Vydání

Paraguayská policie zadržela hledaného českého exposlance Petra Wolfa. Do zahraniční uprchl téměř před dvanácti lety. Wolf byl odsouzený k šesti letům vězení za dotační podvod. Do vězení ale nenastoupil. Policie teď bude řešit možnosti jeho převozu do vlasti. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Česko sice nemá s Paraguayí uzavřenou smlouvu o vydávání, lze o něj nicméně žádat na základě takzvaného ujištění o vzájemnosti.

Okresní soud v Chomutově uvalil vazbu na aktivistu Pavla Zítka, kterého si policisté převzali od slovenských kolegů. Podezřelý je z šíření poplašné zprávy. Česká policie po Zítkovi letos v dubnu vyhlásila pátrání. Před tím se nedostavil k soudu. Později byl zadržen na Slovensku. Policie na síti X uvedla, že muže převáží do Vazební věznice Litoměřice. Hlavní líčení u Okresního soudu v Chomutově je nařízené na 30. srpna.

Ústavní soud se zastal tuniského občana, jenž byl ve vlasti odsouzen na doživotí za drogovou trestnou činnost. Případným vydáním do Tuniska se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Zohlední tentokrát i rozhodnutí německých soudů, které Tunisanova bratra ve stejné kauze nevydaly, a také judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Indický občan Nikhil Gupta u amerického soudu odmítl obvinění z plánování nájemné vraždy poté, co jej do Spojených států vydala Česká republika. Obžalovaný byl před rokem zadržen v Praze. České ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že Gupta byl do USA vydán v pátek.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v pondělí zaznamenal další dílčí úspěch v mnohaleté snaze zabránit svému vydání z Velké Británie do USA, kde je stíhán za zveřejnění tajných dokumentů. Londýnský vrchní soud mu povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž se verdiktem může 13 let trvající právní bitva protáhnout nejméně o další řadu měsíců.

Česko zatím nevydá do Spojených států indického občana Nikhila Guptu viněného za oceánem ze spiknutí s cílem vraždit. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí o vydání do doby, než rozhodne o mužově stížnosti. Ta směřuje vůči usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost Guptova vydání, a Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potvrdil.

Česko vydalo gruzínského občana Polada Omarova do Spojených států. V USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Muže ráno na Letišti Václava Havla v Praze převzala americká eskorta, sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů. Za jeho vydání poděkoval české vládě americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Ruský hacker Jevgenij Nikulin, kterého Česko vydalo na jaře 2018 do Spojených států, byl koncem letošního února propuštěn z vězení, uvádí web iROZHLAS.cz a Český rozhlas - Radiožurnál. Louisianskou věznici Oakdale opustil necelý rok před uplynutím soudem vyměřeného trestu v délce sedmi let a čtyř měsíců, do kterého mu byl započítaný i předchozí pobyt ve vazbě od jeho zatčení v říjnu 2016. Federální soud ani vězeňský úřad podle rozhlasu nevědí, kam Nikulin z vězení zamířil. Nikulina uznal americký soud vinným z toho, že ukradl data z více než 117 milionů internetových účtů.

Před americkým soudem stane syn narkobarona známého jako El Chapo. Mexiko vydalo Ovidia Guzmána Lópeze do Spojených států, které ho viní z obchodování s drogami. O jeho vydání informoval americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Spekuluje se o návratu obávaného zločince Radovana Krejčíře do Česka. Podle bývalého detektiva protikorupční policie Karla Tichého, který na případu Krejčíře pracoval, je jeho přesun pravděpodobný. To by přineslo řadu problémů pro ty, kteří se kauzami kolem zločince zabývali, a to i problém existenční, uvedl Tichý. On sám byl na Krejčířově seznamu osob k likvidaci. Na případu by se navíc muselo pracovat opět od začátku, což bude složité, protože zločinec má například stále moc zastrašovat svědky, upozornil bývalý detektiv, který byl hostem Interview ČT24.

Jeden z šéfů ruské mafie Polad Omarov, kterého v lednu zatkla česká policie, měl plánovat vraždu íránské disidentky Masíh Alínežádové. Vyplývá to ze žaloby Spojených států, které žádají o jeho vydání. Alínežádová dostala už v minulosti od Američanů politický azyl. Čeští žalobci teď chystají podklady pro vydávací proces.

Americké ministerstvo zahraničí souhlasí s vydáním bývalého peruánského prezidenta Alejandra Toleda do Peru, uvedlo nejvyšší státní zastupitelství této jihoamerické země. Toledo ve vlasti čelí obvinění z úplatkářství.

Při rozhodování o přípustnosti vydání Rusů k trestnímu stíhání do vlasti musí české soudy vždy důkladně zvážit dopady invaze na Ukrajinu, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ani po vypuknutí války a vyloučení Ruska z Rady Evropy však není vydávání Rusů absolutně vyloučené, plyne z úterního nálezu.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Pražský vrchní soud nepřipustil vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu, své rozhodnutí zdůvodnil válečnou situací. Podle soudců by tam muži hrozilo reálné riziko porušení mužových lidských práv, oznámil ve čtvrtek mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Ukrajina žádala Frančettiho vydání v souvislosti s jeho údajným podílem na ruské anexi Krymu. Česko nyní kvůli tomuto skutku muže stíhá samo.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňoval způsob, jakým byl letos vydán Poslaneckou sněmovnou ke stíhání. U Nejvyššího soudu ale neuspěl, uvedly ve čtvrtek Seznam Zprávy. Babiš u Nejvyššího soudu podle serveru namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co následně napsal do obžaloby státní zástupce Jaroslav Šaroch. Chtěl tak dosáhnout vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud jeho návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu Rusa Jevgenije Nikulina, který se domáhá 1,25 milionu korun za své vydání do USA ke stíhání za hackerské útoky. Rozsudek není pravomocný. Nikulin žádá náhradu nemajetkové újmy za rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který podle soudu rozhodl o vydání předčasně. Rus byl v USA v roce 2020 odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Pražský městský soud v úterý nevyhověl návrhu vydat bývalého vězeňského dozorce Jevgenije Sergejeva k trestnímu stíhání do Ruska. Rozhodl, že vydání muže je nepřípustné. Čtyřicetiletý Sergejev je v Rusku viněn z krádeže, údajně navrtával potrubí a kradl ropu. Podle jeho advokáta Leonida Kušnarenka je však obvinění vykonstruované a účelové. Sergejev byl podle právníka spolupracovníkem opozičního politika Alexeje Navalného, odmítal se také podílet na mučení vězňů.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek dopoledne jednala o žádosti o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Návrh po přibližně třech hodinách poslanci schválili, Babišovo stíhání tak může pokračovat. Následně zákonodárci rovněž podpořili žádost o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze městské karty Opencard. Odpoledne pak měli poslanci na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli mimořádné schůzi kabinetu byla sněmovna večer přerušena do pátku.

Vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu je přípustné. V pátek o tom rozhodl pražský městský soud. Rozhodnutí není pravomocné, Rus proti němu podal stížnost k vrchnímu soudu. Konečné slovo ohledně extradice bude mít český ministr spravedlnosti. Ukrajina Frančettiho viní z činnosti v nelegálním ozbrojeném útvaru v souvislosti s ruskou vojenskou okupací a následnou anexí Krymu. Obviněný muž i ruské úřady jsou proti jeho vydání.