V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
„K dnešnímu (středečnímu) ránu je v Kyjevě stále bez vytápění přibližně čtyři tisíce budov a téměř šedesát procent hlavního města je bez elektřiny,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Podle zpráv městských úřadů jsou nasazené zdroje dostačující, je však potřeba čas. S tímto hodnocením nesouhlasím – jsou nutná dodatečná opatření a další zdroje,“ dodal.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko dříve uvedl, že z města během ledna kvůli krizi v energetice odešlo asi šest set tisíc lidí, tedy přibližně každý pátý obyvatel.
Kromě Kyjeva a přilehlé Kyjevské oblasti je podle Zelenského nejtíživější energetická situace v Charkově a Charkovské oblasti, Sumské oblasti, Černihivu a Černihivské oblasti a Dnipropetrovské oblasti. Opravárenské týmy podle něj pracují na likvidaci škod nepřetržitě.
Zelenskyj kritizoval protivzdušnou obranu
Již v úterý Zelenskyj jako neuspokojivé kritizoval výkony protivzdušné obrany při sestřelování ruských dronů. O reorganizaci letectva, které za protivzdušnou obranu zodpovídá, už jednal s novým ministrem obrany Mychajlem Fedorovem.
Podle letectva Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou střelou Iskander-M a 97 drony. Protivzdušná obrana zničila 84 bezpilotních prostředků, zásahy jednou balistickou střelou a třinácti drony byly zaznamenány na celkem jedenácti lokalitách.
Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rusko v zimě opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ke zhoršení energetické krize v zemi přispívají také teploty hluboko pod bodem mrazu v posledních dnech. Kvůli pokračujícím ruským útokům Zelenskyj v zemi minulý týden vyhlásil stav energetické nouze.
Generátory už jsou na hranici možností
Dlouhé výpadky proudu nutí podniky fungovat na generátorech elektřiny deset i více hodin, napsal server RBK-Ukrajina. Upozornil, že tato zařízení nejsou pro takto náročný provoz navržena a v současné době fungují na hranici možností.
„Mají fungovat čtyři hodiny a pak mít hodinovou přestávku. To se týká malých generátorů (benzinových). Velké dieselové generátory mohou pracovat o něco déle, ale pak si stejně musí odpočinout,“ cituje ukrajinský zpravodajský server společnost, která se na Ukrajině věnuje servisu generátorů.
Například mnoho lékáren na Ukrajině podle RBK-Ukrajina generátory má a funguje bez proudu z elektrické sítě čtyři až šest hodin, poté na čas zavře, stejně tak supermarkety.
Země vyslyšely žádost o pomoc
Ministr zahraničí Andrij Sybiha toto úterý, po dalším rozsáhlém ruském útoku, kdy se znovu bez tepla ocitly tisíce budov a bez elektřiny asi milion obyvatel Kyjeva, požádal o energetickou pomoc. Tu se některé země, nevládní organizace a lidé snaží poskytnout.
Sybiha v pondělí a ve středu děkoval Polákům za jejich sbírku nazvanou „Teplo z Polska pro Kyjev“, kterou označil za projev skutečné solidarity, lidskosti a upřímné podpory. „Děkujeme Polsku za tak důležitou pomoc a za teplo, které nás hřeje v nejtemnějších chvílích,“ napsal v polštině na síti X šéf ukrajinské diplomacie. Ve sbírce bylo ve středu dle agentury PAP na 4,9 milionu zlotých (asi 28 milionů korun) a během zhruba šesti dní se do ní zapojilo více než čtyřicet tisíc lidí.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v úterý na telegramu sdělila, že vláda pracuje na získání energetické pomoci od partnerů. Například Irsko podle ní pošle 25 milionů eur (608 milionů korun) do fondu energetické podpory Ukrajiny, Nizozemsko poskytne 23 milionů eur.
„V nejbližších dnech dorazí na Ukrajinu další zásilky z Ázerbájdžánu, Slovenska a České republiky s generátory, transformátory, kabely, zdravotnickým vybavením a další humanitární pomocí,“ uvedla šéfka vlády bez dalších podrobností. Partnerům vyjádřila vděk.
