Sněmovní mandátový a imunitní výbor by měl v úterý rozhodnout o doporučeních Poslanecké sněmovně k žádostem o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Babiš stojí před soudem kvůli dotaci na areál Čapí hnízdo. Okamura čelí stíhání v souvislosti s případem předloňských plakátů SPD před senátními a krajskými volbami.
Mandátový a imunitní výbor již o doporučení k žádostem o vydání Babiše a Okamury jednal 20. ledna. Tehdy nicméně oba body přerušil. Předsedkyně výboru Helena Válková (ANO) posléze sdělila, že výbor přijal tři usnesení, z čehož dvě se týkala přerušení bodu jednání. Podle třetího měl výbor 3. února projednat zpravodajské zprávy k oběma případům. „Tam by už mělo padnout rozhodnutí, jestli doporučíme vydat, nebo doporučíme nevydat plénu sněmovny,“ upřesnila tehdy Válková.
Situace se nicméně změnila. Poslanci se totiž v úterý 3. února sešli na schůzi k vyslovení nedůvěry vládě, kterou se rozhodla svolat opozice kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla a schůze výboru tak byla odložena o dva týdny na 17. února.
O soudních žádostech bude Poslanecká sněmovna hlasovat patrně v první polovině března. Koalice ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře 108 hlasů a očekává se, že Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá.
Kořeny stíhání Babiše sahají hluboko do minulosti
V kauze, v níž je Babiš stíhán, jde o padesátimilionovou dotaci na Farmu Čapí hnízdo. Šéf ANO měl na přelomu let 2007 a 2008 podle žalobce společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvést z Agrofertu, aby zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Samotnou žádost měla podat současná europoslankyně ANO Jana Nagyová (dříve Mayerová). Ona i Babiš nicméně vinu dlouhodobě odmítají.
O tom, že policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo, informoval poprvé server Aktuálně.cz v prosinci 2015, Babiš byl pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU obviněn v říjnu 2017. Vyplacením dotace podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun. Nástupnická firma v roce 2018 spornou dotaci vrátila.
Městské státní zastupitelství v Praze v září 2019 vyšetřování případu zastavilo. Šéf pražských žalobců Martin Erazím tehdy mimo jiné sdělil, že Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku.
Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale v prosinci 2019 usnesení o zastavení trestního stíhání v případě Babiše a Nagyové (tehdy Mayerové) zrušil. Podle něj totiž bylo v jejich případě nezákonné a předčasné. Skončilo naopak stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese, tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a bývalého člena orgánů farmy Josefa Nenadála. V únoru 2020 pak skončilo i stíhání syna šéfa ANO Andreje Babiše mladšího, který byl stíhán samostatně.
Trestnímu stíhání tak nakonec čelí jen Babiš a Nagyová. Soudní líčení v kauze, kterou policie vyšetřovala od roku 2015 a v níž státní zástupce podal obžalobu v březnu 2022, začalo v září 2022. Pražský městský soud pak 9. ledna 2023 zprostil expremiéra i Nagyovou obžaloby. Státní zástupce Jaroslav Šaroch se ovšem proti rozhodnutí v dubnu 2023 odvolal a v září téhož roku Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a případ vrátil městskému soudu.
V polovině února 2024 však trestní senát městského soudu znovu dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Podezření policie podle něj sice bylo oprávněné, důkazy, které byly nepřímé a mohly nasvědčovat protiprávnímu jednání, ale netvořily ucelený řetězec, který by vyvrátil obhajobu obžalovaných. Jejich vina tak podle verdiktu nebyla prokázána bez veškerých pochybností.
Šaroch, který pro oba obžalované navrhoval podmíněné a peněžité tresty, vloni v dubnu opět podal proti osvobozujícímu rozsudku odvolání, které vloni v květnu znovu začal projednávat Vrchní soud v Praze.
Odvolací senát v červnu rozsudek, kterým nižší soud loni v únoru osvobodil Babiše a Nagyovou, zrušil. V rozhodnutí navíc zavázal městský soud, který se bude muset kauzou znovu zabývat, k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými. Po verdiktu Babiš uvedl, že je rozhodnutí „naprosto absurdní, scestné a účelové“. Je prý přesvědčen, že jde o politický proces.
Sněmovna už Babiše třikrát vydala
Případ pokračuje již čtvrté volební období. Poslanecká sněmovna už Babiše ke stíhání vydala třikrát. Poprvé to bylo v září 2017, kdy sněmovna vydala Babiše i Faltýnka. V říjnu ovšem proběhly sněmovní volby, v nichž oba získali mandát, a tím i poslaneckou imunitu. Policie tak musela do dolní komory zaslat novou žádost o vydání Babiše a Faltýnka a sněmovna oba muže 19. ledna 2018 opět vydala.
V říjnu 2021 se konaly další sněmovní volby, v nichž Babiš znovu získal poslanecký mandát a imunitu a vyšetřování tak muselo být znovu přerušeno. Nová sněmovna pak šéfa ANO k trestnímu stíhání znovu vydala 3. března 2022. Šaroch poté Babiše a Nagyovou 21. března obžaloval. Soudní líčení začalo 12. září.
Soudy ovšem definitivně stále nerozhodly a po sněmovních volbách vloni v říjnu Babiš znovu získal poslanecký mandát a imunitu. Soud tak musel dolní komoru o jeho vydání k trestnímu stíhání požádat znovu.
Válková letos v lednu poukázala na skutečnost, že kauza trvá již přes deset let, což je podle ní nestandardně dlouho. „To trestní řízení, respektive ta fáze prošetřování začala v roce 2016 – je to deset let (server Aktuálně.cz informoval o tom, že policie prověřuje okolnosti dotace na konci roku 2015 pozn. red.), tato trestní kauza trvá deset let,“ zdůraznila s tím, že podle jejího názoru došlo k průtahům ze strany justice kvůli profesním pochybením.
S tím, že kauza trvá „neúměrně dlouho“ tehdy souhlasil i poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Upozornil však, že takových případů je v české justici více a týkají se i občanů, kteří nedisponují imunitou jako poslanci. Samotnou délku trvání kauzy tedy nevidí jako důvod k nevydání k trestnímu stíhání.
Délku kauzy v červnu kritizoval například také Okamura. „To, že ani po deseti letech soudy neumí rozhodnout tak či onak, je ostuda našeho soudního systému a myslím, že by se ulevilo i všem aktérům,“ sdělil tehdy. Politický analytik Lukáš Jelínek zase vloni v červnu poznamenal, že je pro pověst spravedlnosti v tuzemsku i obžalované „velmi špatné, že se celá věc tak dlouho natahuje“.
Stíhání Okamury souvisí s billboardy
Trestní stíhání předsedy SPD Okamury souvisí s billboardovou kampaní hnutí z roku 2024, kdy před krajskými a senátními volbami společně se stranami Trikolora a PRO na billboardech zobrazovalo obsah, který měl podle policie rasistický či xenofobní podtext. Na jednom z nich, jenž mířil proti migračnímu paktu Evropské unie, byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.
V reakci na kampaň podal na SPD a osoby zodpovědné za kampaň trestní oznámení někdejší ministr spravedlnosti a současný poslanec Pospíšil. Na šéfa SPD, hnutí samotné a také strany Trikolora a PRO a jejich marketéry podali trestní oznámení také organizace Romea či středočeský koordinátor pro menšiny Cyril Koky. Reagovali tak na další z plakátů, který zobrazoval dva romské chlapce kouřící cigaretu.
Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie pak 7. ledna loňského roku požádali Poslaneckou sněmovnu o Okamurovo vydání k trestnímu stíhání kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Šéf SPD v reakci prohlásil, že jde o snahu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) kriminalizovat opozici za názory. Později dodal, že jde o snahu tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) krýt kauzy Starostů pro případ, že by se hnutí SPD po volbách dostalo do vlády.
Poslanci poté 12. února Okamuru ke stíhání vydali a rozhodli tak o tom, že policie proti němu bude moci za dvojici kontroverzních plakátů vést trestní řízení. Šéf SPD nicméně opakovaně odmítal, aby hnutí bylo spojováno s rasismem či xenofobií a kampaň označil za „alegorii“. „Za tento pravdivý plakát mi hrozí tři roky vězení,“ řekl v den, kdy ho sněmovna vydala.
Obžaloba pro Okamuru navrhla podmíněný a peněžitý trest
Přibližně o týden později policie zahájila trestní stíhání proti Okamurovi i hnutí. Na začátku března podal předseda SPD proti zahájení stíhání stížnost. Server Novinky.cz nicméně 22. května přinesl informaci, že Okamurovo stíhání pokračuje, jelikož státní zástupce stížnost označil jako nedůvodnou.
Vyšetřování policie ukončila na začátku července. O necelý měsíc později web Seznam Zprávy napsal, že policie navrhla Okamuru i SPD jako právnickou osobu obžalovat. Okamura řekl, že počátkem května ho policie k věci vyslýchala, přičemž svůj výslech označil za „nástup totality“.
Státní zástupce na Okamuru a SPD podal obžalobu za podněcování k nenávisti vloni v srpnu. Obžaloba pro předsedu hnutí navrhla podmíněný a peněžitý trest, pro SPD pak rovněž peněžitý trest. Podobně jako Babiš, tak i Okamura ovšem uspěl ve volbách do dolní komory a obhájil poslanecký mandát, na základě čehož se mu v plném rozsahu obnovila poslanecká imunita, a zákonodárci tak o jeho vydání budou muset hlasovat znovu.
Zmíněný trestný čin spáchá ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. V základní sazbě za něj lze uložit maximálně dvouleté odnětí svobody. Sazba se ale zvyšuje, pokud se pachatel činu dopustí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“.
Volební kampaní SPD z roku 2024 se zabývaly i soudy. Advokátka Pavla Krejčí a další lidé, které zastupovala, se u soudů v různých krajích domáhali toho, aby ochránily čestnost kampaně a zakázaly plakáty využívat. Krajské soudy návrhům nevyhověly. Nezasáhl ani Ústavní soud, nenašel k tomu procesní cestu.
Ministerstvo vnitra hnutí SPD několikrát zařadilo do svých zpráv o extremismu, proti čemuž se hnutí soudně brání a podalo hned několik žalob. Zatím jediný pravomocný rozsudek padl vloni v říjnu, kdy městský soud rozhodl, že ministerstvo porušilo práva hnutí zařazením do zprávy za druhé pololetí roku 2020. Obvodní soud rozhodl také o tom, že práva hnutí byla porušena i zařazením do zprávy za rok 2022. Městský soud ovšem původní rozsudek vloni v listopadu zrušil a případ se tak vrátil zpět k obvodnímu soudu. Ve dvou dalších případech obvodní soud žalobu zamítl, odvolací soud ale v těchto případech ještě bude věc projednávat.
