Investigativci našli třetího agenta, který se prý podílel na otravě Skripala a jeho dcery

Investigativní skupina Bellingcat tvrdí, že jméno třetího agenta GRU účastnícího se otravy Skripala je Denis Sergejev a že vystupoval jako Sergej Fedotov. Pod tímto jménem navštívil na přelomu ledna a února 2014 Prahu. Na odhalení vysoce postaveného důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU spolupracovali se skupinou také novináři z ruského webu The Insider a českého Respektu.

Důstojník GRU Sergejev má za sebou službu v armádě v jihoruském Novorossijsku, mezi lety 2000 a 2002 byl převelen do Moskvy. Tam navštěvoval elitní Vojenskou diplomatickou akademii, která je považována za školicí centrum pro budoucí důstojníky rozvědky GRU, zjistili novináři. Podle nich je Sergejev ženatý, má jednu dospělou dceru a pochází z vojenského města Ušaral v Kazachstánu u hranic s Čínou. V současnosti by mohl mít hodnost plukovníka rozvědky.

Pod svým pravým jménem působil Sergejev podle Respektu, skupiny Bellingcat a webu The Insider v letech 2007 až 2012 v osmi ruských společnostech; ve dvou z nich se přitom pohybovali lidé, kteří měli stejně jako on vazby na rozvědku GRU. V roce 2009 získal od jedné z ruských bank půjčku ve výši zhruba jednoho milionu dolarů - na co peníze využil, není jasné, protože podle skupiny Bellingcat dodnes nevlastní auto ani nemovitost.

Fedotov začal podle již dříve známých informací používat pas na toto jméno v roce 2010. Dokument převzal na stejné moskevské pobočce, kde byl vyhotoven pas také ostatním dvěma útočníkům na Skripala a dalším agentům vojenské rozvědky. Papírově měl pracovat pro společnost s názvem Business-Courier, což je název, který v té době neslo pětadvacet ruských firem.

Od té doby Sergejev pod svým novým jménem často cestoval po Evropě a Střední Asii. Server Fontanka.ru dříve zveřejnil, že Fedotov současně s dalšími agenty zapojenými do loňské neúspěšné otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Skripala v anglickém Salisbury přijel v roce 2014 do Prahy. Bylo to ve stejné době, kdy se zde nacházel i Skripal. Sergejev spolu s agentem, kterého novináři identifikovali jako Alexandra Miškina, zůstal v Praze osm dní, není ale jasné, co přesně ve městě dělali. Ve chvíli důstojníkovy otravy v březnu 2018 Fedotov rovněž pobýval v Británii.

The Insider a Bellingcat napsaly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev. Podobně jako Skripal i on útok přežil. V obou případech byla podle Bellingcat použita nervově paralytická látka typu novičok, která se v 70. a 80. letech minulého století vyráběla v tehdejším Sovětském svazu.

  • Nezávislá mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zahájila svou činnost zkoumáním útoků v Sýrii. V roce 2012 ji založil Brit Eliot Higgins a nabízí zpravodajství v duchu občanského žurnalismu.
  • Od roku 2014 se specializuje třeba na odkrývání informací o ruských vojácích působících aktivně na Ukrajině.
  • Novináři Bellingcat mimo jiné dospěli k závěru, že o vyslání protiletadlového raketového systému Buk na východ Ukrajiny rozhodl přímo šéf ruské obrany Sergej Šojgu a prezident Vladimir Putin.

Dosud byla známa identita jen dvou útočníků na Skripala, později ale média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Fedotov. 

Skupina Bellingcat již na podzim odhalila identitu dvou útočníků na Skripala. Jeden z obviněných v případu otravy agenta a jeho dcery ve Velké Británii se jmenuje Alexandr Miškin a pracuje pro ruskou vojenskou rozvědku GRU jako lékař. 

Druhým agentem, který se na otravě zřejmě podílel, je podle skupiny Bellingcat a britského deníku The Daily Telegraph plukovník GRU ověnčený řadou medailí Anatolij Čepiga. Veřejnosti byl předtím známý jako Ruslan Boširov. Čepiga podle listu bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině a je držitelem nejvyššího ruského vyznamenání.

Moskva jakoukoli roli v případu odmítá. Podle skupiny Bellingcat se ale ruské úřady v posledních dvou měsících snaží o vymazání všech veřejných zmínek o Čepigovi, Miškinovi a Sergejevovi.

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 25 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...