Čím více cukru jí, tím více trpí depresemi. Výzkum ukázal vliv slazených potravin na muže

Muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, trpí častěji depresemi, tvrdí autoři mezinárodní studie. Neví ale zatím, co je příčinou, ani proč se to netýká žen.

Výzkumníci z University College London (UCL) se pokusili na vzorku 5000 mužů a 2000 žen rozpoznat, zda existuje nějaká spojitost mezi stravou a mentálními problémy.

Našli silnou souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a depresí u mužů. Ti muži, kteří konzumovali cukr nejvíce (tedy více než 67 gramů denně), měli o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět mentální poruchou než muži, kteří měli spotřebu cukru menší než 39,5 gramů.

Vědci se nyní pokoušejí zjistit, co je příčinou: tedy, zda deprese vedou muže k větší konzumaci cukru, anebo zda cukr způsobuje vyšší tendenci k depresím. Hlavní autorka práce Anika Knüppelová tvrdí: „Jídla s vysokým množstvím cukru mají množství vlivů na naše zdraví a naše studie ukazuje, že by mohlo existovat i propojení mezi konzumací cukru a změnami duševních stavů – zejména mezi muži. Existuje množství faktorů, které mají vliv na změny nálad, ale strava s množstvím cukru v jídle i nápojích může být tou kapkou, po níž už pohár přeteče.“

Nečekané je, že autoři práce nenašli žádnou spojitost mezi množstvím zkonzumovaného cukru a depresemi u žen; vědci netuší, proč u mužů se to děje, a u žen ne. Věří ale, že další podrobnější výzkum by to mohl objasnit.

Cukr je však podezřelým stále více – v posledních letech se objevuje stále více náznaků, jak silný je jeho dopad na tělesné zdraví. Autory práce by tedy podle jejich slov vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že existuje i spojitost mezi cukrem a duševním zdravím. Ostatně naznačují to podle Knüppelové nejméně tři starší práce, byť jsou provedené na menším počtu testovaných osob.

Nejhorší droga naší doby

Obaly sladkých nápojů by měly obsahovat podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž silně návykový a nebezpečný. Už před několika lety to navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen. Podle něj je cukr dokonce nejnebezpečnější drogou dnešní doby.

3 minuty
Události ČT: Výzkum vědců z IKEM vykročil k léčbě cukrovky
Zdroj: ČT24

„Stejně jako alkohol a tabák je cukr v podstatě droga. Vláda by měla jeho konzumaci omezit. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí,“ napsal na webu Paul van der Velpen. „Může se to zdát přitažené za vlasy, ale cukr je nejnebezpečnější droga dnešní doby. Dá se lehce získat po celém světě,“ dodal.

Lidé se sladkým nedokážou přestat, i když už mají dost

Van der Velpen přitom citoval výsledky výzkumů, z nichž vyplynulo, že cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle. Podle něj toho potravinářský průmysl zneužívá a snaží se zvýšit spotřebu svých výrobků.

„Každý, kdo používá cukr, chce víc a víc, i když už není hladový. Darujte někomu vajíčka a v určitém okamžiku je dotyčný přestane jíst. U sušenek nepřestane, ani když ho bude bolet žaludek,“ poznamenal šéf zdravotní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 4 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 7 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 10 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 10 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 11 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
včera v 19:51

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...