Španělský soud vyšetřuje působení ruských špionů během katalánského referenda

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

List El País se odvolává na informace z policejních a justičních zdrojů. Podle nich se vyšetřování zaměřilo na jednotku 29155 spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU. Právě tento oddíl podezírají bezpečnostní služby z destabilizačních akcí v několika zemích Evropy.

Protiteroristická jednotka španělské policie nyní podle El País prověřuje možné napojení členů jednotky na katalánské separatisty. V rámci vyšetřování se objevuje jméno Denise Sergejeva.

Denis Sergejev v posledních letech vystupuje pod jménem Sergej Fedotov. Zpočátku své kariéry působil v ruské armádě na Sibiři, později byl převelen do Moskvy a vystudoval elitní vojenskou školu spadající pod rozvědku GRU. Od té doby je nasazován na akce s vysokou citlivostí.

V roce 2015 jej zaznamenaly bulharské úřady, spojovaly ho s vraždou obchodníka se zbraněmi. V roce 2016 se objevil ve Velké Británii před i po referendu o vystoupení z Evropské unie.

Známý je i z kauzy Skripal, kdy podle britských tajných služeb měl mít nad celou akcí dozor.

Přímý kontakt Rusů se separatisty není potvrzen

„Podle informací, které máme z deníku El País, španělská zpravodajská služba zatím nezjistila, že by byl Denis Sergejev v přímém kontaktu se separatisty, ať už mluvíme o politicích, či aktivistech,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Nekola.

Sergejev měl podle El País Barcelonu navštívit hned dvakrát. Poprvé v listopadu 2016 a v Katalánsku měl zůstat zhruba šest dní. Pak se přes Curych vrátil zpátky do Moskvy. Podruhé do Barcelony přiletěl pouhé dva dny před konáním referenda 1. října 2017. Zdržel se zde až do 9. října a následně se přes Ženevu vrátil do Ruska. Tyto údaje získali španělští vyšetřovatelé z odbavovacích systémů leteckých společností.

Španělské tajné služby už dříve přišly s informacemi, že během celé katalánské krize se enormně zvýšil výskyt dezinformací a zpráv podněcujících k nenávisti.

O možném vlivu ruských tajných služeb na události v Katalánsku loni v květnu hovořil také tehdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maasen. „Rusko se tajnými operacemi pokouší ovlivnit veřejné mínění skrze extremistické a rasistické organizace. V případě katalánských separatistů podporovali jejich zájmy propagandistickými aktivitami,“ prohlásil Maasen.

Ruská podpora nezávislosti

Španělské úřady například objevily vazbu mezi Ruskem a jedním z představitelů katalánského separatistického hnutí, Víctorem Terradellasem. Jako člen dnes už rozpuštěné katalánské strany CDC (Democratic Convergence of Catalonia) zastával post ministra mezinárodních vztahů a byl blízkým spolupracovníkem katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterého měl tlačit k vyhlášení nezávislosti.

V komunikaci přes WhatsApp Terradellas Puigdemonta vyzýval k osobnímu setkání v době, kdy se premiér rozhodoval o vypsání regionálních voleb, které by rozhodly o vyhlášení nezávislosti.

Terradellas podle deníku El País Puigdemonta ujišťoval, že Rusko by případné vyhlášení nezávislosti podpořilo. Puigdemont později Terradellasovi namítl, že by vyhlášení nezávislosti mohlo být pro Katalánsko „devastující“. Terradellas mu ale odpověděl, že jej emisar ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil také o podpoře katalánské nezávislosti od bývalého ruského prezidenta Michaila Gorbačova.

Nahrávám video

Jednotka pro nejcitlivější operace

Na podvratné akce ruské jednotky 29155 v Evropě na podzim upozornil americký deník The New York Times. Odvolával se přitom na informace od špionážních pracovníků čtyř západních zemí. 

Jednotka podle listu sídlí ve výcvikovém středisku na východě Moskvy a je součástí vojenské rozvědky GRU. Aktivity jednotky 29155 jsou tak tajné, že o nich nemají informace ani ostatní operativci GRU. Agenti volně cestují Evropou, někteří jsou vyznamenanými veterány ruských válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. Šéfem jednotky je generálmajor Andrej Averjanov, uvedl newyorský list.

Západní zpravodajské služby skupinu poprvé identifikovaly v roce 2016 po nezdařeném převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. Loni v březnu se dva agenti jednotky 29155 pokusili v jižní Anglii otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji armádním jedem novičok. Investigativní novináři za útočníky označili ruské agenty Anatolije Čepigu a Alexandra Myškina.

Podle člena bezpečnostního výboru ruské Státní dumy Andreje Lugovoje se ale informace amerického listu o jednotce 29155 míjejí s realitou. Lugovoj je ovšem ve Velké Británii obviněn z vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům a v roce 2006 byl v Londýně otráven radioaktivním poloniem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled