Green Deal farmářům pomůže, zboží z Ukrajiny nesmí poškodit jejich produkci, říká k protestům eurokomisař

Nahrávám video

S farmáři je třeba vést na národní úrovni dialog ohledně toho, co je konkrétně trápí, aby cítili, že jsou vyslyšeni. V rozhovoru pro ČT to uvedl eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. Zboží přicházející z Ukrajiny se podle něj musí sledovat, aby nepoškozovalo produkci místních zemědělců. Pokud jde o klimatickou unijní politiku, Zelenou dohodou se často straší, nicméně většina věcí, na něž si farmáři stěžují, se podle eurokomisaře týká pravidel společné zemědělské politiky a obchodních opatření, nikoli Green Dealu – ten naopak může farmářům pomoci dlouhodobě zajistit slušné živobytí.

Farmáři v Česku či na Slovensku se ve čtvrtek připojili ke svých evropským kolegům a protestovali proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství, ale také proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Sinkevičius označil farmáře za důležitou součást společnosti, jejichž hlas Brusel musí vyslyšet. „Důležité je naslouchat jejich přesným požadavkům. Vidíme tendenci házet vinu na byrokracii, ale můžeme si říct, že to půjdeme přesně analyzovat, o jakou byrokracii jde, jestli o národní legislativu, nebo evropskou, které segmenty bychom mohli odškrtnout, aby farmáři mohli pracovat, místo aby byli v ulicích,“ prohlásil eurokomisař.

Když se evropská legislativa dostane na národní úroveň, tak často probíhá „vylepšování“, kdy se k pravidlům ještě „něco přidává“, upozornil eurokomisař.

„Farmáři samozřejmě nejsou spokojeni s dalšími věcmi, jako je společná zemědělská politika, a Komise už na to zareagovala a přišla s návrhem úprav. Dále jsou to obchodní opatření, pro farmáře je velmi důležité, aby jejich práci nepodkopával vývoz z třetích zemí. Tyto produkty nemusejí být vyráběné podle stejných standardů, kterými se řídí naši farmáři,“ podotkl Sinkevičius s tím, že Komise chce na situaci „velmi rychle“ reagovat.

Brusel může navrhnout některé změny ve společné zemědělské politice, ty ale následně musí schválit Rada EU. „Musíme brát v úvahu znění obchodních dohod, nebo když mluvíme o Ukrajině, tak už zde hovoříme o regulaci těch opatření, musíme monitorovat trh a zboží přicházející z Ukrajiny samozřejmě nesmí nějak poškodit produkci našich farmářů,“ zdůraznil eurokomisař. Za klíčový považuje dialog, aby se farmáři „cítili vyslyšeni“, a soustředit se na „jádro problému“.

Green Deal není hlavní problém, míní eurokomisař

Zemědělci kritizují i klimatickou politiku EU včetně Green Dealu, takzvané Zelené dohody. Podle Sinkevičiuse ale problémy i protesty existovaly už před existencí Green Dealu, i když „těžkosti“, kterým nyní čelí, jsou teď trochu jiné.

„Musíte si porovnat různé členské státy a porovnat, jakým potížím farmáři čelí. Důležité jsou funkce, které zajišťuje příroda, všichni potřebují úrodnou půdu, musí mít přístup k vodě, důležité je také opylování. Házet vinu na Green Deal znamená házet vinu na něco, co se nemůže bránit. Konkrétní požadavky farmářů ani nesouvisejí s Green Dealem, společná zemědělská politika nebo obchodní opatření málo souvisí se Zelenou dohodou,“ upozornil eurokomisař.

Farmáři kritizují třeba zákon o obnově přírody, který přitom ale nebyl přijat, a zemědělská půda se vyřadila z této legislativy, a v první řadě půjde o chráněná území, uvedl Sinkevičius. „Lidé straší Green Dealem a říkají, že vás o něco připraví, já říkám, že naopak, Green Deal je něco, co umožní farmářům udržitelné živobytí dlouhá léta. Green Deal zajistí, že ekosystémy budou fungovat, my si jich často nevážíme, ale ekosystémy zaručí slušné živobytí,“ je přesvědčen eurokomisař.

Sinkevičius, který je na návštěvě Česka, se ve čtvrtek setkal s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Podle ministra je klíčové rozložit cíle unijní Zelené dohody v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit. Kromě zmíněných protestů spolu mluvili o monitoringu půdy nebo vodním hospodářství. Jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 29 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 45 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled