Bývalé katalánské vedení čelí obžalobě ze vzpoury, španělská prokuratura žádá až 25 let vězení

3 minuty
Události: Představitelům katalánské vzpoury hrozí 25 let vězení
Zdroj: ČT24

Španělská prokuratura obžalovala bývalé katalánské vedení ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Nejvyšší trest – 25 let vězení – žádá prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase, tresty od 17 let do osmi měsíců vězení požaduje i pro další téměř dvě desítky politiků. Tato obžaloba se netýká regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta a další katalánských politiků, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Katalánský premiér Quim Torra v reakci na oznámení obžaloby svolal na pátek mimořádné zasedání vlády.

„Spekulovalo se, že se socialistická vláda bude snažit tlačit na státní zastupitelství, aby rekvalifikovalo trestný čin tak, aby se netýkal nejvyšších možných let, která by (obvinění) mohli strávit ve vězení. Nakonec se ukázalo, že ty tlaky pravděpodobně nebyly, nebo nebyly dostatečné, takže státní zastupitelství podalo obžalobu tak, jak se předpokládalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 hispanista Traian Urban. 

Katalánští politici jsou obviněni kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska, které uspořádala tamní vláda loni 1. října i přes zakazující verdikty ústavního soudu, a rovněž kvůli rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou přijal loni 27. října regionální parlament.

Nejvyšší trest v tomto soudním procesu, který by měl začít podle místních médií asi v lednu, žádá prokuratura za vzpouru a zpronevěru peněz (na uspořádání referenda) pro Junquerase, který byl katalánským vicepremiérem a ministrem hospodářství od ledna 2016 do loňského října.

Tehdy bývalá španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánskou vládu sesadila, rozpustila tamní parlament a dočasně převzala přímou správu regionu. Ta skončila letos v červnu s novou katalánskou vládou, která je rovněž složena ze separatistů.

7 minut
Hispanista Urban: Bývalá katalánská vláda porušila podle Španělska platnou ústavu
Zdroj: ČT24

Expředsedkyni parlamentu hrozí 17 let

Druhý nejvyšší trest 17 let vězení, rovněž za vzpouru, žádá prokuratura pro bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a také pro Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, dva aktivisty, kteří jsou ve vazbě od poloviny loňského září.

Šestnáct let vězení požaduje prokuratura za vzpouru, nikoli za zpronevěru, pro katalánské exministry Jordiho Turulla, Raüla Romevu, Joaquima Forna, Dolors Bassaovou a Josepa Rulla. Pro další obžalované navrhuje tresty sedm let vězení. Deset měsíců požaduje pro členy bývalého vedení katalánského parlamentu.

Prokuratura také žádá 11 let vězení za vzpouru pro bývalého nejvyššího velitele katalánské policie Josepa Lluíse Trapera.

3 minuty
Očekávají se demonstrace za propuštění separatistických politiků
Zdroj: ČT24

Prokuratura si vybrala vyšší stupeň vzpoury

Španělské trestní právo rozlišuje dva stupně vzpoury – nynější vedení bylo obviněno z vyššího stupně (rebelión). Za tento trestný čin, za nějž v případě použití zbraní hrozí až 30 let vězení, byli naposledy odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a kteří při tom ve španělském parlamentu zadrželi poslance jako rukojmí.

Španělská vláda, která vznáší prostřednictvím ministerstva spravedlnosti obžalobu v případě činů ohrožujících stát, navrhla obžalovat katalánské politiky jen z nižšího stupně vzpoury (sedición) a ze zpronevěry a žádá pro ně nižší tresty, například pro Junquerase jen 12 let. Trestný čin sedición španělský právní řád kvalifikuje jako „veřejné a bouřlivé“ bránění úřadům v naplňování zákonů nebo soudních rozhodnutí, ale bez použití násilí.

Server El Diario napsal, že katalánské separatistické strany už daly najevo, že v případě obžaloby ze vzpoury nepodpoří španělskou vládní socialistickou stranu při hlasování o španělském rozpočtu.

Nezávislost nyní podporuje jen asi třetina Katalánců

Poslední průzkum, který byl zveřejněn v pondělí, uvádí, že pro nezávislost Katalánska je nyní jen necelých 35 % obyvatel regionu, zatímco podle 56 % by vláda měla spíše vyjednat lepší autonomní status. „Předtím byla společnost rozdělená půl na půl,“ připomíná Urban.

„Katalánci si ale uvědomují, že být součástí Španělska přináší své výhody a že být nezávislý přináší určité nevýhody, jak v politice či ekonomice, tak ve věcech, které zajímají běžného občana, třeba fotbal nebo nějaké sociální uspořádání,“ dodal hispanista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...