Sezonní deprese je spíš mýtus, ukázal výzkum českých vědců

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Nová studie vycházející z údajů o více než jednom milionu hospitalizací sice potvrdila, že obecně na jaře a na podzim přibývá hospitalizací pacientů s depresí, neprokázala však, že by se tyto hospitalizace opakovaly u konkrétních jednotlivců. Informoval o tom mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci poprvé na základě matematického modelování testovali, jestli odbornou a ještě více laickou veřejností obecně přijímaná diagnostická kategorie deprese se sezonním průběhem skutečně existuje.

Obecně to platí, konkrétně ne

„Z naší studie vyplývá, že sezonnost je spíše obecný faktor, který zvyšuje riziko hospitalizací napříč pacienty, ale striktně sezonní průběh deprese u jednotlivých pacientů není častější, než bychom očekávali náhodou,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu Tomáš Hájek.

Výzkumníci zkoumali anonymizovaná data z národního registru hospitalizovaných pacientů za období let 1994 až 2013. Porovnávali tak údaje o více než milionu hospitalizací. „Zajímalo nás, jestli i v těchto datech uvidíme ten dříve popisovaný nárůst hospitalizací pro depresi na podzim a na jaře a pro mánii v létě. Kromě toho jsme ale zjišťovali, zda tento sezonní nárůst je způsoben konkrétními jedinci, kteří mají vždy hospitalizace ve stejném ročním období – trpí tedy depresí se sezonním průběhem,“ dodal Eduard Bakštein z NUDZ.

Data z registru opravdu ukázala, že hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim a pro mánii v létě. Vědci také v registru nalezli určité procento „sezonních“ pacientů, kteří byli hospitalizováni opakovaně ve stejném ročním období. Toto procento však bylo srovnatelné s počtem pacientů, u nichž byl fakt, že právě v daném období deprese propukla, vysvětlitelný pouhou náhodou. Navíc procento těchto sezonních pacientů bylo příliš malé na to, aby vysvětlilo nárůsty počtu hospitalizací v jednotlivých ročních obdobích.

Na základě výsledků studie se mohou psychiatrická zařízení připravit na zvýšenou potřebu péče pro určité diagnózy v určitých ročních obdobích, ale podle sezony nelze příliš plánovat léčbu konkrétních pacientů.

Na studii, která byla publikována v prestižním odborném mezinárodním žurnálu Bipolar disorders, se podíleli též vědci z kanadské Dalhousieovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 9 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 16 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 17 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 19 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...