Až čtvrt století za mřížemi. Třináct separatistů včetně Puigdemonta čelí obžalobě ze vzpoury

Vyšetřující soudce v Madridu obžaloval třináct katalánských politiků ze vzpoury. Jsou mezi nimi expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull i bývalá šéfka parlamentu Carme Forcadellová. Dotyčným v případě uznání viny hrozí až 25 let vězení. V reakci na obžalobu svolalo několik katalánských organizací na večer do Barcelony demonstraci. Při potyčkách mezi policií a demonstranty bylo lehce zraněno pět lidí.

Nejvyšší soud večer podle očekávání uvalil procesní vazbu na pět separatistických činitelů, kteří se k jednání u něj dostavili. Jsou mezi nimi i Turull a Forcadellová. Ostatní obžalovaní jsou buď už ve vazbě, nebo na útěku. 

V separatistické kauze bývalého vedení Katalánska bylo obviněno 28 lidí, kromě tří z nich byli všichni v pátek obžalováni. Obžaloba nebyla vznesena proti generální tajemnici strany Evropské demokratické strany Katalánska (PDeCat) Martě Pascalové, expremiérovi Katalánska Arturu Masovi a bývalé šéfce Sdružení obcí za nezávislost (AMI) Neus Lloverasové. 

Ze vzpoury a zpronevěry veřejných peněz (kvůli uspořádání referenda) jsou obžalováni expremiér Puigdemont, který pobývá v Belgii, místopředseda bývalé katalánské vlády Oriol Junqueras (od loňského listopadu je ve vazbě) a sedm exministrů Joaquim Forn (ve vazbě od listopadu), Jordi Turull, Raül Romeva, Josep Rull, Dolors Bassaová, Antoni Comín a Clara Ponsatíová (oba posledně zmínění jsou také v cizině).

Ze vzpoury jsou obžalováni i Forcadellová, členka vedení strany Republikánská levice Katalánska (ERC), Marta Roviraová, která nepřišla k soudu a odjela do ciziny, a dva separatističtí lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou oba ve vazbě už od poloviny loňského října.

Katalánské bezvládí

Katalánští separatisté získali v nedávných předčasných volbách většinu křesel v parlamentu, poslanci se ale zatím neshodli na tom, kdo by se měl stát příštím premiérem. Puigdemont je stále na útěku v Belgii, kam uprchl s několika členy své vlády. Madrid ji koncem října sesadil kvůli nezákonnému referendu o odtržení a následné deklaraci nezávislosti.

Dokud Katalánci nesestaví novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu. Puigdemontovu kandidaturu přitom zablokoval ústavní soud. Druhým kandidátem měl být separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.

Tento čtvrtek se poslanci neshodli na zvolení exministra Jordiho Turulla. Ten sice dostal hlasy dvou hlavních separatistických uskupení - Společně pro Katalánsko (JXCat) a Republikánské levice Katalánska (ERC), čtyři poslanci krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), jejichž hlasy potřeboval Turull k získání absolutní většiny 68 ze 135, se však hlasování neúčastnili.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled