Čeští vědci chtějí léčit deprese psilocybinem, látkou obsaženou v lysohlávkách

Nahrávám video
Události: Extrakt z lysohlávek na léčbu deprese
Zdroj: ČT24

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Psilocybin je dle výzkumů i výsledků terapií bezpečnou látkou pro podání lidem. Odborníci předpokládají, že oproti ketaminu bude mít pravděpodobně delší antidepresivní účinek. „Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař neví, kdo jakou látku dostane,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček z NUDZ.

Účinky psilocybinu mohou podle dosavadních výzkumů trvat několik měsíců, pacienty budou výzkumníci kontaktovat i po šesti a 12 měsících, aby účinky ověřili. Vědci chtějí také podrobněji prozkoumat samotný mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI).

Jak bude probíhat výzkum

Do studie bude zařazeno 60 dospělých hospitalizovaných pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou muset splňovat řadu kritérií a dodat doporučení od ambulantního psychiatra. „Pokud půjde vše podle plánu, doufáme, že prvního pacienta budeme moci zařadit na podzim letošního roku,“ dodal Páleníček.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí více než 300 milionů lidí na celém světě a deprese je dle organizace čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží lidí po celém světě.

Odborníci uvádějí, že zhruba na 20 až 30 procent pacientů s depresí nezabírají nasazené léky ani psychoterapie. Vědci z NUDZ proto pracují na tom, aby bylo možno využít takzvanou psychedeliky asistovanou terapii v léčbě deprese.

Využívají se při ní látky, které vyvolávají dočasný stav změněného vnímání a prožívání. Po odeznění akutního stavu po kontrolovaném užití některých psychedelik následuje dle vědeckých poznatků téměř okamžité zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...