Španělský soud vyšetřuje působení ruských špionů během katalánského referenda

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

List El País se odvolává na informace z policejních a justičních zdrojů. Podle nich se vyšetřování zaměřilo na jednotku 29155 spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU. Právě tento oddíl podezírají bezpečnostní služby z destabilizačních akcí v několika zemích Evropy.

Protiteroristická jednotka španělské policie nyní podle El País prověřuje možné napojení členů jednotky na katalánské separatisty. V rámci vyšetřování se objevuje jméno Denise Sergejeva.

Denis Sergejev v posledních letech vystupuje pod jménem Sergej Fedotov. Zpočátku své kariéry působil v ruské armádě na Sibiři, později byl převelen do Moskvy a vystudoval elitní vojenskou školu spadající pod rozvědku GRU. Od té doby je nasazován na akce s vysokou citlivostí.

V roce 2015 jej zaznamenaly bulharské úřady, spojovaly ho s vraždou obchodníka se zbraněmi. V roce 2016 se objevil ve Velké Británii před i po referendu o vystoupení z Evropské unie.

Známý je i z kauzy Skripal, kdy podle britských tajných služeb měl mít nad celou akcí dozor.

Přímý kontakt Rusů se separatisty není potvrzen

„Podle informací, které máme z deníku El País, španělská zpravodajská služba zatím nezjistila, že by byl Denis Sergejev v přímém kontaktu se separatisty, ať už mluvíme o politicích, či aktivistech,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Nekola.

Sergejev měl podle El País Barcelonu navštívit hned dvakrát. Poprvé v listopadu 2016 a v Katalánsku měl zůstat zhruba šest dní. Pak se přes Curych vrátil zpátky do Moskvy. Podruhé do Barcelony přiletěl pouhé dva dny před konáním referenda 1. října 2017. Zdržel se zde až do 9. října a následně se přes Ženevu vrátil do Ruska. Tyto údaje získali španělští vyšetřovatelé z odbavovacích systémů leteckých společností.

Španělské tajné služby už dříve přišly s informacemi, že během celé katalánské krize se enormně zvýšil výskyt dezinformací a zpráv podněcujících k nenávisti.

O možném vlivu ruských tajných služeb na události v Katalánsku loni v květnu hovořil také tehdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maasen. „Rusko se tajnými operacemi pokouší ovlivnit veřejné mínění skrze extremistické a rasistické organizace. V případě katalánských separatistů podporovali jejich zájmy propagandistickými aktivitami,“ prohlásil Maasen.

Ruská podpora nezávislosti

Španělské úřady například objevily vazbu mezi Ruskem a jedním z představitelů katalánského separatistického hnutí, Víctorem Terradellasem. Jako člen dnes už rozpuštěné katalánské strany CDC (Democratic Convergence of Catalonia) zastával post ministra mezinárodních vztahů a byl blízkým spolupracovníkem katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterého měl tlačit k vyhlášení nezávislosti.

V komunikaci přes WhatsApp Terradellas Puigdemonta vyzýval k osobnímu setkání v době, kdy se premiér rozhodoval o vypsání regionálních voleb, které by rozhodly o vyhlášení nezávislosti.

Terradellas podle deníku El País Puigdemonta ujišťoval, že Rusko by případné vyhlášení nezávislosti podpořilo. Puigdemont později Terradellasovi namítl, že by vyhlášení nezávislosti mohlo být pro Katalánsko „devastující“. Terradellas mu ale odpověděl, že jej emisar ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil také o podpoře katalánské nezávislosti od bývalého ruského prezidenta Michaila Gorbačova.

Nahrávám video
Události: Operace ruských špionů v Evropě
Zdroj: ČT24

Jednotka pro nejcitlivější operace

Na podvratné akce ruské jednotky 29155 v Evropě na podzim upozornil americký deník The New York Times. Odvolával se přitom na informace od špionážních pracovníků čtyř západních zemí. 

Jednotka podle listu sídlí ve výcvikovém středisku na východě Moskvy a je součástí vojenské rozvědky GRU. Aktivity jednotky 29155 jsou tak tajné, že o nich nemají informace ani ostatní operativci GRU. Agenti volně cestují Evropou, někteří jsou vyznamenanými veterány ruských válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. Šéfem jednotky je generálmajor Andrej Averjanov, uvedl newyorský list.

Západní zpravodajské služby skupinu poprvé identifikovaly v roce 2016 po nezdařeném převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. Loni v březnu se dva agenti jednotky 29155 pokusili v jižní Anglii otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji armádním jedem novičok. Investigativní novináři za útočníky označili ruské agenty Anatolije Čepigu a Alexandra Myškina.

Podle člena bezpečnostního výboru ruské Státní dumy Andreje Lugovoje se ale informace amerického listu o jednotce 29155 míjejí s realitou. Lugovoj je ovšem ve Velké Británii obviněn z vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům a v roce 2006 byl v Londýně otráven radioaktivním poloniem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokud útok na Írán povede k pádu tamního režimu, bude to dobře, řekl Kupka

Politici opozičních stran považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Pokud přispěje k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil šéf opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit.
před 5 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
před 11 mminutami

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael.
07:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 1 hhodinou

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...