Sezonní deprese je spíš mýtus, ukázal výzkum českých vědců

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Nová studie vycházející z údajů o více než jednom milionu hospitalizací sice potvrdila, že obecně na jaře a na podzim přibývá hospitalizací pacientů s depresí, neprokázala však, že by se tyto hospitalizace opakovaly u konkrétních jednotlivců. Informoval o tom mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci poprvé na základě matematického modelování testovali, jestli odbornou a ještě více laickou veřejností obecně přijímaná diagnostická kategorie deprese se sezonním průběhem skutečně existuje.

Obecně to platí, konkrétně ne

„Z naší studie vyplývá, že sezonnost je spíše obecný faktor, který zvyšuje riziko hospitalizací napříč pacienty, ale striktně sezonní průběh deprese u jednotlivých pacientů není častější, než bychom očekávali náhodou,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu Tomáš Hájek.

Výzkumníci zkoumali anonymizovaná data z národního registru hospitalizovaných pacientů za období let 1994 až 2013. Porovnávali tak údaje o více než milionu hospitalizací. „Zajímalo nás, jestli i v těchto datech uvidíme ten dříve popisovaný nárůst hospitalizací pro depresi na podzim a na jaře a pro mánii v létě. Kromě toho jsme ale zjišťovali, zda tento sezonní nárůst je způsoben konkrétními jedinci, kteří mají vždy hospitalizace ve stejném ročním období – trpí tedy depresí se sezonním průběhem,“ dodal Eduard Bakštein z NUDZ.

Data z registru opravdu ukázala, že hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim a pro mánii v létě. Vědci také v registru nalezli určité procento „sezonních“ pacientů, kteří byli hospitalizováni opakovaně ve stejném ročním období. Toto procento však bylo srovnatelné s počtem pacientů, u nichž byl fakt, že právě v daném období deprese propukla, vysvětlitelný pouhou náhodou. Navíc procento těchto sezonních pacientů bylo příliš malé na to, aby vysvětlilo nárůsty počtu hospitalizací v jednotlivých ročních obdobích.

Na základě výsledků studie se mohou psychiatrická zařízení připravit na zvýšenou potřebu péče pro určité diagnózy v určitých ročních obdobích, ale podle sezony nelze příliš plánovat léčbu konkrétních pacientů.

Na studii, která byla publikována v prestižním odborném mezinárodním žurnálu Bipolar disorders, se podíleli též vědci z kanadské Dalhousieovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled