Mezinárodní olympijský výbor

Moskva určitě využije účasti ruských sportovců na olympiádě v rámci své propagandy, jejich sportovní úspěchy budou prezentovány jako úspěch tamního režimu, řekla novinářka Petra Procházková z Deníku N. Reagovala tak na schválení účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži Mezinárodním olympijským výborem. Toto rozhodnutí s ní v pořadu Události, komentáře odsoudili i náčelník generálního štábu Karel Řehka a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.

O letní olympiádu v Paříži je obrovský zájem, za jediný den se vyprodalo téměř všech čtyři sta tisíc vstupenek, které organizátoři dali do prodeje. Sportovní fanoušky neodradilo ani nečekané zdvojnásobení ceny jízdného během olympijských her ve francouzské metropoli.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

Státy Evropské unie by měly zajistit azyl pro ruské a běloruské sportovce, kteří odsoudí ruskou agresi na Ukrajině. V sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku to řekl bývalý český hokejový brankář Dominik Hašek, který jednal s europoslanci o tom, jak znemožnit mezinárodní starty ruských sportovců propagujících režim šéfa Kremlu Vladimira Putina. Pokud sportovci válku jasně neodsoudí, neměli by startovat v mezinárodních soutěžích ani na olympiádě v Paříži příští rok, dodal Hašek.

O vstupenky na Olympijské hry v Paříži v příštím roce je obrovský zájem. Navzdory vysokým cenám se jich ve druhém kole prodalo půldruhého milionu. Přípravy na Hry provází polemika kolem startu ruských a běloruských sportovců, ale také hrozby ze strany odborů, které chtějí soutěže narušit.

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek osobně podpořil sportovce na Ukrajině. Olympijský vítěz z Nagana se od počátku masivní ruské invaze ostře vymezuje proti účasti ruských i běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. „NHL je dnes bohužel reklamou na válku,“ řekl v Událostech, komentářích s tím, že zámořská soutěž by měla pomoci s obnovou Ukrajiny.

Olympijský vítěz David Svoboda skončí v Komisi sportovců Českého olympijského výboru. Řekl to po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) dva dny poté, co v rozhovoru v České televizi relativizoval ruskou válku proti Ukrajině. Svoboda je člen Dukly, a tedy voják. V armádě dostal za své výroky důtku.

Dokud bude rusko-ukrajinská válka pokračovat, tak by to mělo znamenat stop pro účast ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda podvýboru pro sport Poslanecké sněmovny Jakub Janda (ODS). Poslanec SPD Jaroslav Foldyna v diskusi řekl, že pokud by se podobný přístup uplatňoval po druhé světové válce vůči USA, tak bychom kvůli jejich válkám například ve Vietnamu či Iráku „americké sportovce vůbec nepoznali.“

Do začátku letních olympijských her v Paříži zbývá 526 dní. A už teď se diskutuje o účasti sportovců z Ruska a Běloruska kvůli válce na Ukrajině. Proti účasti jejich sportovců se postavila řada států, některé dokonce hrozí bojkotem Her. Mezinárodní olympijský výbor přesto zvažuje ruské a běloruské reprezentaci start na Hrách povolit. V pořadu 90' ČT24 hovořili olympionici Vavřinec Hradilek a Ondřej Perušič.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach při návštěvě mistrovství světa ve sjezdovém lyžování hájil záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska, proti kterému se v Evropě i v dalších zemích zvedla velká vlna nevole. V rozhovoru pro mezinárodní média argumentoval Bach tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Odmítl, že by se MOV kvůli svému přístupu ocitl na „špatné straně historie“.

Bojkot olympijských her v Paříži v roce 2024, pokud by tam startovali ruští a běloruští sportovci, odmítá nejen Český olympijský výbor (ČOV), ale také Národní sportovní agentura (NSA) a ministerstvo zahraničí. Shodli se na tom jejich vedoucí představitelé na společné schůzce, informoval ministr Jan Lipavský (Piráti). Vedoucí představitelé českého sportu i vláda hodlají udělat maximum pro to, aby přiměli Mezinárodní olympijský výbor vzdát úvahy o umožnění startu sportovců ze zemí, které už bezmála rok útočí na Ukrajinu.

Proti startu ruských a běloruských sportovců na letních olympijských hrách v Paříži se vyslovili zástupci 35 zemí, mezi nimi byly například Spojené státy, Německo či Austrálie. Jednání se na dálku zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohloubil se tak spor s Mezinárodním olympijským výborem (MOV), který navrhl možnost, aby sportovci Ruska a Běloruska startovali pod neutrální vlajkou. Pokud by si MOV prosadil svou variantu, uvažují některé státy o bojkotu. Česko ho odmítá, ale udělá maximum pro to, aby se MOV svých úvah vzdal.

Sportovci reprezentují svoji zem a vlády využívají jejich úspěchů ve svém zájmu, ruští sportovci tak nyní propagují ruskou válku, zločiny na Ukrajině a imperialistické zájmy Moskvy, uvedl v pořadu Interview ČT24 bývalý hokejový reprezentant Dominik Hašek. Je tedy proti účasti Rusů na letních olympijských hrách v Paříži v příštím roce. Nesouhlasí ani s jejich případnou účastí pod neutrální vlajkou, jak se o tom nyní vede nejen v olympijském prostoru diskuse.

Některé státy hrozí, že budou bojkotovat letní olympijské hry v Paříži v příštím roce. Reagovaly tak na oznámení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že by na Hrách mohli startovat sportovci z Ruska a Běloruska. O bojkotu mluví Ukrajina či Lotyšsko, další státy plán MOV kritizují. Naopak Spojené státy ho neodmítly. Český olympijský výbor bojkot vyloučil. Česká diplomacie označila úvahy o účasti Rusů a Bělorusů na Hrách za překvapivé, stejně se vyjádřil předseda Národní sportovní agentury (NSA).

Olympiáda v Pekingu skončila pro Česko dvěma medailemi. Podle předsedy Filipa Neussera Národní sportovní agentury to není úspěch. Chybu vidí především v nízké a dlouhodobě nejisté podpoře státu a v tom, že se stát musí více zaměřit právě na ty sporty, kde je na medailový úspěch šance. Byl hostem Interview ČT24.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Na slavnostním zahájení zimních olympijských her v Číně chyběla řada světových politiků. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdělil, že je důležité dát najevo, že pořádání Her v této zemi není v pořádku. Zdůraznil, že sportovci za to ale nemohou. Podobně mluvili i poslankyně Eva Decroix (ODS) a senátor Michael Canov (SLK). Podle nich je problémem, že Čína byla jako pořadatelský stát vybrána.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Už za měsíc, v prvním únorovém týdnu, začnou zimní olympijské hry v Pekingu. Do historie se zapíšou jako jedny z kontroverzních. Politici z několika zemí je totiž bojkotují. Kvůli pronásledování Ujgurů a likvidaci občanské společnosti v Hongkongu o nich aktivisté mluví jako o genocidních. Znepokojení vyjadřují i novináři, kterým Čína brání v práci. Svoje zkušenosti zaznamenal štáb České televize.

Čínská tenistka Pcheng Šuaj popřela sexuální napadení významným komunistickým funkcionářem. Kauza bývalé světové jedničky ve čtyřhře ze začátku listopadu přitom vyvolala obavy sportovců či politiků o její bezpečnost a přiměla Ženskou tenisovou asociaci (WTA) k pozastavení turnajů plánovaných do Číny a Hongkongu. Její nynější vyjádření ale vyvolalo u WTA pochyby.

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.