Čím více cukru jí, tím více trpí depresemi. Výzkum ukázal vliv slazených potravin na muže

Muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, trpí častěji depresemi, tvrdí autoři mezinárodní studie. Neví ale zatím, co je příčinou, ani proč se to netýká žen.

Výzkumníci z University College London (UCL) se pokusili na vzorku 5000 mužů a 2000 žen rozpoznat, zda existuje nějaká spojitost mezi stravou a mentálními problémy.

Našli silnou souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a depresí u mužů. Ti muži, kteří konzumovali cukr nejvíce (tedy více než 67 gramů denně), měli o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět mentální poruchou než muži, kteří měli spotřebu cukru menší než 39,5 gramů.

Vědci se nyní pokoušejí zjistit, co je příčinou: tedy, zda deprese vedou muže k větší konzumaci cukru, anebo zda cukr způsobuje vyšší tendenci k depresím. Hlavní autorka práce Anika Knüppelová tvrdí: „Jídla s vysokým množstvím cukru mají množství vlivů na naše zdraví a naše studie ukazuje, že by mohlo existovat i propojení mezi konzumací cukru a změnami duševních stavů – zejména mezi muži. Existuje množství faktorů, které mají vliv na změny nálad, ale strava s množstvím cukru v jídle i nápojích může být tou kapkou, po níž už pohár přeteče.“

Nečekané je, že autoři práce nenašli žádnou spojitost mezi množstvím zkonzumovaného cukru a depresemi u žen; vědci netuší, proč u mužů se to děje, a u žen ne. Věří ale, že další podrobnější výzkum by to mohl objasnit.

Cukr je však podezřelým stále více – v posledních letech se objevuje stále více náznaků, jak silný je jeho dopad na tělesné zdraví. Autory práce by tedy podle jejich slov vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že existuje i spojitost mezi cukrem a duševním zdravím. Ostatně naznačují to podle Knüppelové nejméně tři starší práce, byť jsou provedené na menším počtu testovaných osob.

Nejhorší droga naší doby

Obaly sladkých nápojů by měly obsahovat podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž silně návykový a nebezpečný. Už před několika lety to navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen. Podle něj je cukr dokonce nejnebezpečnější drogou dnešní doby.

Nahrávám video

„Stejně jako alkohol a tabák je cukr v podstatě droga. Vláda by měla jeho konzumaci omezit. A uživatelé by si měli být vědomi nebezpečí,“ napsal na webu Paul van der Velpen. „Může se to zdát přitažené za vlasy, ale cukr je nejnebezpečnější droga dnešní doby. Dá se lehce získat po celém světě,“ dodal.

Lidé se sladkým nedokážou přestat, i když už mají dost

Van der Velpen přitom citoval výsledky výzkumů, z nichž vyplynulo, že cukr na rozdíl od tuku a jiných živin ovlivňuje chuť a vytváří neodolatelnou touhu po dalším jídle. Podle něj toho potravinářský průmysl zneužívá a snaží se zvýšit spotřebu svých výrobků.

„Každý, kdo používá cukr, chce víc a víc, i když už není hladový. Darujte někomu vajíčka a v určitém okamžiku je dotyčný přestane jíst. U sušenek nepřestane, ani když ho bude bolet žaludek,“ poznamenal šéf zdravotní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled