Státy OSN schválily rezoluci o olympijském příměří pro Hry v Paříži. Rusko se zdrželo

Horizont ČT24: Olympijské příměří a Hry v Paříži (zdroj: ČT24)

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

Olympijské hry v Paříži se v létě příštího roku zřejmě uskuteční na pozadí mezinárodní nestability. „V těchto těžkých časech je toto usnesení naší příležitostí vyslat světu jednoznačný signál: Ano, můžeme se spojit i v časech válek a krizí,“ prohlásil šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach. 

Příměří by mělo platit od 19. července do 15. září roku 2024. Samotné přijetí rezoluce, která navazuje na tradici antických olympijských her, bylo obnoveno před třiceti lety.

Egypt využil debat na Valném shromáždění k vyjádření svého politického postoje – vyzval k ukončení utrpení Palestinců v Pásmu Gazy. Přijetí olympijského příměří by měl izraelský stát podle Káhiry chápat jako pobídku k příměří skutečnému. „Egypt odsuzuje izraelské zločiny páchané na Palestincích v Pásmu Gazy,“ uvedl egyptský zástupce Chálid Alí Awadalla Hassan.

Rusko olympijské příměří porušilo napadením Gruzie a Ukrajiny

Dodržování olympijského příměří v minulosti porušilo třeba Rusko, a to hned dvakrát: v roce 2008 během pekingské olympiády válčilo v Gruzii, v roce 2014 na Ukrajině. V případě loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu si Moskva počkala až na skončení zimních Her v Pekingu. Ruská armáda nicméně už dokončovala invazní plány, zatímco šéf Kremlu Vladimir Putin stál s kamennou tváří na tribuně v hlavním městě Číny. Spekuluje se, že Rusové útok pozdrželi právě na přání Pekingu.  

Rusko také aktuální rezoluci bojkotovalo. Protestuje tím proti vyloučení svých sportovců, kteří na olympiádě nemohou vystupovat pod vlajkou rodné země. Ruská zástupkyně Maria Zabolockaja obvinila Mezinárodní olympijský výbor z dvojího metru, segregace a porušování lidských práv: „Vznikl nebezpečný trend vměšování politiky do sportu a jeho využívání jako nástroje politického tlaku.“

Organizace ještě rozhodne, jestli se ruští sportovci soutěže zúčastní alespoň s neutrálním označením, v tomto případě ale vyhrožuje bojkotem Ukrajina. „Sportovci nemohou nést zodpovědnost za rozhodnutí svých vlád nebo svého národního olympijského výboru,“ prohlásil Bach. 

Na začátku října Mezinárodní olympijský výbor suspendoval Rusko za to, že začleňuje sportovní svazy z okupovaných oblastí, čímž narušuje integritu Ukrajiny. Ve výsledku začala Moskva ve sportovní obci tvrdit, že paralelně s olympiádou v Paříži uspořádá vlastní sportovní utkání.