V Katalánsku končí éra separatistů, premiérem se stal Illa

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Čtvrteční zasedání katalánského parlamentu poznamenalo ranní vystoupení separatistického expremiéra Puigdemonta na demonstraci nedaleko sídla sněmu. Puigdemont, který žije v Bruselu, se do Španělska, kde je na něj vydaný zatykač v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska z téhož roku, vrátil poprvé od roku 2017. Politik promluvil ke zhruba čtyřem tisícovkám sympatizantů a pak znovu zmizel.

Puigdemontova strana Junts zasedání parlamentu nechala několikrát přerušit a požadovala, aby se ve čtvrtek o novém premiérovi nerozhodovalo. Parlament nakonec Illu schválil nejmenší možnou většinou 68 hlasů. Vedle socialistů ho podpořila i separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC) a levicový klub Comuns. Illa získal hlasy ERC díky dohodě, která počítá s výraznými změnami ve financování katalánského regionu a rozšířením regionálních pravomocí v daňové oblasti.

„Budu vládnout pro všechny s vědomím plurality Katalánska,“ prohlásil večer po zvolení Illa. Od svého předchůdce Pereho Aragonèse převezme vládní funkci v pátek. Mezi prvními, kteří Illovi gratulovali, byl jeho spolustraník a španělský premiér Pedro Sánchez. Po zvolení Illy se u parlamentu shromáždilo podle agentur několik desítek příznivců nezávislosti Katalánska. Ti zvolení představitele strany, která zastává jednotu Španělska, nesou s nelibostí.

Ve svém dopoledním projevu se Illa vyjádřil pro mnohonárodnostní Španělsko a federální Evropu. Katalánští i španělští socialisté nezávislost regionu odmítají. Podporují však prohloubení federálních prvků španělského státu, za což čelí kritice pravice, která je podezřívá z podrývání národní jednoty.

Socialisté také společně s dalšími levicovými a regionálními stranami prosadili zákon o amnestii, jež se týká řady trestných činů spáchaných v souvislosti se snahami o dosažení nezávislosti Katalánska. Illa se vyslovil pro plné naplnění zákona. Zákona chce využít i Puigdemont. Soud však v jednom stíhání odmítl amnestii aplikovat, kvůli čemuž je na expremiéra stále vydán zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled