Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.
Politico v Pavlově krátkém profilu zdůrazňuje, že využívá své zkušenosti z působení ve funkci šéfa vojenského výboru NATO a usiluje o efektivnější podporu pro Kyjev. Nechce také v žádném případě, aby Čína získala roli prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou. Případný mír musí podle něj vycházet z ukrajinských požadavků.
V příštím roce podle webu může Pavel potvrdit svůj vstřícný přístup k Tchaj-wanu, s jehož prezidentkou Cchaj Jing-wen si jako první evropský státník volal hned po svém zvolení a veřejně mluvil i o možné osobní schůzce. To vyvolalo kritiku od Pekingu, který považuje kontakty s tchajwanskými politiky za vměšování do svých záležitostí.
„Může být rok 2024 rokem, v němž Pavel splní svůj slib sejít se s Cchaj a pošlape tak nejčervenější z linií Pekingu?“ ptá se Politico.
Pavel jako „snílek“
Web rozdělil vlivné osobnosti do tří skupin: Doers (Činitelé), Dreamers (Snílci) a Disrupters (Narušitelé). Do první skupiny řadí Politico „lidi s výkonnou mocí“, do druhé „ty, kteří reprezentují ideu určující debatu“, a do třetí „ty s nejlepšími předpoklady zvrátit hru nečekaným směrem“. Pavel získal šesté místo mezi snílky.
Nejvlivnější v této skupině bude podle redakce webu v příštím roce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého loni Politico označilo za vůbec nejdůležitější osobnost letošního roku. Patří sem také vězněný předák ruské opozice Alexej Navalnyj, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach či jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage.
Mezi činiteli figuruje na první příčce italská premiérka Giorgia Meloniová, následovaná předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Patří sem i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, místopředseda EK Maroš Šefčovič nebo vůdce britských labouristů Keir Starmer.
Kategorii narušitelů vévodí guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová před katalánským separatistickým lídrem Carlesem Puigdemontem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
