Jan Červenka

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouštějí další studii, shánějí pro ni dobrovolníky. Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky, podle výsledků u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Teď se zaměří na účinky po opakované dávce, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Obezita zřejmě urychluje stárnutí mozku a zhoršuje průběh psychických nemocí, ukázala mezinárodní studie vědců, do které se zapojil i český Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Například obézní pacienti s bipolární poruchou nebo schizofrenií mají častěji závažnější průběh duševního onemocnění, větší riziko sebevraždy a horší odpověď na psychiatrickou medikaci.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Čeští vědci se při hledání příčin duševních onemocnění zaměřují na geny a vliv vnějšího prostředí. Odborníci z univerzitních psychiatrických klinik v Hradci Králové a Olomouci například zkoumají psychotické poruchy, poruchy nálady a úzkostné poruchy, v Národním ústavu duševního zdraví zase zkoumají vztahy mezi střevní mikrobiotou (střevními mikroorganismy) a mozkovými funkcemi. Poznatky mají v budoucnu přispět k efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí, řekl mluvčí Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jan Červenka.

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.