Podle nedávného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví prožije ročně asi každý pátý člověk v Česku nějaké duševní onemocnění. Nejčastější jsou úzkosti (7 % Čechů), závislost na alkoholu (6,4 %) a závažné deprese (4 %), ostatní lidé projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Na tuto problematiku upozorňuje Světový den duševního zdraví, který připadá na 10. října.
Duševní onemocnění prožije v Česku ročně každý pátý člověk. Většina se neléčí, varují vědci
„Většina zmíněných poruch podstatně znesnadňuje nebo i znemožňuje lidem běžné fungování. Na škále od 12 až do 60, která vyjadřuje plné fungování až úplnou neschopnost, skórovala zdravá populace v průměru 14,9 body, lidé zneužívající alkohol 16,5 body, lidé zneužívající jiné návykové látky 17 body, lidé s úzkostnými poruchami 20,5 body, lidé s poruchami nálady 22,4 body a lidé s psychotickými poruchami 23,1 body,“ vysvětluje PhDr. Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví.
Většina lidí s duševním onemocněním přitom nevyhledá odbornou pomoc. U úzkostných poruch se neléčí 61 %, u poruch nálady 69 % a u závislosti na alkoholu dokonce 93 % lidí.
„Duševní a fyzické zdraví jsou těsně propojeny. Lidé se závažným fyzickým onemocněním mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění, a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu u fyzických onemocnění. Lidem s duševním onemocněním se dostává znatelně horší péče o fyzické zdraví. Navíc je zde celá oblast psychosomatiky, kdy mnohé problémy fyzického rázu mohou mít své kořeny v psychice, což je patrné například u různých kožních onemocnění,“ upozorňuje doktor Winkler.
Roční náklady v Česku ve stovkách miliard
Deprese je tak vedoucí příčinou neschopnosti spojené s onemocněními a sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí u mladých lidí. Vysoká zátěž způsobovaná duševními onemocněními má také závažné ekonomické dopady. Náklady spojené s poruchami mozku, tedy s duševními a neurologickými onemocněními, se v Česku v roce 2010 vyšplhaly na 263 miliard korun a v Evropě na téměř 800 miliard eur, tedy asi 23 bilionů korun.
Tento týden se v Londýně koná Globální ministerský summit o duševním zdraví, kde se plánuje podpis globální deklarace obsahující politický závazek jednotlivých států k větší podpoře duševního zdraví. Česká republika tento závazek v posledních letech naplňuje v rámci reformy psychiatrické péče. Její součástí je i osvěta a destigmatizace, o kterou se stará Národní ústav duševního zdraví a další organizace i jednotliví lidé, především ti, kteří zajišťují nebo čerpají péči o lidi s duševním onemocněním a kteří se sjednocují v iniciativě Na rovinu.
„Cílem destigmatizace je zbavit se předsudků, které nám brání zlepšovat péči o duševní zdraví a vedou k diskriminaci lidí s duševním onemocněním. Cílem osvěty je zlepšit gramotnost populace, která často vůbec netuší, jak vypadá deprese či úzkost. Je na čase začít mluvit o duševním zdraví na rovinu,“ uzavírá doktor Winkler.
