Bývalý premiér Katalánska Puigdemont byl zadržen v Německu, desetitisíce lidí protestují

Nahrávám video
Události: Zadržení Puigdemonta vyvolalo masové protesty
Zdroj: ČT24

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se vyhýbá španělské justici, byl zadržen v Německu, uvádí agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Zadržení už podle DPA potvrdila i německá policie. Podle právníka zadržela Puigdemonta policie, když překročil dánsko-německé hranice. Kvůli snahám o odtržení Katalánska je na něj totiž vydán mezinárodní zatykač. Politik se vracel z Finska do Belgie, kde žije v exilu.

Podle agentury DPA převezla Puigdemonta po zadržení policie do věznice ve městě Neumünster. Soud by měl zřejmě v pondělí rozhodnout o tom, zda bude expremiér po dobu zvažování španělské žádosti o vydání umístěn ve vazbě.

Ve Španělsku je bývalý katalánský premiér obžalován ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Puigdemont byl od čtvrtka na návštěvě Finska kvůli setkání se zákonodárci a účasti na konferenci.

Tam ho také zastihlo páteční rozhodnutí španělské justice, která jej spolu s 12 dalšími politiky obžalovala ze vzpoury. Jakmile severská země obdržela od Španělska mezinárodní zatykač, Puigdemont z Finska odjel. Přes Dánsko a Německo se chtěl údajně dostat do Belgie, kde od loňska žije v exilu.

Německý policejní mluvčí uvedl, že na základě evropského zatykače vydaného Španělskem byl Puigdemont „zadržen dnes v 11:19 dálniční policií ze Šlesvicka-Holštýnska“. Policisté ho zadrželi nedaleko dálnice A7, která vede z Dánska do Německa. 

Tvrdé střety s policií v Barceloně

Informace o zadržení expremiéra ovšem vyvolala masové protesty v Katalánsku. Desetitisíce lidí vyrazily v neděli do ulic Barcelony i dalších katalánských měst. Část demonstrantů se v Barceloně střetla s policejními těžkooděnci ve snaze dostat se k sídlům úřadů. Informoval o tom list La Vanguardia, podle něhož bylo nejméně 17 lidí při demonstracích zraněno.

Lidé s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění Puigdemonta a dalších „politických vězňů“ se vydali k barcelonským sídlům evropských institucí a k německému konzulátu. Právě německá policie dnes dopoledne Puigdemonta zadržela, když zemí projížděl na cestě z Finska do Belgie. 

Demonstrace svolalo několik separatistických organizací na různá místa Barcelony. Policisté se pokoušeli zahradit průvodům cestu za pomoci obušků, někteří účastníci se však nechtějí podřídit výzvám policie k ukončení protestu. 

Patrně k nejnásilnějšímu střetu došlo poblíž sídla regionální katalánské vlády, kde bylo podle údajů zdravotnické služby zraněno 17 lidí, většinou lehce. Policie zadržela nejméně tři demonstranty.   

Ostré střety mezi demonstranty a policií
Zdroj: ČTK/AP

Obžaloba 13 politiků ze vzpoury znovu zkomplikovala volbu nového premiéra

Španělský vyšetřující soudce Pablo Llarena obžaloval v pátek ze vzpoury 13 katalánských politiků. Trestného činu se podle obžaloby měli politici dopustit tím, že se snažili o odtržení Katalánska od Španělska.

Podle místních médií je mezi nimi i uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull či bývalá šéfka regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Za vzpouru hrozí ve Španělsku až čtvrt století za mřížemi. 

Právě rozhodnutí soudce Llarena zkomplikovalo i sobotní volbu nového katalánského premiéra. Jediným kandidátem je totiž právě Jordi Turull, který rovněž patří mezi obžalované. Parlament proto hned na začátku sobotní schůzi přerušil.

Nedělní zadržení katalánského expremiéra vyvolalo na sociálních sítích vlnu rozbouřených reakcí. Uživatelé twitteru například často zmiňují, že naposledy vydalo tehdy nacistické Německo katalánského premiéra do Španělska během druhé světové války. Šlo o Lluíse Companyse, který před Frankovými jednotkami utekl do Francie. Po obsazení Německem tam ale byl gestapem zatčen, vydán do Španělska a tam v roce 1940 popraven.

Puigdemont v uplynulých měsících pobýval na útěku v Belgii, kam uprchl s několika členy své vlády. Madrid ji koncem října sesadil kvůli nezákonnému referendu o odtržení a následné deklaraci nezávislosti.

Dokud Katalánci nesestaví novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu. Puigdemontovu kandidaturu přitom zablokoval ústavní soud. Druhým kandidátem měl být separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády. 

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...