Investigativci našli třetího agenta, který se prý podílel na otravě Skripala a jeho dcery

Investigativní skupina Bellingcat tvrdí, že jméno třetího agenta GRU účastnícího se otravy Skripala je Denis Sergejev a že vystupoval jako Sergej Fedotov. Pod tímto jménem navštívil na přelomu ledna a února 2014 Prahu. Na odhalení vysoce postaveného důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU spolupracovali se skupinou také novináři z ruského webu The Insider a českého Respektu.

Důstojník GRU Sergejev má za sebou službu v armádě v jihoruském Novorossijsku, mezi lety 2000 a 2002 byl převelen do Moskvy. Tam navštěvoval elitní Vojenskou diplomatickou akademii, která je považována za školicí centrum pro budoucí důstojníky rozvědky GRU, zjistili novináři. Podle nich je Sergejev ženatý, má jednu dospělou dceru a pochází z vojenského města Ušaral v Kazachstánu u hranic s Čínou. V současnosti by mohl mít hodnost plukovníka rozvědky.

Pod svým pravým jménem působil Sergejev podle Respektu, skupiny Bellingcat a webu The Insider v letech 2007 až 2012 v osmi ruských společnostech; ve dvou z nich se přitom pohybovali lidé, kteří měli stejně jako on vazby na rozvědku GRU. V roce 2009 získal od jedné z ruských bank půjčku ve výši zhruba jednoho milionu dolarů - na co peníze využil, není jasné, protože podle skupiny Bellingcat dodnes nevlastní auto ani nemovitost.

Fedotov začal podle již dříve známých informací používat pas na toto jméno v roce 2010. Dokument převzal na stejné moskevské pobočce, kde byl vyhotoven pas také ostatním dvěma útočníkům na Skripala a dalším agentům vojenské rozvědky. Papírově měl pracovat pro společnost s názvem Business-Courier, což je název, který v té době neslo pětadvacet ruských firem.

Od té doby Sergejev pod svým novým jménem často cestoval po Evropě a Střední Asii. Server Fontanka.ru dříve zveřejnil, že Fedotov současně s dalšími agenty zapojenými do loňské neúspěšné otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Skripala v anglickém Salisbury přijel v roce 2014 do Prahy. Bylo to ve stejné době, kdy se zde nacházel i Skripal. Sergejev spolu s agentem, kterého novináři identifikovali jako Alexandra Miškina, zůstal v Praze osm dní, není ale jasné, co přesně ve městě dělali. Ve chvíli důstojníkovy otravy v březnu 2018 Fedotov rovněž pobýval v Británii.

The Insider a Bellingcat napsaly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev. Podobně jako Skripal i on útok přežil. V obou případech byla podle Bellingcat použita nervově paralytická látka typu novičok, která se v 70. a 80. letech minulého století vyráběla v tehdejším Sovětském svazu.

  • Nezávislá mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zahájila svou činnost zkoumáním útoků v Sýrii. V roce 2012 ji založil Brit Eliot Higgins a nabízí zpravodajství v duchu občanského žurnalismu.
  • Od roku 2014 se specializuje třeba na odkrývání informací o ruských vojácích působících aktivně na Ukrajině.
  • Novináři Bellingcat mimo jiné dospěli k závěru, že o vyslání protiletadlového raketového systému Buk na východ Ukrajiny rozhodl přímo šéf ruské obrany Sergej Šojgu a prezident Vladimir Putin.

Dosud byla známa identita jen dvou útočníků na Skripala, později ale média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Fedotov. 

Skupina Bellingcat již na podzim odhalila identitu dvou útočníků na Skripala. Jeden z obviněných v případu otravy agenta a jeho dcery ve Velké Británii se jmenuje Alexandr Miškin a pracuje pro ruskou vojenskou rozvědku GRU jako lékař. 

Druhým agentem, který se na otravě zřejmě podílel, je podle skupiny Bellingcat a britského deníku The Daily Telegraph plukovník GRU ověnčený řadou medailí Anatolij Čepiga. Veřejnosti byl předtím známý jako Ruslan Boširov. Čepiga podle listu bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině a je držitelem nejvyššího ruského vyznamenání.

Moskva jakoukoli roli v případu odmítá. Podle skupiny Bellingcat se ale ruské úřady v posledních dvou měsících snaží o vymazání všech veřejných zmínek o Čepigovi, Miškinovi a Sergejevovi.

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 2 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 7 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 9 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 10 hhodinami

Evropský pohled