Bezpečnost, migrace a také podpora hospodářství a konkurenceschopnosti jsou v řadě evropských zemí hlavními tématy nadcházejících voleb. V nich občané Evropské unie určí nové složení Evropského parlamentu. Výsledky budou známé 9. června večer. Oproti minulosti je mnohem méně slyšet o klimatické politice, menší prioritou než v minulosti se zdá být i v Německu, někdejším tahounovi opatření na ochranu klimatu. Na předvolební situaci v Evropě a očekávaný dopad na členské státy i Unii jako celek se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.
Zpravodajové České televize z různých evropských zemí se shodli, že hlavními tématy červnových voleb do Evropského parlamentu budou bezpečnost a migrace. Na Slovensku či ve Francii se upne pozornost i k ekonomickým otázkám. V mnoha zemích se voliči chtějí vyjádřit také k vnitropolitickým otázkám. Podle aktuálního průzkumu chce hlasování využít k vyjádření postoje část voličů i v Česku. Podobné je to v Polsku, zatímco ve Francii se hovoří o referendu o prezidentu Emmanuelu Macronovi.
Podstatně méně než dříve je před volbami slyšet o klimatických otázkách, a to i v Německu, kde rovněž nejvíce rezonují témata spojená s migrací a s bezpečností. Kai Olaf Lang z nadace Věda a politika řekl ve speciálu České televize, že to neznamená, že by Německo usilovalo o zrušení evropského Green Dealu, ale je možné, že po volbách zesílí požadavky na jeho revizi.
„Green Deal je pro jedny nutnost a pro druhé problém. Nese to s sebou náklady a nejistoty pro ekonomiku. Pětina Němců si stále myslí, že EU má dělat důslednou klimatickou politiku, ale jedna pětina říká, že hospodářská politika je důležitá. Německo hledá novou rovnováhu. Nechce zrušit Green Deal, ale chce mít novou rovnováhu mezi ochranou přírody a ochranou konkurenceschopnosti německého hospodářství,“ shrnul.
Otázky ohledně migrace se dostaly do popředí zájmu tradičních stran – SPD, CDU nebo Zelených – zřejmě i pod vlivem AfD, pro niž jde dlouhodobě o jednu z klíčových otázek. Podle Langa je to ale i reakce na konkrétní problémy. „Když se díváme, co se děje ve městech, ve vesnicích, je často velmi věcná diskuse, co se má s uprchlíky dělat, jak se mají integrovat,“ podotkl.
Migrace je zásadním tématem evropských voleb i v Polsku. Bohemista, publicista a překladatel Aleksander Kaczorowski míní, že se jí premiér a předseda vládní Občanské platformy Donald Tusk důrazně chopil i proto, že považuje migraci za téma, které jeho straně prohrálo parlamentní volby v roce 2015. Po nich se na dvě období dostala k moci konzervativní strana Právo a spravedlnost.
V kontextu této zkušenosti podle Kaczorowského nyní Tusk k migraci a také evropskému migračnímu paktu přistupuje. „Ví, že je to zásadní problém, který je velice důležitý pro občany této země. A uvědomuje si také, že pokud to nebude řešit přesvědčivým způsobem, tak může zase politicky prohrát,“ popsal Kaczorowski.
Další významnou otázkou je v Polsku i bezpečnost – i s ohledem na to, že sousední Ukrajina čelí válečné agresi Ruska. Nicméně zároveň podle Kaczorowského vnímají Poláci nadcházející eurovolby i jako hlasování o vládě. „Říká se, že je to vlastně plebiscit,“ podotkl. Není však podle něj vyloučeno, že vládní Občanská koalice a opoziční Právo a spravedlnost získají shodný počet devatenácti mandátů.
O referendu, a to přímo o prezidentovi se hovoří i ve Francii. Opoziční Národní sdružení má v průzkumech až dvojnásobnou podporu oproti straně Obnova hlavy státu Emmanuela Macrona. Podle politologa a historika Jacquese Rupnika je to i tím, že kampaň Národního sdružení vede jeho předseda Jordan Bardella, tedy známý a oblíbený politik, zatímco lídryní Macronovy partaje je Valérie Hayerová – podle Rupnika prakticky neznámá europoslankyně.
Politolog se domnívá, že Macron a jeho strana navíc neuchopili evropská témata správně a hovoří příliš obecně, než aby dokázali voliče zaujmout konkrétními věcmi. „Kampaň jeho strany nebyla schopna říct: To je obecný rámec, ve kterém budeme debatovat o Evropě, ale máme tady velice konkrétní věci, které chceme prosazovat,“ poznamenal.
Opozice dala najevo, že by chtěla své případné výrazné vítězství promítnout i do domácí politiky a snad se i pokusit svrhnout Macrona. Podle Rupnika ale tak daleko Národní sdružení nedosáhne. „Může to prezidenta oslabit, ale nejsou to prezidentské volby. Všichni vědí, že je možné dát silný vzkaz vládě v těchto volbách, protože to nemá přímý následek na domácí politickou situaci,“ uvedl. Očekává však, že kdyby strana Obnova získala jen polovinu hlasů oproti očekávanému vítězi, mohlo by to mít dopad na vládu.
Na Slovensku je v evropských volbách jedním ze zásadních problémů vůbec přivést lidi do volebních místností. Ve všech dosavadních hlasováních o složení Evropského parlamentu mělo Slovensko vůbec nejslabší účast. Podle zakladatele a provozovatele webu Euractiv.sk Radovana Geista by to letos mohlo být lepší. Do eurovoleb jdou výrazní kandidáti, od nichž očekává, že přilákají více voličů. Za příčinu velmi slabé účasti z minulosti považuje totiž evidentní nezájem politiků.
„Kampaň byla málokdy intenzivní, málokdy přinášela výrazná témata, a když, tak to byla negativní témata – obrana slovenských zájmů před zasahováním Bruselu. Až do těchto voleb málokdy kandidovaly výrazné politické osobnosti,“ poukázal.
Vládní strany letos podle Geista akcentují ambici ochránit slovenskou suverenitu před údajným zasahováním Bruselu. Opozice zase hovoří o snaze zachovat demokracii. „Toto propojení domácí politiky s evropskou sehraje roli. Účast bude o něco vyšší,“ míní.
Evropské volby určí nejenom složení Evropského parlamentu v novém funkčním období, ale budou mít i rozhodující vliv na budoucí podobu Evropské komise. Post její předsedkyně chce obhájit Ursula von der Leyenová z dosud nejsilnější frakce lidovců. Bude k tomu ovšem potřebovat podporu jak od Evropské rady, tak od většiny nových europoslanců. Minule prošla jen těsnou většinou devíti hlasů, obhajoba její pozice proto nemusí být zaručená.
Podle vedoucího bruselské kanceláře institutu Europeum Žigy Faktora bude zásadní, jaká koalice bude mít v novém parlamentu většinu. V současnosti tvoří evropskou koalici evropští lidovci (EPP) se socialisty a liberály. Míní, že by se to mohlo změnit, takže by socialisty nahradili konzervativci.
„Záleží na tom, jestli by EPP společně s konzervativci a liberály byla schopna vytvořit většinu. Zatím to vypadá, že EPP tuto možnost nezavrhuje,“ poukázal.
Od voleb se očekává, že frakci Evropských konzervativců a reformistů posílí, posílena z nich zřejmě vzejde také uskupení Identita a demokracie, jež sdružuje strany, které v minulosti zastávaly vesměs protievropské postoje.
To se ale podle Faktora mění. „Je potřeba vnímat to, že se krajní pravice mění, posouvá se trochu do středu. Co se týká narativu, už nemůžeme mluvit o krajní pravici jako o antievropských stranách,“ poukázal.
Podobné změny vidí i Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je to důsledek brexitu. „Vědí, že vystoupení z EU nebo jen z eurozóny by mělo jasný negativní dopad na kvalitu života obyvatel kterékoliv země EU,“ podotknul.
Volby budou v každé zemi jindy, výsledky se zveřejní 9. června
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v každé zemi v trochu odlišných dnech mezi 6. a 9. červnem. V Česku se bude hlasovat 7. a 8. června. Všude musí být odhlasováno tak, aby bylo možné zveřejnit výsledky 9. června večer.
V současném složení Evropského parlamentu je nejsilnější frakcí Evropská lidová strana, jejímiž členy jsou i čeští europoslanci zvolení za TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Druhou nejpočetnější frakci mají sociální demokraté (Progresivní aliance socialistů a demokratů), z českých europoslanců k nim ale patří pouze Radka Maxová, která do frakce přešla poté, co se politicky rozešla s ANO.
Ostatní europoslanci ANO jsou členy třetího nejsilnějšího uskupení Obnova Evropy. Čtvrtou nejpočetnější frakcí je uskupení s názvem Zelení – Evropská svobodná aliance, jehož členy jsou i čeští Piráti. Ve frakci Identita a demokracie zasedá europoslanec SPD, občanští demokraté jsou pak mezi Evropskými konzervativci a reformisty. Nejslabší ucelenou frakcí je Levice v Evropském parlamentu, v jejíchž řadách je i jediná europoslankyně KSČM. V parlamentu je také 52 nezařazených europoslanců.
