 

Demonstrace svolalo několik separatistických organizací na různá místa Barcelony. Policisté se pokoušeli zahradit průvodům cestu za pomoci obušků, někteří účastníci se však nechtějí podřídit výzvám policie k ukončení protestu. 

Patrně k nejnásilnějšímu střetu došlo poblíž sídla regionální katalánské vlády, kde bylo podle údajů zdravotnické služby zraněno 17 lidí, většinou lehce. Policie zadržela nejméně tři demonstranty.   

Ostré střety mezi demonstranty a policií
Zdroj: ČTK/AP

Obžaloba 13 politiků ze vzpoury znovu zkomplikovala volbu nového premiéra

Španělský vyšetřující soudce Pablo Llarena obžaloval v pátek ze vzpoury 13 katalánských politiků. Trestného činu se podle obžaloby měli politici dopustit tím, že se snažili o odtržení Katalánska od Španělska.

Podle místních médií je mezi nimi i uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull či bývalá šéfka regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Za vzpouru hrozí ve Španělsku až čtvrt století za mřížemi. 

Právě rozhodnutí soudce Llarena zkomplikovalo i sobotní volbu nového katalánského premiéra. Jediným kandidátem je totiž právě Jordi Turull, který rovněž patří mezi obžalované. Parlament proto hned na začátku sobotní schůzi přerušil.

Nedělní zadržení katalánského expremiéra vyvolalo na sociálních sítích vlnu rozbouřených reakcí. Uživatelé twitteru například často zmiňují, že naposledy vydalo tehdy nacistické Německo katalánského premiéra do Španělska během druhé světové války. Šlo o Lluíse Companyse, který před Frankovými jednotkami utekl do Francie. Po obsazení Německem tam ale byl gestapem zatčen, vydán do Španělska a tam v roce 1940 popraven.

Puigdemont v uplynulých měsících pobýval na útěku v Belgii, kam uprchl s několika členy své vlády. Madrid ji koncem října sesadil kvůli nezákonnému referendu o odtržení a následné deklaraci nezávislosti.

Dokud Katalánci nesestaví novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu. Puigdemontovu kandidaturu přitom zablokoval ústavní soud. Druhým kandidátem měl být separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády. 

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 7 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Urovnal jsem osm válek a nemám Nobelovu cenu, stěžuje si Trump

Americký prezident Donald Trump si na své sociální síti Truth Social opět stěžoval, že USA ani on sám nedostali Nobelovu cenu za mír. Tvrdí, že ukončil osm válek nebo že zabránil Íránu v získání jaderné zbraně. Páteční ocenění někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Navanethem Pillayové označil za „hanebné a trapné“. O právničce prý nikdy neslyšel, ale „přesto gratuluje“. Norsku vzkázal, že mu Spojené státy nezapomenou, že nedostaly ocenění.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.