Puigdemont je zpět v Belgii, řekl tajemník jeho strany

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

„Nyní jsem ve Waterloo po několika extrémně těžkých dnech,“ napsal na síti X Puigdemont. V příspěvku dále uvedl, že se nikdy nechtěl vzdát úřadům či ulehčit své zadržení, protože vůli španělské justice ho postavit před soud v souvislosti s referendem o nezávislosti z roku 2017 považuje za politicky motivovanou.

Puigdemontův spolupracovník Turull také uvedl, že Puigdemont byl ve Španělsku už v úterý večer. Ve čtvrtek ráno se katalánský expremiér objevil na demonstraci svých příznivců před budovou regionálního parlamentu. V krátkém projevu zopakoval, že „každý národ má právo na sebeurčení“, a rozloučil se zvoláním: „Ať žije svobodné Katalánsko!“ Pak zmizel v davu.

Předtím přitom tvrdil, že se vrací do Španělska kvůli zasedání katalánského parlamentu, na němž se ve čtvrtek hlasovalo o novém premiérovi regionu. Tím se po čtrnácti letech stal socialista, a nikoli zástupce separatistů. Separatisté totiž v květnových volbách ztratili většinu v místním zákonodárném sboru.

Může být stále v Katalánsku, míní policie

„Nevěřím tomu, co říkají jeho blízcí,“ řekl k tvrzení, že Puigdemont je v Belgii, šéf katalánské policie Eduard Sallent a na tiskové konferenci dodal, že pátrání po něm pokračuje. Podle šéfa policie totiž nejsou žádné objektivní důkazy pro to, že Puigdemont vycestoval z Katalánska. Sallent také uvedl, že je možné, že se expremiér nachází stále v Barceloně. Před Puigdemontovým domem ve Waterloo u Bruselu se podle agentury EFE shromáždili novináři. U domu však panuje klid a katalánský politik se tam zatím neobjevil.

Sallent odůvodnil nezadržení katalánského expremiéra tím, že se události seběhly velmi rychle. Podle něj policie počítala se scénářem, že se Puigdemont zúčastní zasedání parlamentu, jak před tím politik prohlašoval. Puigdemont, který nakonec na zasedání nešel, svůj slib nesplnil, čímž policii zaskočil. „Je to člověk, který předsedal vládě, ne člen Jodorovichů (známého zločineckého gangu v Katalánsku, pozn. red.) či osobou, která se věnuje organizovanému zločinu,“ uvedl Sallent. Konání policie začne prověřovat nejvyšší katalánský soud.

Puigdemont je obviněn ze zpronevěry

Puigdemont čelí ve Španělsku obvinění ze zpronevěry kvůli referendu o nezávislosti Katalánska, které jeho vláda uspořádala v říjnu 2017, ač takové hlasování španělská ústava nepřipouští. Do loňského ledna, kdy začala platit změna trestního zákona prosazená španělskou vládou socialisty Pedra Sáncheze, čelil i obvinění ze vzpoury.

Sánchezova vláda, za podpory separatistů v dolní komoře parlamentu, prosadila také zákon o amnestii pro nenásilné činy spojené s referendem. Soudce Pablo Lllarena, který má Puidgemontovu kauzu na starost, ale odmítl zatykač zrušit s tím, že katalánský expremiér se při tom osobně obohatil.

Llarena v pátek vyzval katalánskou policii a španělské ministerstvo vnitra, aby mu podaly vysvětlení a našly osoby zodpovědné za Puidgemontův čtvrteční útěk. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům podle AFP při cestě do Paříže řekl, že za operaci, při níž měl být zatčen Puigdemont, je zodpovědná katalánská policie.

Kvůli referendu, které se v Katalánsku konalo za předchozí španělské pravicové vlády lidovců Mariana Rajoye, dostalo devět separatistických politiků v roce 2019 tresty vězení devět až třináct let. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost.

V pátek se ujímá úřadu katalánský premiér Salvador Illa, jehož strana katalánských socialistů (PSC) vyhrála v regionu květnové volby. Druhá skončila Puigdemontova Junts a třetí další separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), od níž si Illa dojednal podporu. Slíbil za to jednání o změně financování katalánského regionu. Ve čtvrtečním projevu v katalánském parlamentu Illa také uvedl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských firem.
před 6 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 45 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 6 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 7 hhodinami
Načítání...