Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
Konkrétně akt řeší ochranu tří strategických odvětví – těžké průmyslové výrobky, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čisté technologie a automobilový průmysl. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.
Opatření se zaměřují na odvětví, která v současné době čelí silnému konkurenčnímu tlaku zejména právě ze strany Číny. Jde o energeticky náročná odvětví, technologie s nulovými čistými emisemi a výrobu automobilových součástek.
Akt zavádí pravidla, že při veřejných zakázkách a státní podpoře se bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, třeba na chemický průmysl.
Posílení výrobních kapacit
„Tím se posílí evropské výrobní kapacity a podpoří poptávka po čistých technologiích a produktech vyrobených v Evropě,“ uvedla EK. V praxi by to mělo znamenat, že evropské vlády budou nuceny vynakládat více peněz svých daňových poplatníků na takzvané zelené produkty vyrobené v Unii, což podpoří poptávku po domácím průmyslu, napsal bruselský server Politico.
Dohady o tom, jak by mělo nařízení vypadat, se značně protáhly. Schůzka šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů začala v pondělí a nakonec pokračovala i v úterý. Následně Komise návrh schválila.
Původní plán francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného měl přitom být mnohem rozsáhlejší. Negativní reakce ze strany kolegů eurokomisařů, členských států a obchodních partnerů sedmadvacítky ho ale donutily nařízení zmírnit, tvrdí Politico. Nařízení má zvrátit alarmující a zdánlivě nezadržitelně postupující úpadek průmyslu na kontinentu.
S výsledným návrhem, který se neustále měnil a jehož zveřejnění se tak od ledna odkládalo, podle zdrojů ČTK nakonec není spokojen nikdo – ani Séjourné. Očekává se, že normu ještě dál pozmění spoluzákonodárci, tedy Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.
„Odolné dodavatelské řetězce“
„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nekalé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, která podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ komentoval nařízení eurokomisař Séjourné. „Vytvoří také pracovní místa tím, že peníze daňových poplatníků nasměruje do evropské produkce, sníží naši závislost a posílí naši ekonomickou bezpečnost a suverenitu,“ zdůraznil.
Podle Séjourného je cílem nových opatření zvýšit podíl výrobního průmyslu na HDP Evropské unie z 14,3 procenta v roce 2024 na dvacet procent do roku 2035. V Evropě by se tedy mělo vyrábět více a neměla by být tolik závislá na dovozu.
„Návrh sice zachovává otevřenost Evropské unie vůči obchodu a investicím, ale zároveň podporuje reciprocitu ve veřejných zakázkách,“ stojí v prohlášení Evropské komise. „Země, které firmám z EU nabízejí srovnatelný přístup na trh, včetně zemí, které jsou stranami Dohody WTO (Světové obchodní organizace) o veřejných zakázkách nebo mají s EU dohodu o volném obchodu či celní unii, mohou mít prospěch z rovného zacházení,“ dodává text.
