Vyšetřující soudce v Madridu obžaloval třináct katalánských politiků ze vzpoury. Jsou mezi nimi expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull i bývalá šéfka parlamentu Carme Forcadellová. Dotyčným v případě uznání viny hrozí až 25 let vězení. V reakci na obžalobu svolalo několik katalánských organizací na večer do Barcelony demonstraci. Při potyčkách mezi policií a demonstranty bylo lehce zraněno pět lidí.
Až čtvrt století za mřížemi. Třináct separatistů včetně Puigdemonta čelí obžalobě ze vzpoury
Nejvyšší soud večer podle očekávání uvalil procesní vazbu na pět separatistických činitelů, kteří se k jednání u něj dostavili. Jsou mezi nimi i Turull a Forcadellová. Ostatní obžalovaní jsou buď už ve vazbě, nebo na útěku.
V separatistické kauze bývalého vedení Katalánska bylo obviněno 28 lidí, kromě tří z nich byli všichni v pátek obžalováni. Obžaloba nebyla vznesena proti generální tajemnici strany Evropské demokratické strany Katalánska (PDeCat) Martě Pascalové, expremiérovi Katalánska Arturu Masovi a bývalé šéfce Sdružení obcí za nezávislost (AMI) Neus Lloverasové.
Ze vzpoury a zpronevěry veřejných peněz (kvůli uspořádání referenda) jsou obžalováni expremiér Puigdemont, který pobývá v Belgii, místopředseda bývalé katalánské vlády Oriol Junqueras (od loňského listopadu je ve vazbě) a sedm exministrů Joaquim Forn (ve vazbě od listopadu), Jordi Turull, Raül Romeva, Josep Rull, Dolors Bassaová, Antoni Comín a Clara Ponsatíová (oba posledně zmínění jsou také v cizině).
Ze vzpoury jsou obžalováni i Forcadellová, členka vedení strany Republikánská levice Katalánska (ERC), Marta Roviraová, která nepřišla k soudu a odjela do ciziny, a dva separatističtí lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou oba ve vazbě už od poloviny loňského října.
Katalánské bezvládí
Katalánští separatisté získali v nedávných předčasných volbách většinu křesel v parlamentu, poslanci se ale zatím neshodli na tom, kdo by se měl stát příštím premiérem. Puigdemont je stále na útěku v Belgii, kam uprchl s několika členy své vlády. Madrid ji koncem října sesadil kvůli nezákonnému referendu o odtržení a následné deklaraci nezávislosti.
Dokud Katalánci nesestaví novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu. Puigdemontovu kandidaturu přitom zablokoval ústavní soud. Druhým kandidátem měl být separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.
Tento čtvrtek se poslanci neshodli na zvolení exministra Jordiho Turulla. Ten sice dostal hlasy dvou hlavních separatistických uskupení - Společně pro Katalánsko (JXCat) a Republikánské levice Katalánska (ERC), čtyři poslanci krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), jejichž hlasy potřeboval Turull k získání absolutní většiny 68 ze 135, se však hlasování neúčastnili.