Do začátku letních olympijských her v Paříži zbývá 526 dní. A už teď se diskutuje o účasti sportovců z Ruska a Běloruska kvůli válce na Ukrajině. Proti účasti jejich sportovců se postavila řada států, některé dokonce hrozí bojkotem Her. Mezinárodní olympijský výbor přesto zvažuje ruské a běloruské reprezentaci start na Hrách povolit. V pořadu 90' ČT24 hovořili olympionici Vavřinec Hradilek a Ondřej Perušič.
„Sportovci by neměli být trestáni za činy svých vlád. Prověřujeme možnosti, jak jim umožnit účast,“ řekl předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach. „Historie ukáže, kdo dělá víc pro mír. Jestli ti, kteří se snaží držet cesty otevřené, komunikovat, nebo ti, kteří chtějí izolovat a rozdělovat,“ dodal Bach.
Vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek v pořadu 90' ČT24 připustil, že otázka startu Rusů a Bělorusů na olympijských hrách (OH) není jednoduchá. Podle jeho názoru ale může sportovní svět poskytnout lidské prostředí pro sportovce z Ruska a Běloruska, kteří se chtějí distancovat od toho, co se děje na Ukrajině. Takovým sportovcům by účast na olympijských hrách dovolil.
„Rusko je tím hlavním agresorem, tím hlavním, kdo tu válku začal. Bělorusko jeho režim podporuje,“ řekl Hradilek a dodal, že proto souhlasí s tím, že by se zákaz účasti vztahoval na Rusy i Bělorusy.
„Pokud Rusy nenecháme startovat, potrestáme velké množství nevinných sportovců, kteří třeba i válku na Ukrajině odsuzují a nesouzní s tím režimem, který v Moskvě vládne. Na druhou stranu pokud bychom je sportovat nechali, tak se obávám, že v dnešní době, kdy sport není apolitický v tom smyslu, že by se dal od politiky oddělit, vyšleme špatný signál do veřejného prostoru,“ řekl plážový volejbalista a olympionik Ondřej Perušič. Zároveň by tím podle něj došlo k porušení olympijských hodnot.
Etické hodnoty a sociální spravedlnost
Kdyby MOV rozhodoval o startu Rusů na olympijských hrách nyní, neměl by jim to podle Purišiče dovolit. Volejbalista také upozornil, že tím dochází k aplikaci principu kolektivní viny na zmíněné nevinné sportovce.
Hlavní argumenty proti startu Rusů jsou podle jeho názoru součástí samotné olympijské charty. Přímo v její preambuli se hovoří o univerzálních etických hodnotách nebo sociální spravedlnosti. „Obávám se, že činy ruské armády na Ukrajině nemají s těmi hodnotami nic společného,“ dodal volejbalista.
Otázka účasti ruských a běloruských sportovců podle Hradilka rezonuje hlavně v Evropě. Některé země mluví o bojkotu, ale Česká republika to odmítá. Zároveň se však vymezuje proti startu Rusů a Bělorusů na olympiádě v Paříži, vytvořila proto expertní skupiny, aby sesbírala právní podklady proti startu Rusů.
„Jsem rád, že se trochu pohnuly ledy. V některých ohledech s Českým olympijským výborem souhlasím. Já jsem od začátku říkal, že bojkot jako takový je poslední možná varianta. Na druhou stranu mluvit o něm v současné době je nástroj, jak vytvořit tlak na MOV,“ poznamenal Hradilek. Podle něj si bojkot nikdo nepřeje.
Účast na olympiádě
V případě, že by na Ukrajině v době konání olympiády stále probíhala válka, by svou účast Vavřinec Hradilek silně zvažoval. Plážový volejbalista Perušič nad tím zatím příliš nepřemýšlel, protože dělá kolektivní sport.
„Pokud by MOV rozhodl, že ruské a běloruské sportovce připustí k olympiádě, bylo by to v ostrém nesouladu s hodnotami, o kterých si myslím, že by je sport měl do společnosti přinášet. To by pro mě byl opravdu velký morální problém,“ řekl Perušič a zmínil, že takové rozhodnutí není jen o něm, ale o celém týmu lidí, kteří pracují velmi tvrdě na tom, aby se na olympiádu dostali.
Vliv Mezinárodního olympijského výboru
„Pokud by se vytvořil precedens, že země, které jsou vojenský agresor a jsou zapojené do globálního nebo mezinárodního válečného konfliktu, tak jejich sportovci se nemohou účastnit olympijských her, bych byl pro,“ řekl autor podcastu Outsider a redaktor serveru A2larm Vojtěch Ondráček. Ten byl dalším hostem pořadu 90' ČT24. Problém podle něj spočívá v tom, že v minulosti k podobným krokům nikdy nedocházelo.
„Problém, který provází olympiádu, je tlak na apolitičnost,“ upřesnil novinář. Podle něj Pierre de Coubertin přišel s obnovením olympijských her po francouzsko-pruské válce. Jeho myšlenka byla přenést spory mezi státy pouze na sportovní rovinu, ve které podle Ondráčka nedochází k vraždění a soutěžení má jasně danou formu. „Na to se odkazuje i současné vedení MOV,“ doplnil.
„V momentě, kdy někdo vyzývá k apolitičnosti, už to samo je spojeno s tím, že někdo má moc rozhodovat o tom, co je a co není politické,“ konstatoval Ondráček. MOV je podle něj mocná organizace, kterou lze vnímat jako nadnárodní korporaci, jež nemusí národní státy poslouchat, i když k ní směřují své výzvy.
Start Rusů nebo Bělorusů pod neutrální vlajkou považuje za „největší pokrytectví“, ke kterému by mohlo na OH dojít. „Když budeme hledat řešení, mohlo by to být v tom, že konečně pustíme politiku do sportu,“ prohlásil redaktor a navrhnul, že by sportovci v případě účasti Ruska a Běloruska na OH mohli mít možnost vyjádřit svůj politický názor.
„Sport není odříznutý od toho, jak se svět vyvíjí. MOV prošel různými proměnami a v devadesátých letech během nástupu globalizace se odloučil od národních olympijských výborů do takové úrovně… že nyní drží monopol na olympiádu,“ vysvětlil vliv MOV Ondráček.
Podle jeho mínění má MOV za cíl hlavně nerušený průběh olympijských her, na které jsou již nasmlouvaná vysílací práva a sponzoři. Hry podle něj proběhnou, protože se o jejich bojkotu mluví pouze v Evropě.
