Na Sardinii zadrželi katalánského expremiéra Puigdemonta, soud jej později pustil na svobodu

Nahrávám video
Události: Na Sardinii zadrželi Puigdemonta
Zdroj: ČT24

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Do ulic v Katalánsku i na Sardinii vyšly stovky lidí, jež žádaly jeho propuštění, ke kterému později také došlo. Soud mu dovolil cestovat i mimo území Itálie do prvního stání plánovaného na 4. října.

Puigdemont odcestoval ve čtvrtek na Sardinii, aby se zúčastnil folklorního festivalu a jednal s tamními politiky. Ostrov totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. „Když přistál na letišti v Algheru, zadržela ho policie,“ uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář. 

V pátek odpoledne však Puigdemont vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017.

„Všechno je v pořádku,“ řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. „Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat,“ dodal.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Puigdemont trvale žije v Belgii, která ho odmítla vydat do Španělska. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Za uspořádání referenda v roce 2017 byli odsouzeni i další členové tehdejší katalánské vlády, a to k mnoha letům vězení. Letos v červnu španělská vláda schválila milost uvězněným katalánským politikům, kteří tak byli propuštěni na svobodu.

Milost se ale nevztahuje na Puigdemonta ani další obviněné politiky, kteří před soudem uprchli do zahraničí.

Zatčení způsobí komplikace pro vládu

Není to přitom poprvé, co byl Puigdemont od útěku do Belgie zatčen, napsal list El País a připomněl rok 2018, kdy politika zatkla německá policie. Tamní soud ho na základě zatykače kvůli vzpouře do Španělska nevydal.

Referendum v roce 2017 vyvolalo nejhlubší politickou krizi ve Španělsku za poslední desetiletí – katalánský parlament vyhlásil nezávislost a Madrid následně zavedl přímou vládu nad regionem, připomněl v pátek server BBC News. Současné zatčení Puigdemonta je pro španělskou vládu nepříjemné – levicová koalice v Madridu právě zahájila rozhovory s katalánskou vládou ve snaze zklidnit napětí a najít dlouhodobé řešení krize, poznamenal korespondent britské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice v Madridu.

Podle agentury Reuters přišlo navíc v době, kdy centrální vláda zahajuje jednání o rozpočtu na příští rok a potřebuje pro něj podporu katalánského kabinetu. Puigdemontovo zatčení pravděpodobně vyvolá emoce mezi jeho zastánci a potenciálně zkomplikuje snahu o hovory mezi Madridem a katalánskou vládou, píše Reuters.

Do ulic už vyšly stovky lidí ve Španělsku i v Itálii, kteří proti zadržení politika protestovali. Policie v hlavním městě Katalánska Barceloně uzavřela některé ulice poté, co se několik stovek protestujících shromáždilo před italským konzulátem, kde mávali separatistickými vlajkami a žádali propuštění Puigdemonta, popsal Reuters. „Svobodu, svobodu,“ provolávali demonstranti před soudem v Sassari na Sardínii a někteří přitom třímali transparenty, na kterých vyjadřovali podporu Kataláncům. Sardinie má silné historické kulturní vazby na Katalánsko a také vlastní hnutí za nezávislost na Itálii, poznamenala agentura AP.

Reakce

Zadržení Puigdemonta na Sardinii vyvolalo vlnu reakcí u španělských politiků – v táboře stran podporujících nezávislost Katalánska, ale také u jeho oponentů. Zatímco představitelé hnutí za nezávislost zatčení odsuzují a označují ho za další příklad „represí“, jeho političtí protivníci podle španělských médií vesměs žádají, aby byl vydán do vlasti a souzen. Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že se katalánský politik musí „podrobit spravedlnosti.“

Předseda vlády zároveň podle listu El País uvedl, že vláda vždy respektovala soudní řízení ve Španělsku i dalších evropských zemích. Kabinet podle serveru BBC News už dříve v prohlášení sdělil, že katalánský politik by se měl „podrobit justici jako každý jiný občan“. „Zatčení (Carlese) Puigdemonta odpovídá probíhajícímu soudnímu řízení, jež se vztahuje na každého občana EU, který se musí zodpovídat před soudem,“ sdělil kabinet.

Jsem s vámi, reagoval na adresu Puigdemonta šéf současné katalánské vlády Pere Aragonès na Twitteru, kde také odsoudil zadržení a dodal, že „soudní represe musí přestat“. „Amnestie je jediná cesta vpřed. Sebeurčení je jediné řešení,“ poznamenal politik, jenž nahradil Puigdemonta na pozici katalánského lídra a je považován za umírněnějšího zastánce katalánské nezávislosti.

Podle serveru ABC Aragonès přerušil svůj páteční program, aby se mohl plně věnovat otázce Puigdemontova zadržení. Později Aragonès prohlásil, že odcestuje na Sardinii, aby tam svého politického kolegu podpořil. Vyzval rovněž k okamžitému propuštění zadrženého politika a zrušení zatykače. Zatčení Puigdemonta podle něj nepomáhá vyřešit politický konflikt v Katalánsku ani vytvořit důvěru ve španělskou vládu, napsala agentura Reuters

Zadržení politika odsoudil rovněž někdejší Puigdemontův vicepremiér Oriol Junqueras, jenž vede stranu Republikánská levice Katalánska (ERC). Také on v této souvislosti vyzval k amnestii, sebeurčení a nezávislosti Katalánska a Puigdemontovi vyjádřil „veškerou podporu“.

Představitel strany Společně pro Katalánsko (JxC) Jordi Sànchez podle listu El País uvedl, že se zadrženým politikem po jeho zatčení hovořil. „Je klidný a přesvědčený, že španělská justice opět podvedla evropské soudy, když nechala aktivovat evropské zatykače, které aktivovány být neměly,“ sdělil.

Šéf konzervativní Lidové strany Pablo Casado naopak zprávy o zatčení Puigdemonta přivítal. „Za svůj puč proti ústavní zákonnosti musí být ve Španělsku souzen,“ napsal na Twitteru.

Poslankyně Inés Arrimadasová ze strany Ciudadanos, která vystupuje tvrdě proti separatismu, označila zatčení za „dobrou zprávu pro demokraty“ a dodala, že doufá, že se bude „zodpovídat španělskému soudnímu systému“.

Ignacio Garriga, lídr strany Vox v Katalánsku, prohlásil, že Puigdemont musí být „okamžitě vydán Španělsku, aby se zodpovídal ze všech zločinů spáchaných na celém španělském národě“.

Španělská vláda podle serveru BBC News v prohlášení uvedla, že katalánský politik by se měl „podrobit justici jako každý jiný občan“. „Zatčení (Carlese) Puigdemonta odpovídá probíhajícímu soudnímu řízení, jež se vztahuje na každého občana EU, který se musí zodpovídat před soudem,“ sdělil kabinet.

Nahrávám video
Stovky lidí v Barceloně protestují proti zadržení Puigdemonta
Zdroj: EBU

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...