Státní zástupce podal obžalobu na poslance Tomia Okamuru a jeho hnutí SPD za podněcování k nenávisti, informoval šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Kauza souvisí s loňskými předvolebními plakáty tohoto subjektu. Obžaloba pro Okamuru navrhla podmíněný a peněžitý trest, pro SPD pak rovněž peněžitý trest. Okamura kauzu už dříve označil za zmanipulovanou a nyní se vyjádřil, že jde o pokračující snahu vládní koalice kriminalizovat jeho i SPD.
„Podstatou dovozování trestní odpovědnosti za uvedený přečin je prezentování dvou plakátů v rámci předvolební kampaně do zastupitelstev krajů a senátních voleb konaných v roce 2024, jejichž obsah vzbuzoval či posiloval negativní emoce nenávistného charakteru vůči migrantům negroidní rasy a romskému etniku na území České republiky,“ uvedl Lelek. Obžalobu bude řešit Obvodní soud pro Prahu 1.
Na jednom z kontroverzních plakátů SPD byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a „Stop Migračnímu paktu EU“. Na dalším plakátu dva romští chlapci kouřili cigaretu, přičemž v doprovodném textu stálo „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj' na háku...“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“.
Okamura už dříve řekl, že za kauzou podle něj stojí premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), kteří se snaží ovlivnit letošní podzimní volby do sněmovny a zůstat tak u moci. „Pokračuje snaha vládní koalice kriminalizovat SPD a mne za vyjádření názorů proti nelegální migraci a zabránit SPD účasti ve volbách,“ sdělil ve čtvrtek.
Za závažné procesní pochybení pak považuje fakt, že hnutí SPD jako takové prostřednictvím jeho zmocněnce nikdo nevyslechl. „Obžaloba nám ani nebyla doručena. Překvapuje nás, že z policie či státního zastupitelství unikají informace, o kterých ani nevíme,“ dodal Okamura.
Hranice svobody projevu
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala uvedl, že dozorový státní zástupce přihlédl k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který se už v minulosti věnoval otázkám hranic svobody projevu v souvislosti s vystupováním politicky aktivních subjektů. „Z relevantní judikatury vyplynulo, že svoboda projevu spojená s prezentací i politicky aktivních subjektů nekryje projevy nenávistného charakteru namířené proti rasovým, etnickým či náboženským skupinám,“ vysvětlil.
„Při posuzování otázky, zda má být obžaloba podána, se státní zástupce s ohledem na svou nezávislost řídí pouze poznatky, které vyplynou z provedeného dokazování v přípravném řízení, a platnou právní úpravou. Státní zástupce nemůže při svém rozhodování posuzovat jiné otázky či přihlížet k jiným požadavkům nebo veřejným výrokům,“ doplnil Cimbala.
Zmíněný trestný čin spáchá ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. V základní sazbě za něj lze uložit maximálně dvouleté odnětí svobody. Sazba se ale zvyšuje, pokud se pachatel činu dopustí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“.
