Puigdemont je zpět v Belgii, řekl tajemník jeho strany

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

„Nyní jsem ve Waterloo po několika extrémně těžkých dnech,“ napsal na síti X Puigdemont. V příspěvku dále uvedl, že se nikdy nechtěl vzdát úřadům či ulehčit své zadržení, protože vůli španělské justice ho postavit před soud v souvislosti s referendem o nezávislosti z roku 2017 považuje za politicky motivovanou.

Puigdemontův spolupracovník Turull také uvedl, že Puigdemont byl ve Španělsku už v úterý večer. Ve čtvrtek ráno se katalánský expremiér objevil na demonstraci svých příznivců před budovou regionálního parlamentu. V krátkém projevu zopakoval, že „každý národ má právo na sebeurčení“, a rozloučil se zvoláním: „Ať žije svobodné Katalánsko!“ Pak zmizel v davu.

Předtím přitom tvrdil, že se vrací do Španělska kvůli zasedání katalánského parlamentu, na němž se ve čtvrtek hlasovalo o novém premiérovi regionu. Tím se po čtrnácti letech stal socialista, a nikoli zástupce separatistů. Separatisté totiž v květnových volbách ztratili většinu v místním zákonodárném sboru.

Může být stále v Katalánsku, míní policie

„Nevěřím tomu, co říkají jeho blízcí,“ řekl k tvrzení, že Puigdemont je v Belgii, šéf katalánské policie Eduard Sallent a na tiskové konferenci dodal, že pátrání po něm pokračuje. Podle šéfa policie totiž nejsou žádné objektivní důkazy pro to, že Puigdemont vycestoval z Katalánska. Sallent také uvedl, že je možné, že se expremiér nachází stále v Barceloně. Před Puigdemontovým domem ve Waterloo u Bruselu se podle agentury EFE shromáždili novináři. U domu však panuje klid a katalánský politik se tam zatím neobjevil.

Sallent odůvodnil nezadržení katalánského expremiéra tím, že se události seběhly velmi rychle. Podle něj policie počítala se scénářem, že se Puigdemont zúčastní zasedání parlamentu, jak před tím politik prohlašoval. Puigdemont, který nakonec na zasedání nešel, svůj slib nesplnil, čímž policii zaskočil. „Je to člověk, který předsedal vládě, ne člen Jodorovichů (známého zločineckého gangu v Katalánsku, pozn. red.) či osobou, která se věnuje organizovanému zločinu,“ uvedl Sallent. Konání policie začne prověřovat nejvyšší katalánský soud.

Puigdemont je obviněn ze zpronevěry

Puigdemont čelí ve Španělsku obvinění ze zpronevěry kvůli referendu o nezávislosti Katalánska, které jeho vláda uspořádala v říjnu 2017, ač takové hlasování španělská ústava nepřipouští. Do loňského ledna, kdy začala platit změna trestního zákona prosazená španělskou vládou socialisty Pedra Sáncheze, čelil i obvinění ze vzpoury.

Sánchezova vláda, za podpory separatistů v dolní komoře parlamentu, prosadila také zákon o amnestii pro nenásilné činy spojené s referendem. Soudce Pablo Lllarena, který má Puidgemontovu kauzu na starost, ale odmítl zatykač zrušit s tím, že katalánský expremiér se při tom osobně obohatil.

Llarena v pátek vyzval katalánskou policii a španělské ministerstvo vnitra, aby mu podaly vysvětlení a našly osoby zodpovědné za Puidgemontův čtvrteční útěk. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům podle AFP při cestě do Paříže řekl, že za operaci, při níž měl být zatčen Puigdemont, je zodpovědná katalánská policie.

Kvůli referendu, které se v Katalánsku konalo za předchozí španělské pravicové vlády lidovců Mariana Rajoye, dostalo devět separatistických politiků v roce 2019 tresty vězení devět až třináct let. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost.

V pátek se ujímá úřadu katalánský premiér Salvador Illa, jehož strana katalánských socialistů (PSC) vyhrála v regionu květnové volby. Druhá skončila Puigdemontova Junts a třetí další separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), od níž si Illa dojednal podporu. Slíbil za to jednání o změně financování katalánského regionu. Ve čtvrtečním projevu v katalánském parlamentu Illa také uvedl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 7 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 7 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 9 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...