Australští vědci objevili u dvou typických zvířat z tohoto kontinentu pozoruhodné evoluční změny, které by mohly pomoci s léčbou cukrovky 2. typu. Jde o ptakopyska a ježuru – ptakořitné savce, kteří se od drtivé většiny ostatních savců liší v jednom zásadním bodu: jsou schopní produkovat jed.
Jed ptakopyska by mohl zničit cukrovku, ukazuje výzkum
Informace o výzkumu vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Ukazují, že hormon vyráběný ve střevech ptakopysků schopný regulovat glukózu v krvi vzniká také v jejich jedu. Tento hormon jménem GLP-1 je normálně vylučován ve střevech lidí i zvířat; povzbuzuje sekreci inzulinu, aby se snížila hladina cukru v krvi. Problém je v tom, že normálně se GLP-1 velmi rychle rozkládá – jeho degradace trvá jen několik minut.
U pacientů, kteří trpí cukrovkou 2. typu, ale tento krátký impuls nestačí k tomu, aby udržel vhodnou hladinu cukru v krvi. Pro léčbu by tedy vědci potřebovali jinou formu tohoto hormonu, který vydrží stimulovat sekreci inzulinu po delší dobu.
Výzkum vedený profesorem Frankem Grutznerem z University of Adelaide ho zřejmě našel.„Náš tým objevil, že ptakořitní, tedy naši oblíbení ptakopyskové a ježury, si v hormonu GLP-1 vytvořili změny, které ho chrání před rychlým rozpadem – což se děje u lidí,“ uvedl vědec. „Zjistili jsme, že GLP-1 u ptakořitných degraduje díky zcela odlišnému mechanismu.“ Proč? Hormon má totiž u ptakopysků ještě další funkci kromě sekrece inzulinu – také je součástí jejich jedu.
Podivný tvor má podivný jed
Ptakopyskové v době páření vytvářejí relativně účinný jed; slouží jim ale pouze v boji proti jiným ptakopyskům. Tento jed produkuje jedová žláza umístěná ve stehenní části zadní končetiny. Samci pomocí něj bojují o samice. Protože má GLP-1 dvě funkce, proběhly v něm zajímavé a intenzivní změny. Právě role složky v jedu u něj zřejmě vedly k tomu, že vydrží mnohem déle než u jiných zvířat.
Podle výzkumníků jsou tyto stabilní molekuly velmi vhodné pro potenciální léčbu cukrovky 2. typu. „Jak proměnit tento objev v prakticky použitelnou léčbu je předmětem dalšího výzkumu.“