Když hlava ubližuje tělu. Psychika je stále častější příčinou zdravotních problémů

Bušení srdce, závratě, zažívací potíže, bolesti břicha nebo hlavy. Příčinou takových zdravotních potíží bývá stále častěji psychika. Pacienti po řadě vyšetření končívají zpátky u praktického lékaře. Ten ale potřebuje širší vzdělání, aby si s nimi dokázal poradit. Na potřebu lepšího vzdělání v této oblasti upozorňují členové Společnosti psychosomatické medicíny. Hlavně v menších obcích chybí také psychiatři a psychologové.

Video Události
video

Psychika je stále častější příčinou zdravotních problémů

Na počátku bývá stres, nedostatek spánku nebo psychické problémy. Po nich mohou následovat akutní obtíže a převoz do nemocnice. Záchranář je často první, s kým pacient své potíže řeší. Aby poznal, že jde o psychiku, potřebuje zkušenosti. „Vyžaduje to určitě čas, je potřeba s tím člověkem více rozmlouvat, více sledovat jeho zdravotní problémy a zasadit si je do kontextu,“ vysvětluje záchranář Zdeněk Křivánek.

Promítání psychiky do tělesných příznaků může být u pacienta takzvanou somatoformní poruchou. Tato porucha bývá velmi častá u dětí. Pozná se podle příznaků, protože všechna odborná vyšetření, která hledají příčinu v těle, bývají negativní. Projevovat se může bolestmi břicha, hlavy, průjmem, bušením srdce, hyperventilací, pocitem dušení nebo pálením a svěděním kůže.

„Je to bolest, je to něco, co jim nefunguje, a tak si myslí, že to je porucha těla. Často trvá dlouho, než přijdou na to, v čem to je.“

Vladislav Chvála

předseda Společnosti psychosomatické medicíny
  • Výjezdy k pacientům s duševními obtížemi patří k nejčastější práci záchranné služby. Záchranáři ošetří každoročně přes 40 tisíc pacientů s psychiatrickým onemocněním, do tohoto čísla ovšem spadají i výjezdy k lidem s otravou alkoholem nebo drogami.

Potíže bez zjevné příčiny často po řadě vyšetření končí zpět u praktického lékaře. A ten potřebuje širší vzdělání, aby si dokázal s pacientem poradit. Neřešené psychické problémy mohou přerůst v nemoci těla.

Psychika hraje důležitou roli i během léčby a uzdravování

Odborníků, kteří například pracují především s chronicky nemocnými a dlouhodobě léčenými onkologickými pacienty, je málo. Pacienti i jejich blízcí tak často zůstávají na své starosti sami.

„Psychika je zásadní i pro léčbu, pro to, jak ji pacienti snášejí, jaká je odpověď na léčbu a samozřejmě jak se onemocnění vyvíjí.“

Alexandra Aschermannová

onkoložka

Onkologicky nemocní a jejich blízcí trpí často strachem, úzkostmi, kromě toho řeší finanční potíže, protože nemohou chodit do práce a potřebují celou řadu pomůcek a léků i kvalitní jídlo. Složité je i období návratu do běžného života po léčbě. Psychologickou pomoc onkologicky nemocným i jejich blízkým nabízí například sdružení Amelie.