Seniorům podle nového výzkumu českých vědců prospívá biodynamické světlo

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

Pro lidské zdraví jsou důležité každodenní změny v intenzitě a spektrálním složení slunečního světla, protože ovlivňují téměř všechny životní funkce včetně imunitního systému, metabolismu, regenerace a další.

Starší, méně pohybliví lidé  v zimních měsících často téměř nevycházejí na denní světlo. „V noci špatně spí, v důsledku toho častěji svítí a bývá zvykem, že i personál pečovatelských institucí si při nočních kontrolách seniorů rozsvěcuje plné stropní osvětlení,“ uvedl ředitel Domova seniorů TGM v Berouně Ondřej Šimon. Toto chování výrazně snižuje kontrast mezi dnem a nocí a negativně ovlivňuje zdravotní stav seniorů.

Jako slunce

Tým odborníků v berounském domově pro seniory v rámci experimentu a navazujícího výzkumu vyměnil osvětlení v šesti pokojích včetně předsíní a koupelen, v hlavní jídelně, ve dvou sesternách, ve tvůrčí dílně a na hlavní chodbě.

„Ve spolupráci s odborníky z ČVUT se podařilo zkonstruovat osvětlení pro denní svícení, které se spektrálně blíží přirozenému světlu od slunce, dále večerní svítidla, která mají nízký obsah modré složky spektra jako ve slunci při západu, a třetí noční světelný systém, kde je v tuto dobu biologicky toxická modrá složka úplně eliminována, jako například ve světle z ohně,“ uvedl Hynek Medřický ze Spectrasolu.

„Zatímco plnospektrální vitalizující denní světlo podporuje kognitivní výkon a dobrou náladu, večerní světlo, díky inovativně vyřešené distribuci, bohatě postačuje pro zrakovou orientaci klientů i personálu,“ dodává.

Výzkumu se účastnilo 13 pracovníků domova a 19 jeho klientů, z toho u osmi obyvatel byla výměna světel jen simulovaná, aby experti mohli objektivně posoudit účinky skutečně vyměněných světel. Výsledky ukázaly, že u klientů z testované skupiny se statisticky významně zvýšila amplituda rytmu v melatoninu. To podle Zdeňky Bendové z NUDZ mimo jiné snížilo míru denního pospávání klientů a naopak se zlepšily jejich poznávací funkce a též rytmus pohybové aktivity a spánku.

„Senioři v testované skupině navíc po výměně osvětlení sami popisovali zlepšení spánku, nálady a bezpečnosti pohybu v noci, což také potvrzuje pozitivní přínos biodynamického osvětlení pro kvalitu jejich života,“ dodal Šimon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 8 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 9 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 10 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 12 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.