Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Nahrávám video

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.

Ve čtvrtek ráno před začátkem závodu v Cortině d'Ampezzo se Heraskevyče snažila přesvědčit ke změně postoje i prezidentka MOV Kirsty Coventryová, ale neuspěla. „Rozhodně to není tak, že by někdo včetně mne s tím vzkazem nesouhlasil. Je to působivý vzkaz i vzpomínka. Bylo však potřeba najít řešení, které by bylo podle pravidel. To se nám bohužel nepodařilo,“ konstatovala Coventryová.

„Skeletonista Vladyslav Heraskevyč se nesmí zúčastnit olympijských her 2026 v Miláně a Cortině, protože odmítl dodržovat pokyny MOV týkající se svobody projevu sportovců,“ oznámil pak Mezinárodní olympijský výbor a dodal, že s lítostí se rozhodl odebrat sportovci i akreditaci.

Ukrajinská výprava se odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS), který požádala o vyjádření do pátku. Na Heraskevyčově neúčasti v závodě, jehož první dvě kola se jela ve čtvrtek, už ale verdikt nic nezmění.

Navrácená akreditace

Po třech hodinách od vynesení trestu MOV oznámil, že Heraskevyčovi akreditaci obnovil, zákaz startu ale zůstal v platnosti. Coventryová podle MOV „po velmi uctivé diskusi“ se sportovcem požádala předsedu disciplinární komise, aby „výjimečně znovu zvážil“ odebrání akreditace. Žádosti bylo vyhověno, což znamená, že Heraskevyč může i nadále pobývat v olympijské vesnici.

„Nikdy mě ani nenapadlo, že bych s tou helmou nestartoval. Neporušil jsem žádná pravidla. Ukradli mi můj olympijský okamžik,“ prohlásil Heraskevyč. „Nikdy jsem nechtěl skandál s Mezinárodním olympijským výborem a ani jsem ho nevyvolal. Vyvolal ho Mezinárodní olympijský výbor svým výkladem pravidel, který mnozí považují za diskriminační,“ dodal.

Názor lze vyjádřit jinak, uvedl Doktor

Šéf české olympijské výpravy Martin Doktor ke sporu řekl, že na Hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod, a sportovci mají jiné možnosti vyjádřit názor než přímo na sportovišti. „Pokud toto pravidlo opustíme, nedopadne to dobře,“ obává se Doktor, který je sportovním ředitelem Českého olympijského výboru. Z čistě lidského hlediska vyjádřil nicméně pro závodníkův postoj pochopení.

Vladyslav Heraskevyč byl kvůli své helmě diskvalifikován
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

MOV se odkazuje na článek olympijské charty, jenž zakazuje politickou propagandu na sportovištích. Podle něj musí mít všichni sportovci zajištěnou možnost soustředit se na výkony v bezpečném prostředí, neovlivněném konflikty ve světě.

Sedmadvacetiletý Heraskevyč ale trval na tom, že helmou se speciálním designem chce pouze uctít sportovce padlé ve válce. Plnohodnotný konflikt trvá od 24. února roku 2022, kdy ruské síly vtrhly do sousední země na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Skeletonista Vladyslav Heraskevyč
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

V helmě absolvoval skeletonista v Cortině tréninky, pro závody jeho žádost o schválení MOV odmítl. Dovolil mu pouze smuteční pásku na paži a vyjadřovat názory v rozhovorech.

Skeletonista odmítl „zradit“ padlé

Heraskevyč již před závodem prohlásil, že v helmě „k uctění památky zesnulých“ navzdory zákazu pojede. „Díky jejich oběti tu můžeme závodit jako tým. Nezradím je. Myslím, že si zaslouží být se mnou v závodě,“ řekl sedmadvacetiletý skeletonista. Vysvětlil, že chtěl vzdát hold sportovcům, z nichž někteří byli medailisty z mládežnických olympiád. „Takže patří do olympijské rodiny,“ argumentoval.

Černobílé portréty zobrazují například krasobruslaře Dmytra Šarpara, zabitého ve válce před dvěma lety, nebo biatlonistu Jevhena Malyševa, který zemřel v březnu roku 2022.

Zelenského zastání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zákaz pro Heraskevyče kritizoval. Hlava státu zdůraznila, že takové akce jsou kriticky důležité pro sdělení pravdy globálnímu publiku. Uctění památky padlých podle Zelenského nelze považovat za porušení sportovních pravidel ani za čistě politické gesto. „Tato pravda nemůže být nepohodlná, nevhodná ani nazývaná ‚politickou akcí na sportovních soutěžích‘,“ míní prezident. Podle Ukrinformu Zelenskyj udělil Heraskevyčovi Řád svobody.

„Příští generace si to zapamatují jako okamžik hanby,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X o diskvalifikaci krajana. MOV podle něj „systematicky selhává“ tváří v tvář Rusku coby „největšímu zneužívateli mezinárodního sportu a olympijské charty“ a zemi, která „zahájila tři invaze během klidu zbraní při olympijských hrách, zavedla státem financovaný dopingový program, zabila 650 ukrajinských sportovců a trenérů a poškodila na 800 sportovišť na Ukrajině“. Zakázat by se měli Rusové, ne připomínka jejich obětí, které Heraskevyč nezradil, dodal ministr.

Zákaz MOV již dříve zkritizovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. „Když se sportovec postaví za pravdu, čest a památku – to je už vítězství. Vítězství pro Vladyslava,“ uvedl ukrajinský olympijský výbor v reakci na diskvalifikaci sportovce, za kterým podle organizace stála, stojí a bude stát celá Ukrajina. „Památka našich hrdinů je cennější než jakékoli medaile a pravidla. (…) Paměť nelze diskvalifikovat!“ poznamenal předseda výboru Vadym Hutcajt.

Ukrajinský parlament v dříve přijaté rezoluci odsoudil rozhodnutí MOV zakázat sportovci zúčastnit se závodu v přilbě s vyobrazením obětí ruské agrese jako nespravedlivost a faktický projev podpory ruskému agresorovi, připomněla agentura Interfax-Ukrajina.

„Já to nevnímám jako spravedlivé rozhodnutí. Tady se nejedná o politickou propagandu, která by mohla kohokoli urážet. Jedná se o vyjádření respektu,“ okomentoval krok MOV český prezident Petr Pavel, který dějiště olympijských her před několika dny navštívil. „Myslím, že tady mohl olympijský výbor udělat gesto a brát to jako respekt,“ podotkl Pavel.

„Diskvalifikací Heraskevyče MOV prostě udělal chybu,“ usoudil lotyšský prezident Edgars Rinkévič.

O propagandu nejde, míní expert

Rovněž podle Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu Akademie věd jde o velké pochybení ze strany MOV. „Pojem propagandy má docela přesný význam a jeho docela významnou součástí je, že musí jít o nějaké manipulativní politické projevy. Klasickým příkladem by mohlo být klamání za účelem prosazování určité ideologie, ale v případě této helmy jde o portréty, které odkazují na realitu, žádný prvek manipulace tam nevidím,“ konstatoval Koblížek.

Nahrávám video

Heraskeyvč na sebe upoutal pozornost už před čtyřmi lety během olympijského závodu v Pekingu, kdy ukázal do kamery papír s nápisem „Ne válce na Ukrajině“. Teoreticky mu za to v předvečer velké ruské invaze hrozil postih, MOV ho ale tehdy nepotrestal.

Ital s ruskou vlajkou

Naopak italský snowboardista Roland Fischnaller v posledních dnech soutěžil na olympiádě v Miláně-Cortině v helmě s vlajkami několika zemí – včetně ruské trikolóry, přičemž MOV proti sportovci nepodnikl žádné disciplinární opatření, upozornila agentura Ukrainian News Agency (UNN).

Na internetu se šíří informace, že MOV poskytl vysvětlení tohoto rozhodnutí. Vlajky mají odrážet Fischnallerovu účast na předchozích olympijských hrách, tedy zemí, kde se OH konaly, včetně Ruska, píše UNN.

Vybraní neutrální sportovci z Ruska mohou na olympijských hrách v Itálii startovat. Mezi skeletonisty nejsou. Závod v ledovém kanále v Cortině začal ve čtvrtek a vyvrcholí v pátek.

Kvůli porušení pravidla olympijské charty byla v roce 2024 diskvalifikována na letních olympijských hrách v Paříži afghánská účastnice soutěže v breakdance Manizha Talašová. Jednadvacetiletá Talašová, reprezentující v Paříži tým uprchlíků, nastoupila v předkvalifikaci k soutěži v kostýmu s bleděmodrým pláštíkem, na němž byl nápis „Free Afghan Women“.

Podle olympijského výboru to byla zakázaná prezentace politického hesla. Talašová uprchla z rodné země po převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 27 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 36 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.