Jed ptakopyska by mohl zničit cukrovku, ukazuje výzkum

Australští vědci objevili u dvou typických zvířat z tohoto kontinentu pozoruhodné evoluční změny, které by mohly pomoci s léčbou cukrovky 2. typu. Jde o ptakopyska a ježuru – ptakořitné savce, kteří se od drtivé většiny ostatních savců liší v jednom zásadním bodu: jsou schopní produkovat jed.

Informace o výzkumu vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Ukazují, že hormon vyráběný ve střevech ptakopysků schopný regulovat glukózu v krvi vzniká také v jejich jedu. Tento hormon jménem GLP-1 je normálně vylučován ve střevech lidí i zvířat; povzbuzuje sekreci inzulinu, aby se snížila hladina cukru v krvi. Problém je v tom, že normálně se GLP-1 velmi rychle rozkládá – jeho degradace trvá jen několik minut.

U pacientů, kteří trpí cukrovkou 2. typu, ale tento krátký impuls nestačí k tomu, aby udržel vhodnou hladinu cukru v krvi. Pro léčbu by tedy vědci potřebovali jinou formu tohoto hormonu, který vydrží stimulovat sekreci inzulinu po delší dobu.

Výzkum vedený profesorem Frankem Grutznerem z University of Adelaide ho zřejmě našel.„Náš tým objevil, že ptakořitní, tedy naši oblíbení ptakopyskové a ježury, si v hormonu GLP-1 vytvořili změny, které ho chrání před rychlým rozpadem – což se děje u lidí,“ uvedl vědec. „Zjistili jsme, že GLP-1 u ptakořitných degraduje díky zcela odlišnému mechanismu.“ Proč? Hormon má totiž u ptakopysků ještě další funkci kromě sekrece inzulinu – také je součástí jejich jedu.

Podivný tvor má podivný jed

Ptakopyskové v době páření vytvářejí relativně účinný jed; slouží jim ale pouze v boji proti jiným ptakopyskům. Tento jed produkuje jedová žláza umístěná ve stehenní části zadní končetiny. Samci pomocí něj bojují o samice. Protože má GLP-1 dvě funkce, proběhly v něm zajímavé a intenzivní změny. Právě role složky v jedu u něj zřejmě vedly k tomu, že vydrží mnohem déle než u jiných zvířat.

Jedová žláza na noze ptakopyska
Zdroj: ČTK

Podle výzkumníků jsou tyto stabilní molekuly velmi vhodné pro potenciální léčbu cukrovky 2. typu. „Jak proměnit tento objev v prakticky použitelnou léčbu je předmětem dalšího výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.