Thomas Bach

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

O vstupenky na Olympijské hry v Paříži v příštím roce je obrovský zájem. Navzdory vysokým cenám se jich ve druhém kole prodalo půldruhého milionu. Přípravy na Hry provází polemika kolem startu ruských a běloruských sportovců, ale také hrozby ze strany odborů, které chtějí soutěže narušit.

Do začátku letních olympijských her v Paříži zbývá 526 dní. A už teď se diskutuje o účasti sportovců z Ruska a Běloruska kvůli válce na Ukrajině. Proti účasti jejich sportovců se postavila řada států, některé dokonce hrozí bojkotem Her. Mezinárodní olympijský výbor přesto zvažuje ruské a běloruské reprezentaci start na Hrách povolit. V pořadu 90' ČT24 hovořili olympionici Vavřinec Hradilek a Ondřej Perušič.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach při návštěvě mistrovství světa ve sjezdovém lyžování hájil záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska, proti kterému se v Evropě i v dalších zemích zvedla velká vlna nevole. V rozhovoru pro mezinárodní média argumentoval Bach tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Odmítl, že by se MOV kvůli svému přístupu ocitl na „špatné straně historie“.

Bojkot olympijských her v Paříži v roce 2024, pokud by tam startovali ruští a běloruští sportovci, odmítá nejen Český olympijský výbor (ČOV), ale také Národní sportovní agentura (NSA) a ministerstvo zahraničí. Shodli se na tom jejich vedoucí představitelé na společné schůzce, informoval ministr Jan Lipavský (Piráti). Vedoucí představitelé českého sportu i vláda hodlají udělat maximum pro to, aby přiměli Mezinárodní olympijský výbor vzdát úvahy o umožnění startu sportovců ze zemí, které už bezmála rok útočí na Ukrajinu.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.