Na Sardinii zadrželi katalánského expremiéra Puigdemonta, soud jej později pustil na svobodu

3 minuty
Události: Na Sardinii zadrželi Puigdemonta
Zdroj: ČT24

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Do ulic v Katalánsku i na Sardinii vyšly stovky lidí, jež žádaly jeho propuštění, ke kterému později také došlo. Soud mu dovolil cestovat i mimo území Itálie do prvního stání plánovaného na 4. října.

Puigdemont odcestoval ve čtvrtek na Sardinii, aby se zúčastnil folklorního festivalu a jednal s tamními politiky. Ostrov totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. „Když přistál na letišti v Algheru, zadržela ho policie,“ uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář. 

V pátek odpoledne však Puigdemont vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017.

„Všechno je v pořádku,“ řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. „Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat,“ dodal.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Puigdemont trvale žije v Belgii, která ho odmítla vydat do Španělska. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Za uspořádání referenda v roce 2017 byli odsouzeni i další členové tehdejší katalánské vlády, a to k mnoha letům vězení. Letos v červnu španělská vláda schválila milost uvězněným katalánským politikům, kteří tak byli propuštěni na svobodu.

Milost se ale nevztahuje na Puigdemonta ani další obviněné politiky, kteří před soudem uprchli do zahraničí.

Zatčení způsobí komplikace pro vládu

Není to přitom poprvé, co byl Puigdemont od útěku do Belgie zatčen, napsal list El País a připomněl rok 2018, kdy politika zatkla německá policie. Tamní soud ho na základě zatykače kvůli vzpouře do Španělska nevydal.

Referendum v roce 2017 vyvolalo nejhlubší politickou krizi ve Španělsku za poslední desetiletí – katalánský parlament vyhlásil nezávislost a Madrid následně zavedl přímou vládu nad regionem, připomněl v pátek server BBC News. Současné zatčení Puigdemonta je pro španělskou vládu nepříjemné – levicová koalice v Madridu právě zahájila rozhovory s katalánskou vládou ve snaze zklidnit napětí a najít dlouhodobé řešení krize, poznamenal korespondent britské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice v Madridu.

Podle agentury Reuters přišlo navíc v době, kdy centrální vláda zahajuje jednání o rozpočtu na příští rok a potřebuje pro něj podporu katalánského kabinetu. Puigdemontovo zatčení pravděpodobně vyvolá emoce mezi jeho zastánci a potenciálně zkomplikuje snahu o hovory mezi Madridem a katalánskou vládou, píše Reuters.

Do ulic už vyšly stovky lidí ve Španělsku i v Itálii, kteří proti zadržení politika protestovali. Policie v hlavním městě Katalánska Barceloně uzavřela některé ulice poté, co se několik stovek protestujících shromáždilo před italským konzulátem, kde mávali separatistickými vlajkami a žádali propuštění Puigdemonta, popsal Reuters. „Svobodu, svobodu,“ provolávali demonstranti před soudem v Sassari na Sardínii a někteří přitom třímali transparenty, na kterých vyjadřovali podporu Kataláncům. Sardinie má silné historické kulturní vazby na Katalánsko a také vlastní hnutí za nezávislost na Itálii, poznamenala agentura AP.

Reakce

Zadržení Puigdemonta na Sardinii vyvolalo vlnu reakcí u španělských politiků – v táboře stran podporujících nezávislost Katalánska, ale také u jeho oponentů. Zatímco představitelé hnutí za nezávislost zatčení odsuzují a označují ho za další příklad „represí“, jeho političtí protivníci podle španělských médií vesměs žádají, aby byl vydán do vlasti a souzen. Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že se katalánský politik musí „podrobit spravedlnosti.“

Předseda vlády zároveň podle listu El País uvedl, že vláda vždy respektovala soudní řízení ve Španělsku i dalších evropských zemích. Kabinet podle serveru BBC News už dříve v prohlášení sdělil, že katalánský politik by se měl „podrobit justici jako každý jiný občan“. „Zatčení (Carlese) Puigdemonta odpovídá probíhajícímu soudnímu řízení, jež se vztahuje na každého občana EU, který se musí zodpovídat před soudem,“ sdělil kabinet.

Jsem s vámi, reagoval na adresu Puigdemonta šéf současné katalánské vlády Pere Aragonès na Twitteru, kde také odsoudil zadržení a dodal, že „soudní represe musí přestat“. „Amnestie je jediná cesta vpřed. Sebeurčení je jediné řešení,“ poznamenal politik, jenž nahradil Puigdemonta na pozici katalánského lídra a je považován za umírněnějšího zastánce katalánské nezávislosti.

Podle serveru ABC Aragonès přerušil svůj páteční program, aby se mohl plně věnovat otázce Puigdemontova zadržení. Později Aragonès prohlásil, že odcestuje na Sardinii, aby tam svého politického kolegu podpořil. Vyzval rovněž k okamžitému propuštění zadrženého politika a zrušení zatykače. Zatčení Puigdemonta podle něj nepomáhá vyřešit politický konflikt v Katalánsku ani vytvořit důvěru ve španělskou vládu, napsala agentura Reuters

Zadržení politika odsoudil rovněž někdejší Puigdemontův vicepremiér Oriol Junqueras, jenž vede stranu Republikánská levice Katalánska (ERC). Také on v této souvislosti vyzval k amnestii, sebeurčení a nezávislosti Katalánska a Puigdemontovi vyjádřil „veškerou podporu“.

Představitel strany Společně pro Katalánsko (JxC) Jordi Sànchez podle listu El País uvedl, že se zadrženým politikem po jeho zatčení hovořil. „Je klidný a přesvědčený, že španělská justice opět podvedla evropské soudy, když nechala aktivovat evropské zatykače, které aktivovány být neměly,“ sdělil.

Šéf konzervativní Lidové strany Pablo Casado naopak zprávy o zatčení Puigdemonta přivítal. „Za svůj puč proti ústavní zákonnosti musí být ve Španělsku souzen,“ napsal na Twitteru.

Poslankyně Inés Arrimadasová ze strany Ciudadanos, která vystupuje tvrdě proti separatismu, označila zatčení za „dobrou zprávu pro demokraty“ a dodala, že doufá, že se bude „zodpovídat španělskému soudnímu systému“.

Ignacio Garriga, lídr strany Vox v Katalánsku, prohlásil, že Puigdemont musí být „okamžitě vydán Španělsku, aby se zodpovídal ze všech zločinů spáchaných na celém španělském národě“.

Španělská vláda podle serveru BBC News v prohlášení uvedla, že katalánský politik by se měl „podrobit justici jako každý jiný občan“. „Zatčení (Carlese) Puigdemonta odpovídá probíhajícímu soudnímu řízení, jež se vztahuje na každého občana EU, který se musí zodpovídat před soudem,“ sdělil kabinet.

1 minuta
Stovky lidí v Barceloně protestují proti zadržení Puigdemonta
Zdroj: EBU

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 3 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 5 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 6 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...