Carles Puigdemont

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu dorazil do Barcelony, kde krátce promluvil k několika tisícům svých příznivců, poté podle místních médií zmizel. Očekávalo se, že se zúčastní schůze regionálního parlamentu, který má jednat o novém premiérovi Katalánska. Začalo se ale bez něj. Katalánským policistům se expremiéra nepodařilo zadržet, pátrání po něm ukončili před druhou hodinou odpoledne.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Volby do regionálního parlamentu v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná strana však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, získala ve 135členném parlamentu 42 křesel.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Ve Španělsku několikátým dnem pokračují demonstrace. Protestující se vyslovují proti snaze úřadujícího levicového premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu s katalánskými separatisty. Výměnou jim nabízí možnou amnestii. Jen v Madridu si protesty během noci na středu vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, šest osob pak podle deníku El Mundo úřady zadržely.

Z nepřítele číslo jedna se náhle stal možným vládním spojencem. Carles Puigdemont skoro před šesti lety podepsal jako šéf katalánské vlády prohlášení o katalánské nezávislosti, hrozilo mu až 30 let za mřížemi za vzpouru. Utekl do Bruselu, kam za ním v pondělí přijela španělská ministryně práce, aby pro vládu v Madridu získala podporu jeho sedmi poslanců. Pokud se socialisté s katalánskými separatisty nedohodnou, čekají nejspíš Španělsko další předčasné volby.

Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Důležitá proto bude role malých regionálních stran. Podle deníku El País a dalších španělských médií však bude nutné vyhlásit nové volby.

Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Do ulic v Katalánsku i na Sardinii vyšly stovky lidí, jež žádaly jeho propuštění, ke kterému později také došlo. Soud mu dovolil cestovat i mimo území Itálie do prvního stání plánovaného na 4. října.

Všech devět katalánských separatistů, kterým španělská vláda udělila v úterý milost, je na svobodě. Nejvyšší tribunál je před dvěma roky odsoudil za uspořádání nelegálního referenda o nezávislosti a za neplatné vyhlášení samostatnosti regionu. Nejvyšší trest si vyslechl Oriol Junqueras. Předák katalánské krajní levice si měl za mřížemi odsedět až 13 let.

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Španělský soud zprostil obvinění bývalého šéfa katalánské policie Josepa Lluíse Trapera, který byl obžalovaný ze vzpoury kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Hrozilo mu až deset let vězení. O verdiktu informoval deník La Vanguardia. Podle něj soud neshledal důkazy pro to, že by Trapero podporoval tehdejší separatistickou vládu.

Belgický soud v pátek odmítl vydat do Španělska bývalého ministra kultury katalánské regionální vlády Lluíse Puige. Toho španělský nejvyšší soud viní ze zpronevěry veřejných peněz, čehož se měl stejně jako jeho kolegové z bývalé regionální vlády dopustit v souvislosti s konáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. O verdiktu soudu informoval deník El Periódico, belgická prokuratura podle něj zvažuje proti tomuto rozhodnutí odvolání.

Uprostřed napjaté atmosféry začalo v Madridu první kolo rozhovorů o budoucnosti země. Nejhlubší politickou krizi od smrti diktátora Francisca Franca odstartovalo před třemi lety protiústavní referendum o nezávislosti Katalánska. Několik politiků skončilo ve vězení, při příliš tvrdých zásazích policie utrpěly zranění stovky lidí. Teď se vše vrátilo k jednacímu stolu mezi separatisty a vládou.

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.

Německá prokuratura hodlá znovu požádat tamní soud o vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska kvůli obvinění ze vzpoury, kterému ve své domovské zemi čelí. Soud již dříve jeho vydání kvůli obvinění ze vzpoury odmítl, nyní ale státní zastupitelství obdrželo z Madridu nové důkazy, na jejichž základě se domnívá, že by to možné bylo. Žádost prokuratury, aby byl Puigdemont vzat znovu do vazby, soud ale v úterý zamítl.

Bývalý šéf katalánské regionální vlády Carles Puigdemont žádá, aby se do sporu o budoucnost a nezávislost Katalánska zapojili mezinárodní zprostředkovatelé. Puigdemont je nyní v Německu, kde na svobodě čeká na rozhodnutí tamní justice, zda ho vydá do Španělska v souvislosti s konáním loňského nepovoleného referenda o nezávislosti Katalánska.