Hořící pneumatiky i blokovaná doprava. Katalánci se bouřili kvůli soudu se separatistickými politiky

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Rekordní počet lidí v podvečer zaplnil ulice stotisícového města Girona, kam přišlo demonstrovat i z okolních obcí podle policie na sedmdesát tisíc lidí. V Barceloně se shromáždilo podle policie čtyřicet tisíc lidí, organizátoři uvádějí dvě stě tisíc. Na deset tisíc osob demonstrovalo v Lleidě a asi čtyři tisíce v Tarragoně.

Všude nesli demonstranti transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně,“ „Právo na sebeurčení není zločin“ nebo „Demokracie“. V průvodech vlálo mnoho katalánských vlajek.

Proces s dvanácti katalánskými politiky začal před nejvyšším soudem v Madridu minulý týden a devíti z nich hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. Obžalováni jsou kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska.

Soud pokračoval i ve čtvrtek, kdy vypovídal mimo jiné katalánský aktivista Jordi Sánchez, jemuž hrozí 17 let vězení. Politik, který je ve vazbě už od října 2017, označil před soudem všechna obvinění proti němu za „absolutně falešná“ a proces za politický.

Účast mezi zaměstnanci nebyla vysoká, výrazně se do stávky zapojily univerzity

Už od časného rána blokovali separatisté více než desítku silnic v Katalánsku, včetně dálnice A7 spojující Španělsko s Francií a dálnice A2 mezi Barcelonou a Madridem. Provoz na nich byl ale brzy obnoven.

Časně ráno byly blokády i na hlavních příjezdových tazích do centra Barcelony. Na některých silnicích ráno aktivisté zapalovali pneumatiky. Krátce po poledni zablokovala skupina lidí koleje v barcelonské stanici Plaza Catalunya, takže dráhy musely odklonit několik linek. 

Účast v generální stávce v Katalánsku ale nebyla vysoká, podle deníku La Vanguardia se k ní připojila ani ne čtvrtina zaměstnanců. Vysokou účast ve stávce ale hlásí univerzitní odbory.

„Cílem mělo být paralyzovat celé Katalánsko, celý region, podobně jako tomu bylo při generální stávce v říjnu 2017 po nelegálním referendu,“ uvedla spolupracovnice ČRo ve Španělsku Kateřina Ferenčíková. Dopad stávky ale podle ní není takový, jaký si organizátoři představovali. „Nejvíc zasáhla dopravu a školství, menší odezvu měla v průmyslu. I většina obchodů v Katalánsku je otevřená,“ podotkla během dne.

Nahrávám video

Blokády silnic už v minulosti organizovali radikální separatisté z takzvaných Výborů pro obranu republiky (CDR) na protest proti zatčení katalánských politiků. Heslem současné generální stávky je „Sebeurčení není zločin“. Organizátoři označují soud s katalánskými politiky za nelegální a žádají jejich propuštění. 

Svou činnost na čtvrtek přerušila i katalánská regionální vláda, jejíž premiér Quim Torra odjel do Madridu podpořit souzené katalánské politiky. 

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
před 55 mminutami

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
před 1 hhodinou

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu.
před 4 hhodinami

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.