Sezonní deprese je spíš mýtus, ukázal výzkum českých vědců

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Nová studie vycházející z údajů o více než jednom milionu hospitalizací sice potvrdila, že obecně na jaře a na podzim přibývá hospitalizací pacientů s depresí, neprokázala však, že by se tyto hospitalizace opakovaly u konkrétních jednotlivců. Informoval o tom mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci poprvé na základě matematického modelování testovali, jestli odbornou a ještě více laickou veřejností obecně přijímaná diagnostická kategorie deprese se sezonním průběhem skutečně existuje.

Obecně to platí, konkrétně ne

„Z naší studie vyplývá, že sezonnost je spíše obecný faktor, který zvyšuje riziko hospitalizací napříč pacienty, ale striktně sezonní průběh deprese u jednotlivých pacientů není častější, než bychom očekávali náhodou,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu Tomáš Hájek.

Výzkumníci zkoumali anonymizovaná data z národního registru hospitalizovaných pacientů za období let 1994 až 2013. Porovnávali tak údaje o více než milionu hospitalizací. „Zajímalo nás, jestli i v těchto datech uvidíme ten dříve popisovaný nárůst hospitalizací pro depresi na podzim a na jaře a pro mánii v létě. Kromě toho jsme ale zjišťovali, zda tento sezonní nárůst je způsoben konkrétními jedinci, kteří mají vždy hospitalizace ve stejném ročním období – trpí tedy depresí se sezonním průběhem,“ dodal Eduard Bakštein z NUDZ.

Data z registru opravdu ukázala, že hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim a pro mánii v létě. Vědci také v registru nalezli určité procento „sezonních“ pacientů, kteří byli hospitalizováni opakovaně ve stejném ročním období. Toto procento však bylo srovnatelné s počtem pacientů, u nichž byl fakt, že právě v daném období deprese propukla, vysvětlitelný pouhou náhodou. Navíc procento těchto sezonních pacientů bylo příliš malé na to, aby vysvětlilo nárůsty počtu hospitalizací v jednotlivých ročních obdobích.

Na základě výsledků studie se mohou psychiatrická zařízení připravit na zvýšenou potřebu péče pro určité diagnózy v určitých ročních obdobích, ale podle sezony nelze příliš plánovat léčbu konkrétních pacientů.

Na studii, která byla publikována v prestižním odborném mezinárodním žurnálu Bipolar disorders, se podíleli též vědci z kanadské Dalhousieovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 24 mminutami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 22 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...