Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Jako Česká republika bychom měli být vděční, že v Evropské unii můžeme být a naše členství optikou samotné přítomnosti hodnotíme velice pozitivně. Evropská unie jako taková je instituce navržená lidmi. To znamená, že má určité chyby, ale je tam spousta příležitostí chyby opravovat. Ale Unie jako taková je pro Českou republiku jednoznačně prospěšná. Tím spíš v tuto chvíli, kdy z Evropské unie především čerpáme. Za mnoho let, kdy se naše úroveň rozvine natolik, že budeme podporovat více ty méně rozvinuté státy, bude benefitů méně. Ale v tuto chvíli je to jednoznačně dobře.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Témata, která ve veřejném prostoru nejvíce rezonují, jsou určitě Green Deal, migrace a možná přijetí eura. Co bychom my za stranu Mourek chtěli zvedat, je i téma využití evropských fondů pro rozvoj dopravní infrastruktury v rámci Prahy. Praha je z pohledu Evropské unie nadprůměrně bohatý region, z pohledu HDP je téměř na dvojnásobku a nemá dnes možnost evropské dotace čerpat. Že by dopravní infrastruktura v Praze byla na stejné úrovni, jako je v západních státech nebo ve velkých západních městech, to si rozhodně nemyslíme.

Pokud je jednou z vašich ambicí zlepšit dopravní infrastrukturu v Praze, jakým způsobem chcete oslovit i voliče z dalších regionů Česka?

Praha jako naše hlavní město, možná to nepůsobí příliš dobře, na druhou stranu Praha je aglomerace, do které se sjíždí především obyvatelé Středočeského kraje, ale nejenom. Dobudování dopravní infrastruktury kolem Prahy, mám na mysli vnitřní a vnější okruh, ale i železniční dopravy.

To ale nejsou věci, které se řeší v Evropském parlamentu.

V Evropském parlamentu se řeší financování. Dnes si Praha nemůže sáhnout na evropské peníze a to si nemyslíme, že je dobře. Rádi bychom pro Prahu vyjednali nějakou výjimku. To je to, jak o tom přemýšlíme.

Co chcete v Evropském parlamentu dále prosazovat?

Rádi bychom se vyjadřovali k otázkám migrace. Migrační pakt, tak jak byl dnes schválen Evropskou unií, je určitě krok dopředu – ve smyslu nemít pakt, mít tuhle variantu. Tato varianta samozřejmě není dokonalá. Myslíme si, že pro Česko by tam měla být stálá výjimka v souvislosti s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Ideální by bylo přenést azylové řízení do států původu migrantů, nikoliv je vracet. Ale to jsou už takové fine-tuningové věci, které by pakt posunuly zase dál. Určitě je dobře, že migrační pakt máme.

Čemu chcete naopak bránit?

Určitě bychom nechtěli, aby migrace ze zemí kulturně odlišných ve srovnání s Českou republikou, abychom museli přijímat uprchlíky z těchto zemí. To je něco, s čím nesouhlasíme. Rádi bychom migraci řešili tím, že azylové řízení přeneseme do zemí původu migrantů a zamezíme povinným kvótám.

Které nejsou.

Které nejsou, rádi bychom, abychom neměli jenom výjimku, ale aby se výjimka přetavila v pevně dané pravidlo.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout a proč?

Určitě by Evropská unie neměla být společenstvím uzavřeným. V tuto chvíli si nemyslíme, že je nějaká země, která by byla vyloženě na čekací listině, měla splněná všechna kritéria pro přijetí. To je asi to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je země připravena, podobně, jako bylo připraveno Chorvatsko, mohli jsme ho bez problémů přijmout. Nemyslím si, že v tuto chvíli je stejně daleko jakákoliv další země.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace, kterou jste už zmínil. Stávající reforma migrační politiky podle vás není ideální. Jaká by měla být další cesta? Jak by se měla dál Evropská unie k migraci stavět?

Jednoznačně jednotně. Musíme podporovat státy, které migraci z Afriky, případně z jiných končin, čelí nejvíce. Nemůžeme je v tom nechat. Za nás je ideální podpora finanční.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Určitě. To nejmenší, co můžeme pro Ukrajinu udělat, je finančně a případně materiálně je podporovat. Ukrajinsko-ruský konflikt je jednoznačně vyvolaný Ruskem. To nejmenší, co můžeme na podporu udělat, je poskytnou dostatek finančních a materiálních zdrojů.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Myslíme si, že Green Deal je skvělý cíl. Je to něco, čím se musíme zabývat jak v České republice, tak v Evropské unii, respektive celosvětově. Cíl být do roku 2050 bezemisní, je ambiciózní, dá se podpořit. Ale nemyslíme si, že bychom si měli jako Evropská unie teď dávat ještě přísnější pravidla sami sobě. Tím narážím třeba na elektromobilitu, kdy jsme se zavázali, že přestaneme vyrábět auta se spalovacími motory do roku 2035. Myslím, že tady jsme trošku přísnější, než je nezbytně nutné.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslíme si, že ano. České ekonomice může euro jedině prospět. Jsme navázaní na Německo a na celou eurozónu. Nemyslíme si, že by mělo euro běžným občanům ublížit. Můžeme se podívat na data ze zemí, které euro v poslední době přijaly – ať je to Pobaltí, ať je to v posledním případě Chorvatsko. Euro přijalo a k žádnému skokovému navýšení cenové hladiny nedošlo. Pohledem na data si reálně nemyslíme, že by se u nás dělo něco dramatického.

Naopak, naše hypotéza je, že by mohl nastat i pokles cenové hladiny v retailových řetězcích, kde se prodávají stejné výrobky v Německu jako v České republice. U nás jsou mnohdy až o třetinu dražší. Ve chvíli, kdy bude výrobce muset operovat s jednotnou měnou, možná ho to donutí v České republice výrobky zlevnit.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátce, to znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie?

Myslím si, že tato doba je ještě hodně daleko. Je to několik volebních období před námi. Tudíž v tuto chvíli to není něco, co bychom měli řešit. Až se do té doby dostaneme a budeme natolik rozvinutí, že budeme schopni podporovat méně rozvinuté země, tak je to určitě morálně správné. V tom duchu bychom se to určitě snažili vysvětlit i voličům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 41 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.