Evropské dotace

Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová potvrdila, že její úřad dostal dopis Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Úřad nyní pracuje na odpovědi, ministryně však nechtěla předjímat, co v ní bude napsané. Podle jejího osobního názoru ale premiér Babiš splnil vše, co bylo potřeba. Podle Babiše samotného se věcí v Evropské unii zabývají v reakci na oznámení z Česka.

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.

Poslanecká sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru zřejmě nevydá premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor nedoporučil plénu ani vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí SPD. Stanovisko výboru ovšem pro poslance, kteří by o soudní žádosti mohli rozhodovat 5. března, není závazné.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Opuštěné průmyslové zóny a chátrající domy, tedy takzvané brownfieldy, se ve větších městech i mnoha menších obcích stávají vyhledávaným prostorem pro nové projekty, které mohou výrazně proměnit samotný charakter lokality. Ve velkých městech o ně soupeří developeři, v menších obcích pomáhají projekty nastartovat evropské dotace. Na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu.

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.

Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu jsou na návštěvě Slovenska, kde posuzují využívání evropských fondů. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) obvinil opozici ze snahy škodit Slovensku „trestnou výpravou z Bruselu“. Europoslance zajímají i podezřelé soukromé „haciendy“, do nichž mohly putovat evropské dotace. Slovensku s Maďarskem pohrozil také německý kancléř Friedrich Merz, což premiér Robert Fico (Smer) označil za nepřijatelné.

Nové onkologické centrum v Motole, jeden z největších projektů nemocnice, má podle nového ředitele Petra Poloučka devítiměsíční zpoždění. Práce se snaží urychlit, dodržení termínu je klíčové pro získání evropské dotace. Právě i v souvislosti s touto zakázkou policie v únoru obvinila osmnáct lidí včetně bývalého šéfa nemocnice Miloslava Ludvíka.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Radnice v Plumlově na Prostějovsku plánuje už letos zahájit opravu fasády severní strany tamního zámku, který je národní kulturní památkou. Práce na stěně směřující do nádvoří si vyžádají více než sto milionů korun. Část nákladů pokryje dotace ve výši 57 milionů z evropských fondů. Radnice současně 1. března vypíše i veřejnou sbírku a o příspěvek požádala i Olomoucký kraj. Několik milionů poskytne ze svého rozpočtu, řekla starostka Gabriela Jančíková (KDU-ČSL). Podle ní by oprava severní fasády mohla být dokončena za tři až čtyři roky.

Sedm a půl miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizace nebo čistíren nabízí letos v novém operačním programu ministerstvo životního prostředí (MŽP). První čtyři výzvy spustilo v pondělí, obce tak už mohou posílat žádosti. Bez připojení na veřejný vodovod jsou v Česku podle resortu zhruba čtyři procenta obyvatel a skoro každá sedmá domácnost nemá kanalizaci.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Evropská komise varovala, že by mohla pozastavit vyplácení dotací, pokud Česko nezlepší kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. S odvoláním na dopis, který Komise minulý týden poslala ministerstvům průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje, o tom informuje web iRozhlas.cz. Předmětem sporů mezi Českem a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí oznámilo, že svolá jednání, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Státní zástupce by chtěl poslat libereckého hejtmana Martina Půtu (SLK) na celé volební období a ještě rok navíc do vězení. Požadavkem na pětiletý trest hejtmana obžalovaného v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Maří Magdalény v krajském městě překvapil. Domnívá se, že soudní řízení spěje k tomu, že nebude odsouzen.

Senátní komise k posouzení unijních auditů týkajících se premiéra Andreje Babiše (ANO) vyzvala ministerstva financí, zemědělství a pro místní rozvoj, aby jí předložila návrhy těchto materiálů. O totéž požádala také české zastoupení při Evropské komisi v Bruselu. Předseda komise Zdeněk Nytra (ODS) souběžně odmítl dřívější ministerskou námitku, že dokumenty s ohledem na jejich neveřejný charakter Valdštejnskému paláci nemůže poskytnout.

Zlínská pobočka brněnského krajského zastupitelství podala obžalobu na deset osob kvůli neoprávněnému čerpání evropských dotací. Podle žalobců způsobily škodu za desítky milionů korun, hrozí jim až 12 let vězení.  Všichni jsou stíhaní na svobodě. Případ souvisí s Regionálním operačním programem (ROP) Střední Morava.

Z rozpočtu Evropské unie získalo Česko za prvních šest měsíců letošního roku 33 miliard korun a poslalo do něj 22 a půl miliardy. Země je tak 10 miliard v plusu. Jenže to je míň než v minulých letech. I kvůli horšímu čerpání evropských dotací.

Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Týká se to nejen dotace pro Čapí hnízdo, ale i dalších čtyř desítek projektů v několika regionech i v resortu životního prostředí.

Česko má v období do roku 2020 od Evropské unie k dispozici přes 612 miliard korun. Zatímco o některé operační programy je velký zájem, jiné vypisují úřady i několikrát nebo peníze přesouvají jinam – příkladem jsou dotace na vysokorychlostní internet. Česko se sice v rychlosti čerpání eurodotací zlepšilo, přesto v EU stále patří k pomalejším zemím. Nová vláda chce získávání dotací urychlit, v lednu rozhodne o konkrétním postupu.

Česká republika může z fondů Evropské unie získat mezi roky 2014 a 2020 až 648 miliard korun. Na počátku letoška bylo z této částky čerpáno, tedy už navázáno na uzavřené smlouvy s příjemci čerpání pouhých 18 procent. V průběhu roku ale narostl objem na necelý trojnásobek.