Sezonní deprese je spíš mýtus, ukázal výzkum českých vědců

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Nová studie vycházející z údajů o více než jednom milionu hospitalizací sice potvrdila, že obecně na jaře a na podzim přibývá hospitalizací pacientů s depresí, neprokázala však, že by se tyto hospitalizace opakovaly u konkrétních jednotlivců. Informoval o tom mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci poprvé na základě matematického modelování testovali, jestli odbornou a ještě více laickou veřejností obecně přijímaná diagnostická kategorie deprese se sezonním průběhem skutečně existuje.

Obecně to platí, konkrétně ne

„Z naší studie vyplývá, že sezonnost je spíše obecný faktor, který zvyšuje riziko hospitalizací napříč pacienty, ale striktně sezonní průběh deprese u jednotlivých pacientů není častější, než bychom očekávali náhodou,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu Tomáš Hájek.

Výzkumníci zkoumali anonymizovaná data z národního registru hospitalizovaných pacientů za období let 1994 až 2013. Porovnávali tak údaje o více než milionu hospitalizací. „Zajímalo nás, jestli i v těchto datech uvidíme ten dříve popisovaný nárůst hospitalizací pro depresi na podzim a na jaře a pro mánii v létě. Kromě toho jsme ale zjišťovali, zda tento sezonní nárůst je způsoben konkrétními jedinci, kteří mají vždy hospitalizace ve stejném ročním období – trpí tedy depresí se sezonním průběhem,“ dodal Eduard Bakštein z NUDZ.

Data z registru opravdu ukázala, že hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim a pro mánii v létě. Vědci také v registru nalezli určité procento „sezonních“ pacientů, kteří byli hospitalizováni opakovaně ve stejném ročním období. Toto procento však bylo srovnatelné s počtem pacientů, u nichž byl fakt, že právě v daném období deprese propukla, vysvětlitelný pouhou náhodou. Navíc procento těchto sezonních pacientů bylo příliš malé na to, aby vysvětlilo nárůsty počtu hospitalizací v jednotlivých ročních obdobích.

Na základě výsledků studie se mohou psychiatrická zařízení připravit na zvýšenou potřebu péče pro určité diagnózy v určitých ročních obdobích, ale podle sezony nelze příliš plánovat léčbu konkrétních pacientů.

Na studii, která byla publikována v prestižním odborném mezinárodním žurnálu Bipolar disorders, se podíleli též vědci z kanadské Dalhousieovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 21 mminutami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 12 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 15 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 19 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 19 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.