Darja Stomatová

Na Ukrajině žije mimo své domovy už přes čtyři a půl milionu lidí. Kromě nízkých příjmů řeší především problémy s náhradním ubytováním a nedostatkem pracovních příležitostí. Štáb ČT navštívil v Kirovohradské oblasti tři sestry, které se před několika měsíci evakuovaly z frontové oblasti nad Pokrovskem.

V posledních měsících na Ukrajině přibývá případů, kdy dobrovolníci platí za záchranu cizího života tím vlastním. Děje se to navzdory tomu, že se většinou označují viditelným logem humanitární organizace. Ani to je před útokem mnohdy neochrání. Jedním z takových příkladů je i příběh dobrovolníka Slávy.

Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala může Kyjev brzy přejít od nouzového vypínání proudu k tvrdým plánovaným odstávkám. Ve čtvrtek večer řekl, že situace během dne byla v sektoru nejtěžší od listopadu 2022. Masivní ruské údery ukrajinskou energetiku těžce poškodily. Experti bez ustání opravují elektrárny i přenosové sítě. Například v elektrárně na Ukrajině, kde natáčel štáb ČT, energetici všemi způsoby ohřívají technické vybavení, které po ruských úderech zamrzá pod nánosem ledu a sněhu.

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.

Čtyřmi pilíři Donbasu jsou města Kupjansk, Lyman, Pokrovsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Když se obce zhroutí, ruská armáda vezme region do širšího obklíčení. Kosťantynivka brání ruskému průniku ke Kramatorsku a Slavjansku z jihovýchodu. Samotné město už je téměř v obklíčení, fronta se nachází zhruba devět kilometrů od něj. Rusové se nejvíce přiblížili východu města, do kterého už údajně pronikají ruské diverzní skupiny. Město je odříznuto od proudu, nefunguje pošta ani lékárny, nemocnice ukončila provoz v prosinci 2025. Drží se díky ukrajinským brigádám. V Kosťantynivce natáčela pro Reportéry ČT zpravodajka Darja Stomatová s kameramanem Jánem Schürgerem.

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.

Ukrajina vstupuje už do třetí zimy ve válečných podmínkách. Tentokrát ale zemi čekají podle prezidenta Volodymyra Zelenského vůbec ty nejhorší zimní měsíce. Rusko sahá k strategii zanechat Ukrajince ve tmě i chladu, a pokusit se tak zlomit jejich morálku. Letos se navíc ve velkém zaměřilo nejen na elektrárny a rozvodné sítě, ale také na plynárenskou infrastrukturu.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Kosťantynivka je podobně jako Pokrovsk jednou z pevností, která brání donbaský val. O ten by Ukrajina přijetím americko-ruského návrhu po jedenácti letech bojů přišla. Město je nyní obklíčené ze tří stran. Ruská armáda už na východní okraj posílá diverzní jednotky, které připravují půdu pro obsazení Kosťantynivky. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Jan Schürger.

Chlapec Platon z ukrajinského Pokrovsku, který se Rusové přes rok snaží dobýt, se několik měsíců sám staral o těžce nemocné sourozence. Dětem před více než rokem zemřela babička, matka se o chlapce kvůli psychickému onemocnění nemohla starat. Začátkem léta se děti dostaly do centra pomoci v Černovicích.

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ukrajinský umělec Oles Klimenko šíří povědomí o rusko-ukrajinské válce skrze tradiční umění, jako jsou například ikony na bednách od munice. Vyobrazení svatého Petra na desce z muniční bedny od Bachmutu dostal například český prezident Petr Pavel. „Z vlády říkali: ‚Nevíme, co darovat prezidentovi. Poslyš, ty něco nemáš?‘. A já na to: ‚No, mám ikonu svatého Petra. Jasně, vždyť on je Petr Pavel!‘“ přiblížil předání spoluautor iniciativy Ikony na bednách od munice Klimenko. Jednu z takových ikon dostal i americký ministr zahraničí Marco Rubio, britský král Karel III. nebo další političtí představitelé, napsal server The New Voice of Ukraine.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.

Klíčem každé armády je pěchota, včetně té ukrajinské. I když se válka s novými technologiemi změnila, jen vojáci na nejtěžších místech fronty určují, kdo drží území pod kontrolou. S pěchotou 58. brigády, která už rok a půl brání území na severu Charkovské oblasti, natáčeli zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Rusko v noci na středu podniklo masivní vzdušný útok na východoukrajinský Charkov. Nálet zaznamenal i štáb České televize, který se ve městě nyní nachází a podle nějž zaznělo nejméně šestnáct výbuchů. Většina útočících dronů mířila na tamní průmyslovou čtvrť.

Ačkoliv nyní Světlana bydlí a pracuje na Ukrajině, dvacet let prožila v Česku. Dnes na frontě zachraňuje životy, díky českému občanství ale může spolurozhodnout o výsledku nadcházejících sněmovních voleb. Stejně jako ona budou podle očekávání volit nižší desítky českých krajanů žijících na Ukrajině. Musí si jen zažádat o voličský průkaz – osobně nejpozději do 1. října na obecním úřadě v místě trvalého bydliště v Česku, poštou nebo přes datovou schránku pak do 26. září.

Přestože jsou ruské fotbalové kluby vyloučeny z mezinárodních soutěží, Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) jim stále vyplácí finance ze solidárních fondů. Ty mají zajišťovat konkurenční rovnováhu a podporovat týmy, které nejsou na turnajích tak úspěšné. Za poslední tři sezony jim UEFA dala v přepočtu skoro 270 milionů korun. Naopak peníze pro pětici týmů z východní Ukrajiny, která se už několik let brání otevřené ruské invazi, se zdržely. To podle unie způsobila švýcarská banka. „Svou odpověď zdůvodnili tím, že nemohou určit, jestli je (náš klub) na ukrajinském, sporném nebo okupovaném území,“ popsal generální ředitel charkovského celku Metalist 1925 Anton Ivanov.

Masivní požár v ukrajinském Dnipru zničil centrální sklad Člověka v tísni. Nezisková organizace v těchto prostorách skladovala pomoc na celou zimu a plánovala ji postupně předat lidem na frontové linii. Šlo například o brikety, stavební materiál na opravu domů či hygienické potřeby. Škody organizace odhaduje na dvacet milionů korun. Příčina požáru není známá, má ji odhalit probíhající vyšetřování. Nešlo však o ruský útok. Úřady odmítly oficiálně situaci komentovat, podle zdrojů štábu ČT však Ukrajinci v místě skladovali i vojenský materiál, který mohl oheň způsobit.