Čím více cukru jí, tím více trpí depresemi. Výzkum ukázal vliv slazených potravin na muže

Muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, trpí častěji depresemi, tvrdí autoři mezinárodní studie. Neví ale zatím, co je příčinou, ani proč se to netýká žen.

Výzkumníci z University College London (UCL) se pokusili na vzorku 5000 mužů a 2000 žen rozpoznat, zda existuje nějaká spojitost mezi stravou a mentálními problémy.

Našli silnou souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a depresí u mužů. Ti muži, kteří konzumovali cukr nejvíce (tedy více než 67 gramů denně), měli o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět mentální poruchou než muži, kteří měli spotřebu cukru menší než 39,5 gramů.

Vědci se nyní pokoušejí zjistit, co je příčinou: tedy, zda deprese vedou muže k větší konzumaci cukru, anebo zda cukr způsobuje vyšší tendenci k depresím. Hlavní autorka práce Anika Knüppelová tvrdí: „Jídla s vysokým množstvím cukru mají množství vlivů na naše zdraví a naše studie ukazuje, že by mohlo existovat i propojení mezi konzumací cukru a změnami duševních stavů – zejména mezi muži. Existuje množství faktorů, které mají vliv na změny nálad, ale strava s množstvím cukru v jídle i nápojích může být tou kapkou, po níž už pohár přeteče.“

Nečekané je, že autoři práce nenašli žádnou spojitost mezi množstvím zkonzumovaného cukru a depresemi u žen; vědci netuší, proč u mužů se to děje, a u žen ne. Věří ale, že další podrobnější výzkum by to mohl objasnit.

Cukr je však podezřelým stále více – v posledních letech se objevuje stále více náznaků, jak silný je jeho dopad na tělesné zdraví. Autory práce by tedy podle jejich slov vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že existuje i spojitost mezi cukrem a duševním zdravím. Ostatně naznačují to podle Knüppelové nejméně tři starší práce, byť jsou provedené na menším počtu testovaných osob.

Nejhorší droga naší doby

Obaly sladkých nápojů by měly obsahovat podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž silně návykový a nebezpečný. Už před několika lety to navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen. Podle něj je cukr dokonce nejnebezpečnější drogou dnešní doby.

Nahrávám video

„Stejně jako alkohol a tabák je cukr v podstatě droga. Vláda by měla jeho konzumaci omezit. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí,“ napsal na webu Paul van der Velpen. „Může se to zdát přitažené za vlasy, ale cukr je nejnebezpečnější droga dnešní doby. Dá se lehce získat po celém světě,“ dodal.

Lidé se sladkým nedokážou přestat, i když už mají dost

Van der Velpen přitom citoval výsledky výzkumů, z nichž vyplynulo, že cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle. Podle něj toho potravinářský průmysl zneužívá a snaží se zvýšit spotřebu svých výrobků.

„Každý, kdo používá cukr, chce víc a víc, i když už není hladový. Darujte někomu vajíčka a v určitém okamžiku je dotyčný přestane jíst. U sušenek nepřestane, ani když ho bude bolet žaludek,“ poznamenal šéf zdravotní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.