Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Jako Česká republika bychom měli být vděční, že v Evropské unii můžeme být a naše členství optikou samotné přítomnosti hodnotíme velice pozitivně. Evropská unie jako taková je instituce navržená lidmi. To znamená, že má určité chyby, ale je tam spousta příležitostí chyby opravovat. Ale Unie jako taková je pro Českou republiku jednoznačně prospěšná. Tím spíš v tuto chvíli, kdy z Evropské unie především čerpáme. Za mnoho let, kdy se naše úroveň rozvine natolik, že budeme podporovat více ty méně rozvinuté státy, bude benefitů méně. Ale v tuto chvíli je to jednoznačně dobře.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Témata, která ve veřejném prostoru nejvíce rezonují, jsou určitě Green Deal, migrace a možná přijetí eura. Co bychom my za stranu Mourek chtěli zvedat, je i téma využití evropských fondů pro rozvoj dopravní infrastruktury v rámci Prahy. Praha je z pohledu Evropské unie nadprůměrně bohatý region, z pohledu HDP je téměř na dvojnásobku a nemá dnes možnost evropské dotace čerpat. Že by dopravní infrastruktura v Praze byla na stejné úrovni, jako je v západních státech nebo ve velkých západních městech, to si rozhodně nemyslíme.

Pokud je jednou z vašich ambicí zlepšit dopravní infrastrukturu v Praze, jakým způsobem chcete oslovit i voliče z dalších regionů Česka?

Praha jako naše hlavní město, možná to nepůsobí příliš dobře, na druhou stranu Praha je aglomerace, do které se sjíždí především obyvatelé Středočeského kraje, ale nejenom. Dobudování dopravní infrastruktury kolem Prahy, mám na mysli vnitřní a vnější okruh, ale i železniční dopravy.

To ale nejsou věci, které se řeší v Evropském parlamentu.

V Evropském parlamentu se řeší financování. Dnes si Praha nemůže sáhnout na evropské peníze a to si nemyslíme, že je dobře. Rádi bychom pro Prahu vyjednali nějakou výjimku. To je to, jak o tom přemýšlíme.

Co chcete v Evropském parlamentu dále prosazovat?

Rádi bychom se vyjadřovali k otázkám migrace. Migrační pakt, tak jak byl dnes schválen Evropskou unií, je určitě krok dopředu – ve smyslu nemít pakt, mít tuhle variantu. Tato varianta samozřejmě není dokonalá. Myslíme si, že pro Česko by tam měla být stálá výjimka v souvislosti s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Ideální by bylo přenést azylové řízení do států původu migrantů, nikoliv je vracet. Ale to jsou už takové fine-tuningové věci, které by pakt posunuly zase dál. Určitě je dobře, že migrační pakt máme.

Čemu chcete naopak bránit?

Určitě bychom nechtěli, aby migrace ze zemí kulturně odlišných ve srovnání s Českou republikou, abychom museli přijímat uprchlíky z těchto zemí. To je něco, s čím nesouhlasíme. Rádi bychom migraci řešili tím, že azylové řízení přeneseme do zemí původu migrantů a zamezíme povinným kvótám.

Které nejsou.

Které nejsou, rádi bychom, abychom neměli jenom výjimku, ale aby se výjimka přetavila v pevně dané pravidlo.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout a proč?

Určitě by Evropská unie neměla být společenstvím uzavřeným. V tuto chvíli si nemyslíme, že je nějaká země, která by byla vyloženě na čekací listině, měla splněná všechna kritéria pro přijetí. To je asi to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je země připravena, podobně, jako bylo připraveno Chorvatsko, mohli jsme ho bez problémů přijmout. Nemyslím si, že v tuto chvíli je stejně daleko jakákoliv další země.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace, kterou jste už zmínil. Stávající reforma migrační politiky podle vás není ideální. Jaká by měla být další cesta? Jak by se měla dál Evropská unie k migraci stavět?

Jednoznačně jednotně. Musíme podporovat státy, které migraci z Afriky, případně z jiných končin, čelí nejvíce. Nemůžeme je v tom nechat. Za nás je ideální podpora finanční.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Určitě. To nejmenší, co můžeme pro Ukrajinu udělat, je finančně a případně materiálně je podporovat. Ukrajinsko-ruský konflikt je jednoznačně vyvolaný Ruskem. To nejmenší, co můžeme na podporu udělat, je poskytnou dostatek finančních a materiálních zdrojů.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Myslíme si, že Green Deal je skvělý cíl. Je to něco, čím se musíme zabývat jak v České republice, tak v Evropské unii, respektive celosvětově. Cíl být do roku 2050 bezemisní, je ambiciózní, dá se podpořit. Ale nemyslíme si, že bychom si měli jako Evropská unie teď dávat ještě přísnější pravidla sami sobě. Tím narážím třeba na elektromobilitu, kdy jsme se zavázali, že přestaneme vyrábět auta se spalovacími motory do roku 2035. Myslím, že tady jsme trošku přísnější, než je nezbytně nutné.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslíme si, že ano. České ekonomice může euro jedině prospět. Jsme navázaní na Německo a na celou eurozónu. Nemyslíme si, že by mělo euro běžným občanům ublížit. Můžeme se podívat na data ze zemí, které euro v poslední době přijaly – ať je to Pobaltí, ať je to v posledním případě Chorvatsko. Euro přijalo a k žádnému skokovému navýšení cenové hladiny nedošlo. Pohledem na data si reálně nemyslíme, že by se u nás dělo něco dramatického.

Naopak, naše hypotéza je, že by mohl nastat i pokles cenové hladiny v retailových řetězcích, kde se prodávají stejné výrobky v Německu jako v České republice. U nás jsou mnohdy až o třetinu dražší. Ve chvíli, kdy bude výrobce muset operovat s jednotnou měnou, možná ho to donutí v České republice výrobky zlevnit.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátce, to znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie?

Myslím si, že tato doba je ještě hodně daleko. Je to několik volebních období před námi. Tudíž v tuto chvíli to není něco, co bychom měli řešit. Až se do té doby dostaneme a budeme natolik rozvinutí, že budeme schopni podporovat méně rozvinuté země, tak je to určitě morálně správné. V tom duchu bychom se to určitě snažili vysvětlit i voličům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
08:22Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 54 mminutami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 3 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.