Sezonní deprese je spíš mýtus, ukázal výzkum českých vědců

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Nová studie vycházející z údajů o více než jednom milionu hospitalizací sice potvrdila, že obecně na jaře a na podzim přibývá hospitalizací pacientů s depresí, neprokázala však, že by se tyto hospitalizace opakovaly u konkrétních jednotlivců. Informoval o tom mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci poprvé na základě matematického modelování testovali, jestli odbornou a ještě více laickou veřejností obecně přijímaná diagnostická kategorie deprese se sezonním průběhem skutečně existuje.

Obecně to platí, konkrétně ne

„Z naší studie vyplývá, že sezonnost je spíše obecný faktor, který zvyšuje riziko hospitalizací napříč pacienty, ale striktně sezonní průběh deprese u jednotlivých pacientů není častější, než bychom očekávali náhodou,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu Tomáš Hájek.

Výzkumníci zkoumali anonymizovaná data z národního registru hospitalizovaných pacientů za období let 1994 až 2013. Porovnávali tak údaje o více než milionu hospitalizací. „Zajímalo nás, jestli i v těchto datech uvidíme ten dříve popisovaný nárůst hospitalizací pro depresi na podzim a na jaře a pro mánii v létě. Kromě toho jsme ale zjišťovali, zda tento sezonní nárůst je způsoben konkrétními jedinci, kteří mají vždy hospitalizace ve stejném ročním období – trpí tedy depresí se sezonním průběhem,“ dodal Eduard Bakštein z NUDZ.

Data z registru opravdu ukázala, že hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim a pro mánii v létě. Vědci také v registru nalezli určité procento „sezonních“ pacientů, kteří byli hospitalizováni opakovaně ve stejném ročním období. Toto procento však bylo srovnatelné s počtem pacientů, u nichž byl fakt, že právě v daném období deprese propukla, vysvětlitelný pouhou náhodou. Navíc procento těchto sezonních pacientů bylo příliš malé na to, aby vysvětlilo nárůsty počtu hospitalizací v jednotlivých ročních obdobích.

Na základě výsledků studie se mohou psychiatrická zařízení připravit na zvýšenou potřebu péče pro určité diagnózy v určitých ročních obdobích, ale podle sezony nelze příliš plánovat léčbu konkrétních pacientů.

Na studii, která byla publikována v prestižním odborném mezinárodním žurnálu Bipolar disorders, se podíleli též vědci z kanadské Dalhousieovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...