Čím více cukru jí, tím více trpí depresemi. Výzkum ukázal vliv slazených potravin na muže

Muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, trpí častěji depresemi, tvrdí autoři mezinárodní studie. Neví ale zatím, co je příčinou, ani proč se to netýká žen.

Výzkumníci z University College London (UCL) se pokusili na vzorku 5000 mužů a 2000 žen rozpoznat, zda existuje nějaká spojitost mezi stravou a mentálními problémy.

Našli silnou souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a depresí u mužů. Ti muži, kteří konzumovali cukr nejvíce (tedy více než 67 gramů denně), měli o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět mentální poruchou než muži, kteří měli spotřebu cukru menší než 39,5 gramů.

Vědci se nyní pokoušejí zjistit, co je příčinou: tedy, zda deprese vedou muže k větší konzumaci cukru, anebo zda cukr způsobuje vyšší tendenci k depresím. Hlavní autorka práce Anika Knüppelová tvrdí: „Jídla s vysokým množstvím cukru mají množství vlivů na naše zdraví a naše studie ukazuje, že by mohlo existovat i propojení mezi konzumací cukru a změnami duševních stavů – zejména mezi muži. Existuje množství faktorů, které mají vliv na změny nálad, ale strava s množstvím cukru v jídle i nápojích může být tou kapkou, po níž už pohár přeteče.“

Nečekané je, že autoři práce nenašli žádnou spojitost mezi množstvím zkonzumovaného cukru a depresemi u žen; vědci netuší, proč u mužů se to děje, a u žen ne. Věří ale, že další podrobnější výzkum by to mohl objasnit.

Cukr je však podezřelým stále více – v posledních letech se objevuje stále více náznaků, jak silný je jeho dopad na tělesné zdraví. Autory práce by tedy podle jejich slov vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že existuje i spojitost mezi cukrem a duševním zdravím. Ostatně naznačují to podle Knüppelové nejméně tři starší práce, byť jsou provedené na menším počtu testovaných osob.

Nejhorší droga naší doby

Obaly sladkých nápojů by měly obsahovat podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž silně návykový a nebezpečný. Už před několika lety to navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen. Podle něj je cukr dokonce nejnebezpečnější drogou dnešní doby.

Nahrávám video
Události ČT: Výzkum vědců z IKEM vykročil k léčbě cukrovky
Zdroj: ČT24

„Stejně jako alkohol a tabák je cukr v podstatě droga. Vláda by měla jeho konzumaci omezit. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí,“ napsal na webu Paul van der Velpen. „Může se to zdát přitažené za vlasy, ale cukr je nejnebezpečnější droga dnešní doby. Dá se lehce získat po celém světě,“ dodal.

Lidé se sladkým nedokážou přestat, i když už mají dost

Van der Velpen přitom citoval výsledky výzkumů, z nichž vyplynulo, že cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle. Podle něj toho potravinářský průmysl zneužívá a snaží se zvýšit spotřebu svých výrobků.

„Každý, kdo používá cukr, chce víc a víc, i když už není hladový. Darujte někomu vajíčka a v určitém okamžiku je dotyčný přestane jíst. U sušenek nepřestane, ani když ho bude bolet žaludek,“ poznamenal šéf zdravotní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 22 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...