Hořící pneumatiky i blokovaná doprava. Katalánci se bouřili kvůli soudu se separatistickými politiky

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Rekordní počet lidí v podvečer zaplnil ulice stotisícového města Girona, kam přišlo demonstrovat i z okolních obcí podle policie na sedmdesát tisíc lidí. V Barceloně se shromáždilo podle policie čtyřicet tisíc lidí, organizátoři uvádějí dvě stě tisíc. Na deset tisíc osob demonstrovalo v Lleidě a asi čtyři tisíce v Tarragoně.

Všude nesli demonstranti transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně,“ „Právo na sebeurčení není zločin“ nebo „Demokracie“. V průvodech vlálo mnoho katalánských vlajek.

Proces s dvanácti katalánskými politiky začal před nejvyšším soudem v Madridu minulý týden a devíti z nich hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. Obžalováni jsou kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska.

Soud pokračoval i ve čtvrtek, kdy vypovídal mimo jiné katalánský aktivista Jordi Sánchez, jemuž hrozí 17 let vězení. Politik, který je ve vazbě už od října 2017, označil před soudem všechna obvinění proti němu za „absolutně falešná“ a proces za politický.

Účast mezi zaměstnanci nebyla vysoká, výrazně se do stávky zapojily univerzity

Už od časného rána blokovali separatisté více než desítku silnic v Katalánsku, včetně dálnice A7 spojující Španělsko s Francií a dálnice A2 mezi Barcelonou a Madridem. Provoz na nich byl ale brzy obnoven.

Časně ráno byly blokády i na hlavních příjezdových tazích do centra Barcelony. Na některých silnicích ráno aktivisté zapalovali pneumatiky. Krátce po poledni zablokovala skupina lidí koleje v barcelonské stanici Plaza Catalunya, takže dráhy musely odklonit několik linek. 

Účast v generální stávce v Katalánsku ale nebyla vysoká, podle deníku La Vanguardia se k ní připojila ani ne čtvrtina zaměstnanců. Vysokou účast ve stávce ale hlásí univerzitní odbory.

„Cílem mělo být paralyzovat celé Katalánsko, celý region, podobně jako tomu bylo při generální stávce v říjnu 2017 po nelegálním referendu,“ uvedla spolupracovnice ČRo ve Španělsku Kateřina Ferenčíková. Dopad stávky ale podle ní není takový, jaký si organizátoři představovali. „Nejvíc zasáhla dopravu a školství, menší odezvu měla v průmyslu. I většina obchodů v Katalánsku je otevřená,“ podotkla během dne.

Nahrávám video
Studio ČT24 se spolupracovnicí ČRo ve Španělsku Kateřinou Ferenčíkovou
Zdroj: ČT24

Blokády silnic už v minulosti organizovali radikální separatisté z takzvaných Výborů pro obranu republiky (CDR) na protest proti zatčení katalánských politiků. Heslem současné generální stávky je „Sebeurčení není zločin“. Organizátoři označují soud s katalánskými politiky za nelegální a žádají jejich propuštění. 

Svou činnost na čtvrtek přerušila i katalánská regionální vláda, jejíž premiér Quim Torra odjel do Madridu podpořit souzené katalánské politiky. 

  • Oriol Junqueras (49): historik a vysokoškolský pedagog. Bývalý katalánský vicepremiér a exministr hospodářství a financí. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 25 let vězení a 25letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně. 
  • Jordi Sánchez (54): politolog a vysokoškolský pedagog. Bývalý předseda Katalánského národního shromáždění (politická organizace usilující o nezávislost Katalánska). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Cuixart (43): podnikatel, politický a kulturní aktivista. Předseda Omnium Cultural (katalánská kulturní a jazyková organizace). Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury. Požaduje pro něj 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carme Forcadellová (63): středoškolská učitelka a publicistka, vystudovala filozofii a komunikační studia. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury. Požaduje pro ni 17 let vězení a 17letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Joaquim Forn (54): právník a bývalý ministr vnitra. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Jordi Turull (52): právník a bývalý mluvčí katalánské vlády. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Raül Romeva (47): vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Bývalý ministr pro vnější vztahy. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Dolors Bassaová (58): psychopedagožka a učitelka katalánštiny. Bývalá ministryně práce. Španělská prokuratura ji viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro ni 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaná vazebně.
  • Josep Rull (50): právník a bývalý ministr pro teritorium a udržitelnost. Španělská prokuratura ho viní ze vzpoury a zpronevěry. Požaduje pro něj 16 let vězení a 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí. Je stíhaný vazebně.
  • Carles Mundó (42): právník a bývalý ministr spravedlnosti. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Meritxell Borràsová (54): vystudovala farmacii a management. Bývalá ministryně pro správu. Španělská prokuratura ji viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro ni sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 100 tisíc eur je stíhaná na svobodě.
  • Santi Vila (45): historik a bývalý ministr pro podnikání. Španělská prokuratura ho viní ze zpronevěry a neposlušnosti. Požaduje pro něj sedm let vězení, 16letý zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu ve výši 30 tisíc eur. Po zaplacení kauce ve výši 50 tisíc eur je stíhaný na svobodě.
  • Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, El País, La Vanguardia 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 25 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...