Puigdemont je zpět v Belgii, řekl tajemník jeho strany

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

„Nyní jsem ve Waterloo po několika extrémně těžkých dnech,“ napsal na síti X Puigdemont. V příspěvku dále uvedl, že se nikdy nechtěl vzdát úřadům či ulehčit své zadržení, protože vůli španělské justice ho postavit před soud v souvislosti s referendem o nezávislosti z roku 2017 považuje za politicky motivovanou.

Puigdemontův spolupracovník Turull také uvedl, že Puigdemont byl ve Španělsku už v úterý večer. Ve čtvrtek ráno se katalánský expremiér objevil na demonstraci svých příznivců před budovou regionálního parlamentu. V krátkém projevu zopakoval, že „každý národ má právo na sebeurčení“, a rozloučil se zvoláním: „Ať žije svobodné Katalánsko!“ Pak zmizel v davu.

Předtím přitom tvrdil, že se vrací do Španělska kvůli zasedání katalánského parlamentu, na němž se ve čtvrtek hlasovalo o novém premiérovi regionu. Tím se po čtrnácti letech stal socialista, a nikoli zástupce separatistů. Separatisté totiž v květnových volbách ztratili většinu v místním zákonodárném sboru.

Může být stále v Katalánsku, míní policie

„Nevěřím tomu, co říkají jeho blízcí,“ řekl k tvrzení, že Puigdemont je v Belgii, šéf katalánské policie Eduard Sallent a na tiskové konferenci dodal, že pátrání po něm pokračuje. Podle šéfa policie totiž nejsou žádné objektivní důkazy pro to, že Puigdemont vycestoval z Katalánska. Sallent také uvedl, že je možné, že se expremiér nachází stále v Barceloně. Před Puigdemontovým domem ve Waterloo u Bruselu se podle agentury EFE shromáždili novináři. U domu však panuje klid a katalánský politik se tam zatím neobjevil.

Sallent odůvodnil nezadržení katalánského expremiéra tím, že se události seběhly velmi rychle. Podle něj policie počítala se scénářem, že se Puigdemont zúčastní zasedání parlamentu, jak před tím politik prohlašoval. Puigdemont, který nakonec na zasedání nešel, svůj slib nesplnil, čímž policii zaskočil. „Je to člověk, který předsedal vládě, ne člen Jodorovichů (známého zločineckého gangu v Katalánsku, pozn. red.) či osobou, která se věnuje organizovanému zločinu,“ uvedl Sallent. Konání policie začne prověřovat nejvyšší katalánský soud.

Puigdemont je obviněn ze zpronevěry

Puigdemont čelí ve Španělsku obvinění ze zpronevěry kvůli referendu o nezávislosti Katalánska, které jeho vláda uspořádala v říjnu 2017, ač takové hlasování španělská ústava nepřipouští. Do loňského ledna, kdy začala platit změna trestního zákona prosazená španělskou vládou socialisty Pedra Sáncheze, čelil i obvinění ze vzpoury.

Sánchezova vláda, za podpory separatistů v dolní komoře parlamentu, prosadila také zákon o amnestii pro nenásilné činy spojené s referendem. Soudce Pablo Lllarena, který má Puidgemontovu kauzu na starost, ale odmítl zatykač zrušit s tím, že katalánský expremiér se při tom osobně obohatil.

Llarena v pátek vyzval katalánskou policii a španělské ministerstvo vnitra, aby mu podaly vysvětlení a našly osoby zodpovědné za Puidgemontův čtvrteční útěk. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům podle AFP při cestě do Paříže řekl, že za operaci, při níž měl být zatčen Puigdemont, je zodpovědná katalánská policie.

Kvůli referendu, které se v Katalánsku konalo za předchozí španělské pravicové vlády lidovců Mariana Rajoye, dostalo devět separatistických politiků v roce 2019 tresty vězení devět až třináct let. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost.

V pátek se ujímá úřadu katalánský premiér Salvador Illa, jehož strana katalánských socialistů (PSC) vyhrála v regionu květnové volby. Druhá skončila Puigdemontova Junts a třetí další separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), od níž si Illa dojednal podporu. Slíbil za to jednání o změně financování katalánského regionu. Ve čtvrtečním projevu v katalánském parlamentu Illa také uvedl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08AktualizovánoPrávě teď

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...