V Katalánsku končí éra separatistů, premiérem se stal Illa

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Čtvrteční zasedání katalánského parlamentu poznamenalo ranní vystoupení separatistického expremiéra Puigdemonta na demonstraci nedaleko sídla sněmu. Puigdemont, který žije v Bruselu, se do Španělska, kde je na něj vydaný zatykač v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska z téhož roku, vrátil poprvé od roku 2017. Politik promluvil ke zhruba čtyřem tisícovkám sympatizantů a pak znovu zmizel.

Puigdemontova strana Junts zasedání parlamentu nechala několikrát přerušit a požadovala, aby se ve čtvrtek o novém premiérovi nerozhodovalo. Parlament nakonec Illu schválil nejmenší možnou většinou 68 hlasů. Vedle socialistů ho podpořila i separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC) a levicový klub Comuns. Illa získal hlasy ERC díky dohodě, která počítá s výraznými změnami ve financování katalánského regionu a rozšířením regionálních pravomocí v daňové oblasti.

„Budu vládnout pro všechny s vědomím plurality Katalánska,“ prohlásil večer po zvolení Illa. Od svého předchůdce Pereho Aragonèse převezme vládní funkci v pátek. Mezi prvními, kteří Illovi gratulovali, byl jeho spolustraník a španělský premiér Pedro Sánchez. Po zvolení Illy se u parlamentu shromáždilo podle agentur několik desítek příznivců nezávislosti Katalánska. Ti zvolení představitele strany, která zastává jednotu Španělska, nesou s nelibostí.

Ve svém dopoledním projevu se Illa vyjádřil pro mnohonárodnostní Španělsko a federální Evropu. Katalánští i španělští socialisté nezávislost regionu odmítají. Podporují však prohloubení federálních prvků španělského státu, za což čelí kritice pravice, která je podezřívá z podrývání národní jednoty.

Socialisté také společně s dalšími levicovými a regionálními stranami prosadili zákon o amnestii, jež se týká řady trestných činů spáchaných v souvislosti se snahami o dosažení nezávislosti Katalánska. Illa se vyslovil pro plné naplnění zákona. Zákona chce využít i Puigdemont. Soud však v jednom stíhání odmítl amnestii aplikovat, kvůli čemuž je na expremiéra stále vydán zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
02:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
16:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za 17 let, napsala agentura AFP. Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Jeden člověk zemřel u města Sumy po útoku na pohřební průvod, píše Ukrajinska pravda. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti stoupl na jedenáct a deset osob se pohřešuje, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
11:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 5 hhodinami

V Kalifornii hrozí výbuch nádrže s toxickou chemikálií

Úřady v jižní Kalifornii se snaží zabránit výbuchu nádrže, ze které uniká nebezpečná chemikálie. Přibližně 40 tisíc lidí bylo evakuováno, napsala agentura AP. Drama se odehrává v závodě na výrobu plastů pro letecký průmysl ve městě Garden Grove.
před 5 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 9 hhodinami
Načítání...