V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.
Do katalánské metropole dorazilo v pátek odpoledne několik pochodů z jiných měst a v ulicích bylo podle policie k večeru přes půl milionu lidí. Úřadující španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v pátek večer oznámil, že od zahájení protestů bylo zadrženo 128 lidí. Po pátečních protestech se policie chystá předvést k výslechu dalších 83 demonstrantů.
V pátek podle místních úřadů utrpělo při potyčkách v Katalánsku zranění 182 lidí, z toho 152 v Barceloně. Celkem potom dosáhl počet zraněných během posledních dnů ke čtyřem stům, asi polovinu tvoří policisté. Ministr upozornil katalánské separatisty uchylující se k násilí, že proti nim bude uplatněn zákon „se vší přísností“ a že za útok na policisty jim hrozí až šest let vězení.
Ve dne se akce konaly v klidu, i když za přítomnosti velkého počtu policistů. K večeru bylo z barcelonského centra ale ohlášeno násilí. Skupina maskovaných lidí tam začala házet kamení a plechovky na policejní zásahové jednotky. Doprostřed hlavní třídy pak přitáhla popelnici a zapálila ji.
Na všech záběrech z Barcelony je vidět mohutný dav, v němž lidé mávali katalánskými vlajkami a volali Nezávislost, svobodu pro politické vězně! Na jedné ulici se policejní auta rozjela velkou rychlostí ve snaze lidi rozehnat. Podle listu La Vanguardia napětí neopadá.
Na jiných místech lidé zablokovali 20 hlavních silničních tepen, na francouzské hranici policie silnici zavřela. Barcelonské letiště zrušilo přes pět desítek letů.
Mezi protestujícími nejsou jen mladí lidé, ale například i důchodci, kteří ještě zažili ve Španělsku fašistickou diktaturu Franciska Franka, kdy Katalánsko a další regiony ještě neměly autonomii.
Ministerstvo vnitra poslalo do Barcelony posily
Ministr vnitra pohrozil rychlým zásahem proti těm, kteří budou vyvolávat nepokoje. „Tento týden se odehrály v Katalánsku násilné incidenty. Jsou za nimi skupiny, které jsou malé, ale velmi dobře organizované. Neprojde jim to bez trestu,“ řekl ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska.
Jeho úřad poslal gardisty na barcelonské předměstí a ministr řekl, že do města vysílá posily jednak k udržení pořádku, jednak aby vystřídaly ty, kdo tam zasahovali dosud.
Mohutná demonstrace v Gironě a stávkující studenti
Protestující se v Barceloně začali shromažďovat už během dne. Bazilika Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se uzavřela krátce před polednem. Na záběrech ze sociálních sítí byly vidět před bazilikou desítky lidí s katalánskými vlajkami, na tabuli u vchodu někdo napsal anglicky „Svobodu pro politické vězně“ a nalepil fotografii španělského krále obrácenou vzhůru nohama.
Demonstrace v Gironě, která je baštou separatistů, je podle místních médií jednou z největších v historii tohoto stotisícového města. Tisíce lidí se sešly na demonstraci například také v Tarragoně, na dva tisíce demonstrantů hlásí španělská televize RTVE z města Lleida.
Na pátek vyhlásila část katalánských odborů stávku, třetím dnem v řadě stávkují v regionu studenti. Deník La Vanguardia po poledni informoval, že do stávky v Katalánsku se zapojilo ve většině sektorů méně než 50 procent lidí, ve zdravotnictví je to jen zhruba čtvrtina, naopak univerzity stávkují téměř všechny.
Místí úřady tvrdí, že ve veřejném sektoru byla účast třicetiprocentní. Zavřená v pátek zůstala v centru Barcelony velká část obchodů, uzavřené jsou v katalánské metropoli i některé výstavy.
Sánchez: Původci násilností budou stíháni
Premiér Pedro Sánchez prohlásil, že události v Katalánsku jsou důkazem toho, že Španělsko trestá za nelegální činy, ale nikoli za politické aktivity. V Bruselu řekl, že Španělsko zaručuje právo pořádat protesty, avšak původci násilností prý budou stíháni.
Páteční představení zrušila i barcelonská opera, která měla na programu Turandot. „Použijeme Barcelonu jako megafon – všichni turisté musí o naší mobilizaci vědět a doufáme, že to dolehne i do Evropy,“ řekl agentuře AFP student Ramón Pararada. Práci zastavili i v automobilce Seat u Barcelony, dvě výletní lodě, které měla zakotvit v Barceloně, musely plout do jiných přístavů.
Skupina Demokratické tsunami po soudním příkazu o uzávěře v pátek rychle změnila svou webovou adresu a zatím není jasné, zda i tu soud nechá zavřít. Podle soudních zdrojů bylo kvůli protestům odpojeno osm webových stránek.
Z bezpečnostních důvodů už bylo také odloženo utkání španělské La Ligy mezi Barcelonou a Realem Madrid původně plánované na 26. října. Náhradní termín zatím vedení fotbalové asociace nestanovilo.
Ne všichni Katalánci ovšem akce demonstrantů podporují, podle různých průzkumů veřejného mínění je zhruba polovina obyvatel hospodářsky bohatého regionu proti jeho nezávislosti.
Protesty vyvolal pondělní rozsudek španělského nejvyššího soudu. Ten vynesl dlouholeté tresty vězení nad devíti katalánskými politiky kvůli referendu o nezávislosti z roku 2017.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont je už skoro dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury. Tento týden španělský nejvyšší soud obnovil evropský zatykač na něj. Belgický soud nyní rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání do Španělska čekat na svobodě, nesmí ale opustit Belgii.
Na radikální separatisty útočily skupiny ultrafašistů
Zejména večer a v noci na pátek se v Barceloně i některých dalších městech regionu střetávaly s policisty skupiny radikálů, kteří zapalovali kontejnery, házeli na policisty dlažební kostky a stavěli barikády, které ráno musely odklízet technické služby města.
Podle deníku La Vanguardia se skupiny ultrafašistů za pokřiku „Na ně!“ snažily útočit na radikální separatisty. Policistům se podařilo zabránit přímému střetu, ne však potyčkám jednotlivců.
Katalánská a španělská policie zadržela v noci kvůli násilnostem 19 lidí, z toho čtyři v Barceloně a zbytek v Gironě, Lleidě a Tarragoně.
Katalánsko zažívá už čtvrtou generální stávku za necelé dva roky od referenda o nezávislosti, které bývalá regionální vláda uspořádala 1. října 2017 i přes varování španělské vlády a soudu, že takové hlasování je neústavní.
