Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že se více zaměří na psychiatrii. Podpoří vzdělávání lékařů i vznik akutních lůžek, a to zejména pro děti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujistil, že dál vychází z reformy duševního zdraví, jak byla nastavená předchozími vládami. Podle místopředsedy Národní rady pro duševní zdraví Tomáše Kašpárka ale její naplnění komplikuje nedostatek personálu. To chce resort změnit.
Válek věří, že vyřeší nedostatek psychiatrů. Léčba duševních nemocí bude podle něj čím dál významnější
Podle ministra zdravotnictví Válka je potřeba připravit pro psychiatrii dlouhodobou strategii kvůli stoupajícímu množství pacientů. „Význam všech oborů týkajících se léčení těchto onemocnění bude narůstat. Mozek bude v dalším století naprostou prioritou. Je potřeba si uvědomit, že počet těchto pacientů exponenciálně narůstá,“ řekl.
Reforma, která začala již v minulosti, má podle ministerstva své limity spočívající hlavně v nedostatku personálu, nejcitelnější je to v psychiatrii pro děti a dorost. Válek věří, že se mu to podaří změnit prostřednictvím dodatečných peněz nasměrovaných do vzdělávání psychiatrů. „Pro rok 2023 se zvedla částka určená pro hrazení nákladů na zajištění této formy vzdělávání u dětských a dorostových psychiatrů z 35 tisíc na 55 tisíc měsíčně. Zájem o rezidenční místa převyšoval počet vypsaných míst. Vedle toho se také zvýšila částka dotace pro základní psychiatrický kmen, a to z 10 tisíc na 35 tisíc na měsíc,“ shrnul.
Ministr ovšem podotkl, že nikoli jeho úřad, ale zdravotní pojišťovny rozhodnou o tom, zda půjde do psychiatrie větší podíl peněz z veřejného zdravotního pojištění. Problém v minulosti podle něho byl ve financování sociální složky péče center duševního zdraví. V současné době jedná s resortem práce a sociálních věcí o změně, dosud je hrazená z dotací krajům.
Přesun pacientů do komunitní péče
Podle Kašpárka z Národní rady pro duševní zdraví je nyní v první řadě potřeba dokončit koncepci pro komplexní síť péče o člověka v krizi a také dokončit národní koncepci ochranného léčení. Za nezbytné považuje také „zvýšení dostupnosti odborníků s psychoterapeutickým vzděláním“.
Pokračovat se bude i ve směru nastaveném reformou, kterou připravily již minulé vlády. „Cílem není zrušení nemocnic, ale změnit systém tak, aby pacient dostával péči tak, jak ji potřebuje,“ uvedla předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Simona Papežová. Podle metodických dokumentů reformy je zásadní přesun pacientů do komunitní péče, který by snižování počtu lůžek v psychiatrických nemocnicích a tím i zlepšení jejich prostředí umožnil.
Podle údajů z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky o psychiatrické péči bylo v Česku v roce 2021 zhruba 7100 psychiatrických lůžek. O deset let dříve jich bylo o 1500 víc. Zároveň se podle údajů ministerstva za poslední dekádu změnilo 626 dlouhodobých lůžek na akutní. Ministerstvo upozornilo také na provedené modernizace a výstavbu nových akutních psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích a úpravy ve financování oboru.
Péči o psychiatrické pacienty zajišťují centra duševního zdraví, kterých je ale jen třetina původně plánovaného počtu. Mělo jich být sto, je jich třicet. Podle Kašpárka narážejí na nedostatek odborného personálu.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
