Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.
Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii za uplynulých víc než dvacet let?
Za uplynulých víc než dvacet let se Evropská unie výrazně změnila. Jednak za velkou změnu považuji třeba Lisabonskou smlouvu, ale nejenom to. Když jsme se zavazovali k přijetí eura, tak tam byla maastrichtská kritéria, která už dávno v podstatě nikdo neplní. Teď se jedná i o zrušení práva veta, což byl jeden z hlavních argumentů, když jsme do Evropské unie vstupovali. Za mě jsou změny tak zásadní, že by bylo vhodné, aby došlo k dalšímu referendu, kdy by se občané rozhodli, jestli tam chtějí, nebo nechtějí být. Z výzkumů vyplývá, že by vyšlo, že tam chtějí být, ale přijde mi, že je dobré se zeptat.
Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?
Decentralizaci, což naráží na princip subsidiarity, kterým se sice Evropská unie zaklíná a deklarativně ho dodržuje, ale přijde mi, že ho flagrantně porušuje skoro ve všem, co dělá. Dle principu subsidiarity mají být všechny problémy řešeny na nejnižší správní úrovni co nejblíže občanům, a Evropská unie si přebírá stále víc a víc pravomocí. Dalším naším velkým tématem je deregulace. Evropská unie vznikla na dobrých základech, volném trhu, volném pohybu zboží a osob. Nicméně výsledek, který tady máme, je obrovský byrokratický moloch, který zatěžuje všechny členské státy regulacemi. My bychom chtěli, aby to přestalo.
Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?
Já do Evropského parlamentu nechci. Přijde mi důležité myšlenky, které máme, propagovat. Naše politická činnost spočívá právě v tom, že o těch tématech mluvíme. Nevěříme tomu, že se v Evropském parlamentu dá něco změnit a nechceme být jednou ze stran, které si na euroskepticismu vybudují to, že se nechají zvolit do europarlamentu, kde potom jejich lídři nebo zástupci pobírají velké evropské peníze. My to dělat nechceme, nicméně chceme témata zvedat. Proto kandidujeme.
Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Případně o koho ano, o koho ne a proč?
Principiálně si myslím dvě věci. Jednak že je na každém státu, jestli chce, nebo nechce vstoupit do Evropské unie. Na druhou stranu, čím větší je celý orgán, tím centralizovanější to je. My jsme zastánci co největší decentralizace.
Dosud nefungovala žádná společná pravidla, která by se týkala migrace. Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?
Nechci se řadit k lidem, co říkají, všechny migranty pryč. Na druhou stranu si nemyslím, že by to mělo být centrálně řízeno. Vadí mně, že je pohyb osob relativně malý, hranice jsou z mého pohledu příliš přísně střeženy. Myslím, že by měly být státy daleko volnější v tom, aby si každý chodil, kam chce a kdy chce. Nemyslím, že by to mělo být státně organizováno a měli by být zváni uprchlíci směrem k nám. Takže na jednu stranu si myslím, že by nikdo neměl bránit lidem v pohybu, na druhou stranu si myslím, že by je nikdo neměl sociálněinženýrsky uměle přesouvat za peníze ostatních.
Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Případně jak?
Nemám nic proti pomoci Ukrajině. Já osobně podporuji konkrétní lidi na Ukrajině – ne armádu, ale konkrétní lidi. Ten konflikt je pro mě důležitý, na druhou stranu si nemyslím, že by mělo být úkolem Evropské unie něco takového dělat. Ale jestliže už má veřejné peníze, o kterých rozhoduje, tak mně toto jejich využití přijde méně špatné než jiné využití. Ale nemohu s klidným svědomím říct, ano měla, protože vůbec nevěřím tomu, že by měla hospodařit s tolika veřejnými prostředky.
Podporujete Green Deal?
Ne.
Má Česká republika přijmout euro?
Myslím, že ne. Zejména mně k tomu přijdou důležitá maastrichtská kritéria, o kterých jsem se zmínil. Ve chvíli, kdy jsme se zavazovali k přijetí eura, protiplnění nebo smlouva z druhé strany byla, že kdo bude mít euro, bude splňovat maastrichtská kritéria. Což v podstatě nikdo z těch států nesplňuje. Což znamená, že mi nedává smysl, abychom z naší strany plnili dohodu, která není plněna z druhé strany.
V budoucnu se v Unii staneme čistým plátcem. To znamená, že Česká republika víc zaplatí, než dostane. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, případně nechtěl vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch svých?
Já si nemyslím, že by to měli dělat, ale ani nejsem nacionalista a zastánce národního státu. Vadí mi obrovské veřejné rozpočty jak na straně Evropské unie, tak na straně státu. Což znamená, že na jednu stranu nejsem zastáncem toho, aby Česká republika skrze přerozdělování Evropské unie dotovala jiné státy, ale ani neřeknu Čechy Čechům a české peníze Čechům. Říkám, nechme peníze lidem a snižme celkově daňovou zátěž.
