„Slušní lidé by neměli teď soutěžit s Rusy,“ zaznělo v debatě Řehky, Procházkové a Haška o olympiádě

14 minut
Události, komentáře: Vývoj invaze na Ukrajině a ruští sportovci na olympiádě
Zdroj: ČT24

Moskva určitě využije účasti ruských sportovců na olympiádě v rámci své propagandy, jejich sportovní úspěchy budou prezentovány jako úspěch tamního režimu, řekla novinářka Petra Procházková z Deníku N. Reagovala tak na schválení účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži Mezinárodním olympijským výborem. Toto rozhodnutí s ní v pořadu Události, komentáře odsoudili i náčelník generálního štábu Karel Řehka a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.

„Ruský režim toho určitě využije. Sport je v Rusku vysoce politickou věcí, řekla bych, že více než kultura. Sám Putin je vášnivým sportovcem a olympiáda v Soči, kterou uspořádal, je jeho vrcholným dílem. Ruští sportovci jsou státem sponzorováni a Putinem vyznamenáváni. Pokud dosáhnou sportovních úspěchů, bude to bezpochyby prezentováno jako úspěch režimu,“ pronesla Procházková.

Mezinárodní olympijský výbor v prosinci oznámil, že umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži se statusem neutrálních sportovců. Rozhodnutí výboru vzbudilo kritiku jak ze strany Ukrajiny, která se brání ruské invazi, tak i jiných zemí, mezi nimiž jsou například Spojené státy, Německo či Austrálie.

Podle Haška se jedná o velkou prohru Mezinárodního olympijského výboru. „Výbor se neskládá jen ze zemí Evropské unie. Jsou tam i jiné hlasy, které mají stejně rozhodující slovo a zřejmě zvítězily. V tuto chvíli je to voda na mlýn Moskvy. Putin i ruské vedení toho budou využívat, jak jen budou moci. Kdykoliv má ruský občan možnost veřejně vystupovat, tak je to obrovskou reklamou na činy této země,“ pronesl někdejší hokejový reprezentant.

Řehka: Slušní lidé by teď neměli soutěžit s Rusy

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu podotkl, že olympijské hry vždy byly politickou věcí a že ruská propaganda by v tomto případě byla součástí válečného úsilí Moskvy. „Já chápu, že to je složité, pro ty sportovce to je top. Pro některé ta olympiáda navíc může znamenat jedinou šanci v životě. Myslím si ale, že slušní lidé by neměli teď soutěžit s Rusy v jakékoliv podobě,“ řekl.

Co se týče propagandy, Moskva podle Procházkové investovala obrovské síly i peníze na její využití v rámci bojů na Ukrajině, aby mohla s její pomocí ovlivňovat veřejné mínění. „Především směrem dovnitř, ale částečně i ven. Propaganda má v ruské společnosti obrovský úspěch. Jestli se něco v Rusku změnilo, tak to, že většina Rusů zapomněla, že jejich země napadla Ukrajinu. Pro ně je to forma Velké vlastenecké války. Oni tomu uvěřili, a to je zásluha ruské propagandy,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 37 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...