Poslanecká sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru zřejmě nevydá premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor nedoporučil plénu ani vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí SPD. Stanovisko výboru ovšem pro poslance, kteří by o soudní žádosti mohli rozhodovat 5. března, není závazné.
Výsledky jednání výboru se s ohledem na postoje koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů očekávaly. Z vyjádření poslanců vyplynulo, že pro vydání dvojice vládních lídrů k stíhání byli jen opoziční zástupci. Člen výboru Pavel Růžička (ANO) při příchodu na schůzku komentoval, že bude hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Jeho kolega Karel Dvořák (STAN) zase uvedl, že důvody pro nevydání obou politiků podle něj neexistují a členové by si neměli hrát na soudce.
Redaktor ČT Ondřej Pražák sdělil, že na jednání výboru šli opoziční členové s tím, že chtějí slyšet argumenty, proč koaliční poslanci hodlají hlasovat pro nevydání. Babiš ani Okamura se jednání výboru neúčastnili.
Válková po jednání řekla, že hlasování bylo tajné a členové u sebe po dobu jednání neměli mobilní telefony. Konkrétní výsledky ale uvést nechtěla. Sdělila, že v případě Babiše hlasovala proti doporučení k vydání, protože po prostudování spisu má pocit, že došlo k mnoha procesním pochybením a nemá důvěru v to, „že se s tím soudy vypořádají tak, jak by to bylo v souladu s trestním právem“. „Myslím, že Andrej Babiš, pokud by nebyl v politice, nestál by před trestním soudem,“ míní.
K Okamurově kauze Válková řekla, že u politických projevů se musí omezovat svoboda projevu obezřetně. Soudní moc by podle ní neměla poslancům určovat hranice, které mají právě díky institutu imunity.
Místopředseda výboru Michal Zuna (TOP 09) sdělil, že hlasoval pro souhlas s vydáním obou politiků a proti tomu, aby hlasování v rámci výboru bylo tajné. Doporučení nevydat Babiše a Okamuru označil za „nešťastné“. „Myslím si, že to určitě vychýlení rovnosti před zákonem v podobě poslanecké imunity není ideální,“ uvedl. Zuna se nedomnívá, že Čapí hnízdo je zpolitizovaná kauza. V Okamurově kauze jde podle něho o hledání hranice, kde je svoboda slova ještě v souladu se zákonem i vzhledem k tomu, že politická kultura hrubne.
„Mrzí mě (...) úplné nepochopení role mandátového a imunitního výboru. My nejsme žádným odborným tribunálem, který by měl rozhodovat o vině a trestu, přistupovat k trestním spisům, do kterých jsme měli možnost nahlížet, jako k nějaké právní analýze a na základě toho se rozhodovat, jestli politika vydáme k trestnímu stíhání. Role mandátového a imunitního výboru (...) je čistě jako ochranný orgán,“ zdůraznila členka výboru Kateřina Stojanová (Piráti), která prý v obou případech hlasovala pro doporučení k vydání. Verdikty výboru jdou podle ní proti principu rovnosti před zákonem.
Pro doporučení k vydání Babiše a Okamury hlasovali i Karel Haas a Štěpán Slovák (oba ODS). „Je to postoj, který jsem včera avizoval za celou stranu a takto bude určitě hlasovat i náš poslanecký klub na mimořádné schůzi k této problematice,“ sdělil Haas. Podle Slováka rozhodnutí výboru ukazuje, že ne všichni jsou si před zákonem rovni. „A s tím já souhlasit nemohu,“ zdůraznil a dodal, že výbor nevnímá jako orgán, který má nahrazovat moc soudní.
„Rozhodnutí nebylo vůbec překvapivé, což mě mrzí. Doufal jsem, že debata, kterou jsme vedli, povede k tomu, že zástupci vládní koalice změní svůj názor. Můžu oznámit, že za STAN jsme hlasovali pro vydání Andreje Babiše i Tomia Okamury,“ řekl Dvořák, podle něhož mandátový a imunitní výbor není zvláštní soudní instancí, která by měla zkoumat vinu a nevinu poslanců. „Argumenty, které tady padají, o nějakých nestandardních průbězích trestních řízení, považují za liché,“ dodal. Důvody k tomu, aby sněmovna Babiše a Okamuru nevydala, nezaznamenal. Když vládní poslanci za oběma politiky stojí, říkají, že nevěří nezávislosti a nestrannosti rozhodování justice, soudí.
Podle Okamury se výbor „přiklonil k demokracii a svobodě slova“. „V demokracii má být svoboda názoru a my jako SPD nebudeme nikdy hlasovat pro kriminalizaci, vyšetřování, stíhání, odsuzování a souzení lidí za politické názory,“ prohlásil a kritizoval bývalou vládu Petra Fialy (ODS). Šéf SPD také sdělil, že před hlasováním nikoho neovlivňoval a každý člen výboru hlasoval podle svého vědomí a svědomí. Dodal, že si za plakátem, který mu přivodil trestní stíhání, stojí.
Babiš odpoledne v SMS zprávě pro Českou televizi uvedl, že své stíhání dál vnímá jako politicky motivované. Členové výboru se podle něj rozhodli ho nevydat, protože si prostudovali spis. Večer během návštěvy Krajské nemocnice Liberec dodal, že výsledek očekával. „Protože každý, kdo si přečte ten spis, tak by rozhodl stejně. Takže doufám, že i potom si to někdy přečtou špičky justice, které kritizuji, když říkám, že je to politický proces, protože je to politický proces,“ tvrdí premiér, podle něhož v jeho případě není justice nezávislá.
Jednání výboru bylo odloženo kvůli sněmovní schůzi k nedůvěře vládě
Mandátový a imunitní výbor již o doporučení k žádostem o vydání Babiše a Okamury jednal 20. ledna. Tehdy nicméně oba body přerušil. Předsedkyně výboru Válková posléze sdělila, že výbor přijal tři usnesení, z čehož dvě se týkala přerušení bodu jednání. Podle třetího měl výbor 3. února projednat zpravodajské zprávy k oběma případům. „Tam by už mělo padnout rozhodnutí, jestli doporučíme vydat, nebo doporučíme nevydat plénu sněmovny,“ upřesnila tehdy Válková.
Situace se nicméně změnila. Poslanci se totiž v úterý 3. února sešli na schůzi k vyslovení nedůvěry vládě, kterou se rozhodla svolat opozice kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla a schůze výboru tak byla odložena o dva týdny na 17. února.
O soudních žádostech by mohla Poslanecká sněmovna hlasovat na mimořádné schůzi, která by se měla uskutečnit 5. března. Podle Okamury jde o předběžnou dohodu. Řekl, že koalice nyní sbírá podpisy pod žádost o svolání schůze, a až je obdrží, pak vše vyhodnotí. Koalice ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře 108 hlasů a očekává se, že Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá.
Kořeny stíhání Babiše sahají hluboko do minulosti
V kauze, v níž je Babiš stíhán, jde o padesátimilionovou dotaci na Farmu Čapí hnízdo. Šéf ANO měl na přelomu let 2007 a 2008 podle žalobce společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvést z Agrofertu, aby zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Samotnou žádost měla podat současná europoslankyně ANO Jana Nagyová (dříve Mayerová). Ona i Babiš nicméně vinu dlouhodobě odmítají.
O tom, že policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo, informoval poprvé server Aktuálně.cz v prosinci 2015, Babiš byl pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU obviněn v říjnu 2017. Vyplacením dotace podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun. Nástupnická firma v roce 2018 spornou dotaci vrátila.
Městské státní zastupitelství v Praze v září 2019 vyšetřování případu zastavilo. Šéf pražských žalobců Martin Erazím tehdy mimo jiné sdělil, že Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku.
Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale v prosinci 2019 usnesení o zastavení trestního stíhání v případě Babiše a Nagyové (tehdy Mayerové) zrušil. Podle něj totiž bylo v jejich případě nezákonné a předčasné. Skončilo naopak stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese, tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a bývalého člena orgánů farmy Josefa Nenadála. V únoru 2020 pak skončilo i stíhání syna šéfa ANO Andreje Babiše mladšího, který byl stíhán samostatně.
Trestnímu stíhání tak nakonec čelí jen Babiš a Nagyová. Soudní líčení v kauze, kterou policie vyšetřovala od roku 2015 a v níž státní zástupce podal obžalobu v březnu 2022, začalo v září 2022. Pražský městský soud pak 9. ledna 2023 zprostil expremiéra i Nagyovou obžaloby. Státní zástupce Jaroslav Šaroch se ovšem proti rozhodnutí v dubnu 2023 odvolal a v září téhož roku Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a případ vrátil městskému soudu.
V polovině února 2024 však trestní senát městského soudu znovu dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Podezření policie podle něj sice bylo oprávněné, důkazy, které byly nepřímé a mohly nasvědčovat protiprávnímu jednání, ale netvořily ucelený řetězec, který by vyvrátil obhajobu obžalovaných. Jejich vina tak podle verdiktu nebyla prokázána bez veškerých pochybností.
Šaroch, který pro oba obžalované navrhoval podmíněné a peněžité tresty, vloni v dubnu opět podal proti osvobozujícímu rozsudku odvolání, které vloni v květnu znovu začal projednávat Vrchní soud v Praze.
Odvolací senát v červnu rozsudek, kterým nižší soud loni v únoru osvobodil Babiše a Nagyovou, zrušil. V rozhodnutí navíc zavázal městský soud, který se bude muset kauzou znovu zabývat, k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými. Po verdiktu Babiš uvedl, že je rozhodnutí „naprosto absurdní, scestné a účelové“. Je prý přesvědčen, že jde o politický proces.
Sněmovna už Babiše třikrát vydala
Případ pokračuje již čtvrté volební období. Poslanecká sněmovna už Babiše ke stíhání vydala třikrát. Poprvé to bylo v září 2017, kdy sněmovna vydala Babiše i Faltýnka. V říjnu ovšem proběhly sněmovní volby, v nichž oba získali mandát, a tím i poslaneckou imunitu. Policie tak musela do dolní komory zaslat novou žádost o vydání Babiše a Faltýnka a sněmovna oba muže 19. ledna 2018 opět vydala.
V říjnu 2021 se konaly další sněmovní volby, v nichž Babiš znovu získal poslanecký mandát a imunitu a vyšetřování tak muselo být znovu přerušeno. Nová sněmovna pak šéfa ANO k trestnímu stíhání znovu vydala 3. března 2022. Šaroch poté Babiše a Nagyovou 21. března obžaloval. Soudní líčení začalo 12. září.
Soudy ovšem definitivně stále nerozhodly a po sněmovních volbách vloni v říjnu Babiš znovu získal poslanecký mandát a imunitu. Soud tak musel dolní komoru o jeho vydání k trestnímu stíhání požádat znovu.
Válková letos v lednu poukázala na skutečnost, že kauza trvá již přes deset let, což je podle ní nestandardně dlouho. „To trestní řízení, respektive ta fáze prošetřování začala v roce 2016 – je to deset let (server Aktuálně.cz informoval o tom, že policie prověřuje okolnosti dotace na konci roku 2015 pozn. red.), tato trestní kauza trvá deset let,“ zdůraznila s tím, že podle jejího názoru došlo k průtahům ze strany justice kvůli profesním pochybením.
S tím, že kauza trvá „neúměrně dlouho“ tehdy souhlasil i poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Upozornil však, že takových případů je v české justici více a týkají se i občanů, kteří nedisponují imunitou jako poslanci. Samotnou délku trvání kauzy tedy nevidí jako důvod k nevydání k trestnímu stíhání.
Délku kauzy v červnu kritizoval například také Okamura. „To, že ani po deseti letech soudy neumí rozhodnout tak či onak, je ostuda našeho soudního systému a myslím, že by se ulevilo i všem aktérům,“ sdělil tehdy. Politický analytik Lukáš Jelínek zase vloni v červnu poznamenal, že je pro pověst spravedlnosti v tuzemsku i obžalované „velmi špatné, že se celá věc tak dlouho natahuje“.
Stíhání Okamury souvisí s billboardy
Trestní stíhání předsedy SPD Okamury souvisí s billboardovou kampaní hnutí z roku 2024, kdy před krajskými a senátními volbami společně se stranami Trikolora a PRO na billboardech zobrazovalo obsah, který měl podle policie rasistický či xenofobní podtext. Na jednom z nich, jenž mířil proti migračnímu paktu Evropské unie, byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.
V reakci na kampaň podal na SPD a osoby zodpovědné za kampaň trestní oznámení někdejší ministr spravedlnosti a současný poslanec Pospíšil. Na šéfa SPD, hnutí samotné a také strany Trikolora a PRO a jejich marketéry podali trestní oznámení také organizace Romea či středočeský koordinátor pro menšiny Cyril Koky. Reagovali tak na další z plakátů, který zobrazoval dva romské chlapce kouřící cigaretu.
Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie pak 7. ledna loňského roku požádali Poslaneckou sněmovnu o Okamurovo vydání k trestnímu stíhání kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Šéf SPD v reakci prohlásil, že jde o snahu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) kriminalizovat opozici za názory. Později dodal, že jde o snahu tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) krýt kauzy Starostů pro případ, že by se hnutí SPD po volbách dostalo do vlády.
Poslanci poté 12. února Okamuru ke stíhání vydali a rozhodli tak o tom, že policie proti němu bude moci za dvojici kontroverzních plakátů vést trestní řízení. Šéf SPD nicméně opakovaně odmítal, aby hnutí bylo spojováno s rasismem či xenofobií a kampaň označil za „alegorii“. „Za tento pravdivý plakát mi hrozí tři roky vězení,“ řekl v den, kdy ho sněmovna vydala.
Obžaloba pro Okamuru navrhla podmíněný a peněžitý trest
Přibližně o týden později policie zahájila trestní stíhání proti Okamurovi i hnutí. Na začátku března podal předseda SPD proti zahájení stíhání stížnost. Server Novinky.cz nicméně 22. května přinesl informaci, že Okamurovo stíhání pokračuje, jelikož státní zástupce stížnost označil jako nedůvodnou.
Vyšetřování policie ukončila na začátku července. O necelý měsíc později web Seznam Zprávy napsal, že policie navrhla Okamuru i SPD jako právnickou osobu obžalovat. Okamura řekl, že počátkem května ho policie k věci vyslýchala, přičemž svůj výslech označil za „nástup totality“.
Státní zástupce na Okamuru a SPD podal obžalobu za podněcování k nenávisti vloni v srpnu. Obžaloba pro předsedu hnutí navrhla podmíněný a peněžitý trest, pro SPD pak rovněž peněžitý trest. Podobně jako Babiš, tak i Okamura ovšem uspěl ve volbách do dolní komory a obhájil poslanecký mandát, na základě čehož se mu v plném rozsahu obnovila poslanecká imunita, a zákonodárci tak o jeho vydání budou muset hlasovat znovu.
Zmíněný trestný čin spáchá ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. V základní sazbě za něj lze uložit maximálně dvouleté odnětí svobody. Sazba se ale zvyšuje, pokud se pachatel činu dopustí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“.
Volební kampaní SPD z roku 2024 se zabývaly i soudy. Advokátka Pavla Krejčí a další lidé, které zastupovala, se u soudů v různých krajích domáhali toho, aby ochránily čestnost kampaně a zakázaly plakáty využívat. Krajské soudy návrhům nevyhověly. Nezasáhl ani Ústavní soud, nenašel k tomu procesní cestu.
Ministerstvo vnitra hnutí SPD několikrát zařadilo do svých zpráv o extremismu, proti čemuž se hnutí soudně brání a podalo hned několik žalob. Zatím jediný pravomocný rozsudek padl vloni v říjnu, kdy městský soud rozhodl, že ministerstvo porušilo práva hnutí zařazením do zprávy za druhé pololetí roku 2020. Obvodní soud rozhodl také o tom, že práva hnutí byla porušena i zařazením do zprávy za rok 2022. Městský soud ovšem původní rozsudek vloni v listopadu zrušil a případ se tak vrátil zpět k obvodnímu soudu. Ve dvou dalších případech obvodní soud žalobu zamítl, odvolací soud ale v těchto případech ještě bude věc projednávat.
