Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
„Státní podniky, obzvláště železnice a Naftogaz, musí nezbytně zajistit, aby během topné sezony 2025 až 2026 bylo obstaráno dostatečné množství elektřiny, která je potřeba k pokrytí nejméně 50 procent celkové spotřeby,“ řekl Šmyhal. Ukrajina chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.
Šmyhal nesdělil žádné informace o tom, kolik elektřiny v současné době Ukrajina vyrábí a dováží. Stanice ntv poznamenala, že tyto údaje Kyjev kvůli válce tají.
Ukrajinska pravda napsala, že premiérka Julija Svyrydenková pověřila ministra zahraničí Andrije Sybihu, aby ve spolupráci s ministerstvem energetiky připravili schůzku kontaktní skupiny, známé též jako ramsteinská skupina, která by se složité energetické situaci země věnovala. Termín jednání zatím Kyjev neoznámil.
Podle Zelenského se každý den pracuje nejen na obnově elektráren, ale také na obnově technických kapacit pro dovoz elektřiny, které ničí ruské útoky. „Opravy se provádějí po každém útoku. Máme velký počet opravářských týmů. Ale nemohou zvládnout vše sami, jedná se o složitou práci,“ sdělil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.
Uzavřené školy v Kyjevě
Primátor Kyjeva Vitalij Klyčko v pátek oznámil, že kvůli ruským úderům na energetický sektor je v metropoli mimořádně složitá situace, takže je nezbytné uzavřít školy. „Počínaje 19. lednem zůstanou školy v hlavním městě uzavřené do 1. února,“ napsal Klyčko na telegramu. Správa metropole rovněž uvedla, že v zájmu energetických úspor sníží intenzitu městského osvětlení na zhruba jednu pětinu.
„Viděli jsme, že město samotné je potemnělé. Venkovní osvětlení, jak ohlásila vláda Kyjeva, funguje jen na několik procent z původních kapacit,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Podle večerního oznámení Klyčka je nyní v hlavním městě 67 vícepatrových obytných budov, které jsou bez tepla. Odpoledne Klyčko hovořil ještě zhruba o stovce domů. Po rozsáhlém ruském útoku z 9. ledna jich bez dodávek tepla bylo šest tisíc. „Město dělá vše, aby se nezbytné služby obyvatelům obnovily,“ uvedl primátor.
Ukrajinský červený kříž nadále v Kyjevě provozuje velkokapacitní vyhřívané stany, kde se lidé mohou ohřát, získat teplé nápoje a dobít mobilní telefony. Tato střediska jsou nově dostupná i v době policejního zákazu vycházení, který úřady kvůli složité energetické situaci zmírnily. Podle Stomatové je na Ukrajině nejhorší zima od začátku ruské plnohodnotné invaze.
Elektřina chybí i jinde na Ukrajině
Problémy s energií má nejen Kyjev, ale také Kyjevská, Dněpropetrovská, Oděská či Charkovská oblast. Energetická nouze vyvolává otázky, zda úřady zachovají možnost provozovat elektrická topení. Šmyhal nicméně ujistil, že v dohledné době se nepočítá s odpojením obytných budov, které na elektrické topení spoléhají. Vláda navíc zvažuje prohlásit elektrické topení bytových domů za kritickou infrastrukturu.
Šmyhal v pátek řekl, že i přes ruské útoky se Ukrajině daří držet dostatečné rezervy paliv a udržovat funkční dovozní trasy. „Od počátku roku se dovezlo přes dvě stě tisíc tun paliv. Každý den dovážíme tisíce tun benzinu a dieselu,“ řekl ministr energetiky. Poznamenal, že Ukrajina má nyní v palivech rezervy na více než dvacet dní. Ukrajinské čerpací stanice nyní hlásí značnou poptávku po palivu, což souvisí s velkými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu a pokračujícími výpadky elektřiny.
Rusko během své téměř čtyři roky trvající invaze na Ukrajinu opakovaně ničí energetické objekty v sousední zemi, což leckdy vede k tomu, že miliony Ukrajinců musejí v zimě přežívat bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla.
