Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouštějí další studii, shánějí pro ni dobrovolníky. Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky, podle výsledků u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Teď se zaměří na účinky po opakované dávce, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Čeští vědci spouštějí novou studii léčby deprese látkou z lysohlávek, shánějí dobrovolníky
Mezinárodní studie zvaná COMPASS Pathways se zabývá léčbou rezistentní deprese pomocí psilocybinu, což je psychedelická látka obsažená například v lysohlávkách. Uskutečnila se v deseti zemích, je největší svého druhu a zapojilo se do ní 233 pacientů, z toho osm bylo z Česka.
U pacientů s rezistentní depresí nemají standardní formy léčby efekt. Vědci srovnávali účinky při podání různých dávek látky. „Dávka 25 miligramů má výrazně vyšší účinnost v čase oproti dávce jeden miligram: dvanáct týdnů po podání dávky 25 miligramů bylo výrazné snížení depresivních symptomů u dvaceti procent pacientů oproti deseti procentům těch, kterým byl podán jen jeden miligram,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček z NUDZ.
Houby a terapie
Pacienti podle Páleníčka podávání látky obecně dobře snášeli, v den podání byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolest hlavy, nevolnost a závratě.
„Ve všech skupinách byl bedlivě sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného sebepoškozování. Jde o parametry, které se u populace s rezistentní depresí běžně sledují. Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu, což poukazuje na okamžitý účinek,“ dodal lékař.
Ani v jedné léčebné skupině se nezhoršil faktor sebevražedných myšlenek. Účinky léků by navíc podle odborníků mohla ještě zlepšit dlouhodobá podpůrná psychoterapie.
V nadcházející fázi, která začne koncem letošního roku nebo na začátku příštího, budou vědci dále zkoumat antidepresivní účinek psilocybinu a délku jeho trvání na velkém souboru pacientů. Budou též zjišťovat, jaký účinek bude mít jeho opakované podání.
Tři studie
V NUDZ aktuálně pokračují dvě významné studie srovnávající účinek psilocybinu, ketaminu (lék užívaný jako anestetikum) a midazolamu (lék používaný běžně jako sedativum nebo hypnotikum) v léčbě deprese.
Každá pojme šedesáti pacientů, dobrovolníci se stále mohou hlásit. První studie se zaměřuje na pacienty, kteří nereagují na standardní formy léčby, druhá pracuje s pacienty s diagnózou deprese rozvíjející se v souvislosti s jejich onkologickým onemocněním.
„Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,“ doplnil hlavní terapeut studie z českého výzkumného centra FIlip Tylš z NUDZ.
Velkou depresivní poruchou ve světě trpí podle odborníků více než 320 milionů lidí. Celosvětově jde o hlavní příčinu invalidity a jednu z nejrychleji rostoucích duševních nemocí. Asi třetině těchto pacientů standardní léčba nepomáhá. Až třicet procent z nich se kvůli tomu alespoň jednou za život pokusí o sebevraždu.