Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Nahrávám video
Petr Špringr o kandidatuře strany Mourek do Europarlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Jako Česká republika bychom měli být vděční, že v Evropské unii můžeme být a naše členství optikou samotné přítomnosti hodnotíme velice pozitivně. Evropská unie jako taková je instituce navržená lidmi. To znamená, že má určité chyby, ale je tam spousta příležitostí chyby opravovat. Ale Unie jako taková je pro Českou republiku jednoznačně prospěšná. Tím spíš v tuto chvíli, kdy z Evropské unie především čerpáme. Za mnoho let, kdy se naše úroveň rozvine natolik, že budeme podporovat více ty méně rozvinuté státy, bude benefitů méně. Ale v tuto chvíli je to jednoznačně dobře.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Témata, která ve veřejném prostoru nejvíce rezonují, jsou určitě Green Deal, migrace a možná přijetí eura. Co bychom my za stranu Mourek chtěli zvedat, je i téma využití evropských fondů pro rozvoj dopravní infrastruktury v rámci Prahy. Praha je z pohledu Evropské unie nadprůměrně bohatý region, z pohledu HDP je téměř na dvojnásobku a nemá dnes možnost evropské dotace čerpat. Že by dopravní infrastruktura v Praze byla na stejné úrovni, jako je v západních státech nebo ve velkých západních městech, to si rozhodně nemyslíme.

Pokud je jednou z vašich ambicí zlepšit dopravní infrastrukturu v Praze, jakým způsobem chcete oslovit i voliče z dalších regionů Česka?

Praha jako naše hlavní město, možná to nepůsobí příliš dobře, na druhou stranu Praha je aglomerace, do které se sjíždí především obyvatelé Středočeského kraje, ale nejenom. Dobudování dopravní infrastruktury kolem Prahy, mám na mysli vnitřní a vnější okruh, ale i železniční dopravy.

To ale nejsou věci, které se řeší v Evropském parlamentu.

V Evropském parlamentu se řeší financování. Dnes si Praha nemůže sáhnout na evropské peníze a to si nemyslíme, že je dobře. Rádi bychom pro Prahu vyjednali nějakou výjimku. To je to, jak o tom přemýšlíme.

Co chcete v Evropském parlamentu dále prosazovat?

Rádi bychom se vyjadřovali k otázkám migrace. Migrační pakt, tak jak byl dnes schválen Evropskou unií, je určitě krok dopředu – ve smyslu nemít pakt, mít tuhle variantu. Tato varianta samozřejmě není dokonalá. Myslíme si, že pro Česko by tam měla být stálá výjimka v souvislosti s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Ideální by bylo přenést azylové řízení do států původu migrantů, nikoliv je vracet. Ale to jsou už takové fine-tuningové věci, které by pakt posunuly zase dál. Určitě je dobře, že migrační pakt máme.

Čemu chcete naopak bránit?

Určitě bychom nechtěli, aby migrace ze zemí kulturně odlišných ve srovnání s Českou republikou, abychom museli přijímat uprchlíky z těchto zemí. To je něco, s čím nesouhlasíme. Rádi bychom migraci řešili tím, že azylové řízení přeneseme do zemí původu migrantů a zamezíme povinným kvótám.

Které nejsou.

Které nejsou, rádi bychom, abychom neměli jenom výjimku, ale aby se výjimka přetavila v pevně dané pravidlo.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout a proč?

Určitě by Evropská unie neměla být společenstvím uzavřeným. V tuto chvíli si nemyslíme, že je nějaká země, která by byla vyloženě na čekací listině, měla splněná všechna kritéria pro přijetí. To je asi to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je země připravena, podobně, jako bylo připraveno Chorvatsko, mohli jsme ho bez problémů přijmout. Nemyslím si, že v tuto chvíli je stejně daleko jakákoliv další země.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace, kterou jste už zmínil. Stávající reforma migrační politiky podle vás není ideální. Jaká by měla být další cesta? Jak by se měla dál Evropská unie k migraci stavět?

Jednoznačně jednotně. Musíme podporovat státy, které migraci z Afriky, případně z jiných končin, čelí nejvíce. Nemůžeme je v tom nechat. Za nás je ideální podpora finanční.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Určitě. To nejmenší, co můžeme pro Ukrajinu udělat, je finančně a případně materiálně je podporovat. Ukrajinsko-ruský konflikt je jednoznačně vyvolaný Ruskem. To nejmenší, co můžeme na podporu udělat, je poskytnou dostatek finančních a materiálních zdrojů.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Myslíme si, že Green Deal je skvělý cíl. Je to něco, čím se musíme zabývat jak v České republice, tak v Evropské unii, respektive celosvětově. Cíl být do roku 2050 bezemisní, je ambiciózní, dá se podpořit. Ale nemyslíme si, že bychom si měli jako Evropská unie teď dávat ještě přísnější pravidla sami sobě. Tím narážím třeba na elektromobilitu, kdy jsme se zavázali, že přestaneme vyrábět auta se spalovacími motory do roku 2035. Myslím, že tady jsme trošku přísnější, než je nezbytně nutné.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslíme si, že ano. České ekonomice může euro jedině prospět. Jsme navázaní na Německo a na celou eurozónu. Nemyslíme si, že by mělo euro běžným občanům ublížit. Můžeme se podívat na data ze zemí, které euro v poslední době přijaly – ať je to Pobaltí, ať je to v posledním případě Chorvatsko. Euro přijalo a k žádnému skokovému navýšení cenové hladiny nedošlo. Pohledem na data si reálně nemyslíme, že by se u nás dělo něco dramatického.

Naopak, naše hypotéza je, že by mohl nastat i pokles cenové hladiny v retailových řetězcích, kde se prodávají stejné výrobky v Německu jako v České republice. U nás jsou mnohdy až o třetinu dražší. Ve chvíli, kdy bude výrobce muset operovat s jednotnou měnou, možná ho to donutí v České republice výrobky zlevnit.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátce, to znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie?

Myslím si, že tato doba je ještě hodně daleko. Je to několik volebních období před námi. Tudíž v tuto chvíli to není něco, co bychom měli řešit. Až se do té doby dostaneme a budeme natolik rozvinutí, že budeme schopni podporovat méně rozvinuté země, tak je to určitě morálně správné. V tom duchu bychom se to určitě snažili vysvětlit i voličům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
07:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turek chce i nadále jezdit na unijní rady, chystá se i hlasovat

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) plánuje dál jezdit místo šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé) na jednání Rady ministrů životního prostředí. Argumentuje stanoviskem jednoho z odborů úřadu, které podle něj umožňuje i hlasovat. Podle opozice tím evidentně překračuje své pravomoci. Mezitím se probírají náklady zmocněnce na jeho poslední cestu do Bruselu. Deník N navíc přišel s informací, že resort životního prostředí na vedoucí pozici dosadil syna vysoce postaveného úředníka.
před 2 hhodinami

Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
před 5 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela Helena Vovsová, která pomáhala Židům pracujícím pro Heydricha

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.
před 8 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 9 hhodinami
Načítání...