Seniorům podle nového výzkumu českých vědců prospívá biodynamické světlo

Vědecký experiment odborníků v berounském domově seniorů prokázal, že zdraví penzistů prospívá biodynamické světlo, které dokáže simulovat sluneční svit a večer zajišťuje jiné, vhodnější světelné spektrum. Na experimentálním výzkumu spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dodavatel světelných systémů Spectrasol a specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

Pro lidské zdraví jsou důležité každodenní změny v intenzitě a spektrálním složení slunečního světla, protože ovlivňují téměř všechny životní funkce včetně imunitního systému, metabolismu, regenerace a další.

Starší, méně pohybliví lidé  v zimních měsících často téměř nevycházejí na denní světlo. „V noci špatně spí, v důsledku toho častěji svítí a bývá zvykem, že i personál pečovatelských institucí si při nočních kontrolách seniorů rozsvěcuje plné stropní osvětlení,“ uvedl ředitel Domova seniorů TGM v Berouně Ondřej Šimon. Toto chování výrazně snižuje kontrast mezi dnem a nocí a negativně ovlivňuje zdravotní stav seniorů.

Jako slunce

Tým odborníků v berounském domově pro seniory v rámci experimentu a navazujícího výzkumu vyměnil osvětlení v šesti pokojích včetně předsíní a koupelen, v hlavní jídelně, ve dvou sesternách, ve tvůrčí dílně a na hlavní chodbě.

„Ve spolupráci s odborníky z ČVUT se podařilo zkonstruovat osvětlení pro denní svícení, které se spektrálně blíží přirozenému světlu od slunce, dále večerní svítidla, která mají nízký obsah modré složky spektra jako ve slunci při západu, a třetí noční světelný systém, kde je v tuto dobu biologicky toxická modrá složka úplně eliminována, jako například ve světle z ohně,“ uvedl Hynek Medřický ze Spectrasolu.

„Zatímco plnospektrální vitalizující denní světlo podporuje kognitivní výkon a dobrou náladu, večerní světlo, díky inovativně vyřešené distribuci, bohatě postačuje pro zrakovou orientaci klientů i personálu,“ dodává.

Výzkumu se účastnilo 13 pracovníků domova a 19 jeho klientů, z toho u osmi obyvatel byla výměna světel jen simulovaná, aby experti mohli objektivně posoudit účinky skutečně vyměněných světel. Výsledky ukázaly, že u klientů z testované skupiny se statisticky významně zvýšila amplituda rytmu v melatoninu. To podle Zdeňky Bendové z NUDZ mimo jiné snížilo míru denního pospávání klientů a naopak se zlepšily jejich poznávací funkce a též rytmus pohybové aktivity a spánku.

„Senioři v testované skupině navíc po výměně osvětlení sami popisovali zlepšení spánku, nálady a bezpečnosti pohybu v noci, což také potvrzuje pozitivní přínos biodynamického osvětlení pro kvalitu jejich života,“ dodal Šimon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled