V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.
NKÚ: V Česku je málo center duševního zdraví, chybí i personál
Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví. „Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových,“ konstatoval NKÚ.
Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť sta center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo center devětadvacet. Podle NKÚ není vznik sítě stovky zařízení, která by pokryla celé území Česka, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví chybí stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. Ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky. Například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů.
„Ministerstvo zdravotnictví bere zprávu NKÚ na vědomí. Nutno dodat, že kontrolovaný časový úsek se týká období 2019 až 2022, tedy převážně minulé vlády. Otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob. Zmínil, že pro letošní rok bylo vypsáno padesát rezidenčních míst pro podporu vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti duševního zdraví.
Problémy s financováním i dostupností
Ani šest let po vzniku prvních center ale není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. Podle ministerstva zdravotnictví se ale financování významně posunulo. „Od roku 2025 budou výkony poskytované v centrech součástí seznamu zdravotních výkonů a budou hrazeny hodnotou bodu dle úhradové vyhlášky. Skončila tedy pilotní fáze a služby center budou standardní součástí úhradových mechanismů stejně jako ostatní zdravotní služby,“ avizoval resort. Významná podpora péče o duševní zdraví pokračuje podle ministerstva i nadále z fondů EU.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se závěry NKÚ nesouhlasí. „Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019 až 2022. Od té doby došlo k zásadním posunům,“ sdělil mluvčí resortu Jakub Augusta. Připomněl, že pro rok 2023 na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví ministerstvo vyjednalo ze státního rozpočtu půl miliardy korun, stejná částka byla i letos a pro příští rok bude celková suma na financování sociálních služeb navýšena. Právě na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví je určeno 725 milionů. „Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy v posledních letech zajistilo dostatek financí na celou škálu služeb v oblasti péče o duševní zdraví, a to i na další období. Za dostupnost sociálních služeb na svém území pak zodpovídají jednotlivé kraje,“ podotkl Augusta.
Zájem o služby center přitom podle NKÚ roste, což potvrzuje stoupající počet klientů. Zatímco v roce 2018, tedy v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v tuzemsku 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6257. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 předloni. „Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v Česku stále přibývá,“ uzavřel NKÚ.
To, že by lidé se závažným duševním onemocněním měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách, je jednou z trvalých vládních priorit. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat právě i centra duševního zdraví.
Duševní potíže zaměstnanců vedou k vysokým nákladům
Duševní potíže zaměstnanců stojí přitom podle vědců ekonomiku Evropské unie ročně zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval v tiskové zprávě mluvčí Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na desátého října, tedy na čtvrtek.
Podle dat výzkumníků šedesát procent světové populace pracuje a až patnáct procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. „Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v EU stresem, depresí a úzkostí dvacet sedm procent pracovníků,“ zmínil klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví NÚDZ Tomáš Jelínek. Psychické zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.
Podle ředitele NÚDZ Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v práci, avšak zaměstnavatelé v Česku i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě nebo velké míře vyhoření v nejvyšším managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají.
„To se často děje pod vlivem ‘wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících mentální zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy,“ dodal Winkler.
Národní ústav duševního zdraví spustil několik projektů
Problému se věnuje například web opatruj.se, provozovaný právě Národním ústavem duševního zdraví. Kromě testů zde návštěvníci najdou i tipy, jak se zbavit stresu z práce. „Důležité přitom je dělat takovou, která je pro člověka smysluplná a naplňující. Taková práce člověka více baví a je motivován k lepším výsledkům. Zásadní je také atmosféra. Kolegové, mezi něž takříkajíc zapadnete, inspirativní vedení a soulad vašich hodnot s těmi, jež propaguje společnost, pro niž pracujete,“ doplnil Jelínek.
Ústav letos chystá spuštění projektu HARMONY, na němž se podílí konsorcium institucí z osmi evropských států. Má zlepšit znalosti a dovednosti v prevenci a podpoře mentálního zdraví na pracovištích. „Tomu má pomoci spolupráce mezi vysokými školami, poskytovateli odborného vzdělávání a kvalifikací, výzkumnými institucemi, odborníky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytovateli služeb a dalšími aktéry na trhu práce,“ vysvětlil Jelínek. Projekt se zaměřuje na podporu malých a středních podniků, vzniknout má i nástroj využívající umělou inteligenci, který má pomoci s prevencí vypuknutí duševních problémů nebo s jejich zhoršením.
Od loňského roku je v NÚDZ spuštěný projekt Prevence a podpora duševního zdraví dospělé populace v ČR. Jeho cílem je poskytnout organizacím návod, jak mapovat situaci v oblasti mentálního zdraví, wellbeingu a spokojenosti zaměstnanců a nabídnout jim možná řešení v prevenci stresu, vyhoření a při poskytování první pomoci při projevech nejběžnějších duševních potíží, jako jsou deprese, úzkosti, ale i nadužívání alkoholu. „Nedílnou součástí takových programů je i vzdělávání vedoucích pracovníků pro zlepšení jejich postojů v oblasti otevřené komunikace a destigmatizace tématu duševního zdraví na pracovišti,“ konstatovala koordinátorka odborných aktivit ústavu Slavomíra Pukanová.
