V Katalánsku končí éra separatistů, premiérem se stal Illa

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Čtvrteční zasedání katalánského parlamentu poznamenalo ranní vystoupení separatistického expremiéra Puigdemonta na demonstraci nedaleko sídla sněmu. Puigdemont, který žije v Bruselu, se do Španělska, kde je na něj vydaný zatykač v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska z téhož roku, vrátil poprvé od roku 2017. Politik promluvil ke zhruba čtyřem tisícovkám sympatizantů a pak znovu zmizel.

Puigdemontova strana Junts zasedání parlamentu nechala několikrát přerušit a požadovala, aby se ve čtvrtek o novém premiérovi nerozhodovalo. Parlament nakonec Illu schválil nejmenší možnou většinou 68 hlasů. Vedle socialistů ho podpořila i separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC) a levicový klub Comuns. Illa získal hlasy ERC díky dohodě, která počítá s výraznými změnami ve financování katalánského regionu a rozšířením regionálních pravomocí v daňové oblasti.

„Budu vládnout pro všechny s vědomím plurality Katalánska,“ prohlásil večer po zvolení Illa. Od svého předchůdce Pereho Aragonèse převezme vládní funkci v pátek. Mezi prvními, kteří Illovi gratulovali, byl jeho spolustraník a španělský premiér Pedro Sánchez. Po zvolení Illy se u parlamentu shromáždilo podle agentur několik desítek příznivců nezávislosti Katalánska. Ti zvolení představitele strany, která zastává jednotu Španělska, nesou s nelibostí.

Ve svém dopoledním projevu se Illa vyjádřil pro mnohonárodnostní Španělsko a federální Evropu. Katalánští i španělští socialisté nezávislost regionu odmítají. Podporují však prohloubení federálních prvků španělského státu, za což čelí kritice pravice, která je podezřívá z podrývání národní jednoty.

Socialisté také společně s dalšími levicovými a regionálními stranami prosadili zákon o amnestii, jež se týká řady trestných činů spáchaných v souvislosti se snahami o dosažení nezávislosti Katalánska. Illa se vyslovil pro plné naplnění zákona. Zákona chce využít i Puigdemont. Soud však v jednom stíhání odmítl amnestii aplikovat, kvůli čemuž je na expremiéra stále vydán zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 56 mminutami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
12:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Odpoledne íránské revoluční gardy informovaly o smrti tří svých členů při útoku USA na severozápadě země. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 3 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.